Ve světě Šestajovická stráň se kolem tohoto tématu točí nekonečné otázky a debaty. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Šestajovická stráň předmětem fascinace a otázek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Šestajovická stráň, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho vliv v různých oblastech. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se budeme snažit toto téma objasnit a nabídnout rozmanité a obohacující pohledy, které přispívají k širšímu a hlubšímu porozumění Šestajovická stráň.
![]() Šestajovická stráň | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() Letecký pohled na ves Šestajovice a Šestajovickou stráň | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 15. dubna 1994 |
Nadm. výška | 265–295 m n. m. |
Rozloha | 13,57 ha[1][2] |
Správa | AOPK ČR |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Náchod |
Umístění | Roztoky, Šestajovice |
Souřadnice | 50°20′3,84″ s. š., 16°1′37,2″ v. d. |
![]() ![]() Šestajovická stráň | |
Další informace | |
Kód | 1715 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace Šestajovická stráň je chráněné území tvořené zalesněnou opukovou strání, která se nachází jižně od silnice mezi obcemi Šestajovice a Roztoky. Předmětem ochrany v území je smíšená dubohabřina na opukovém svahu s bohatým bylinným podrostem, odpovídajícím přirozené skladbě lesního porostu. Lokalita je zároveň biocentrem v málo zalesněné zemědělské krajině.
Podkladem jsou svrchnokřídové slínovce až jílové vápence jizerského souvrství (střední až svrchní turon) s relikty splavených pleistocenních štěrkopísků. Zářez údolíčka pokrývají fluviodeluviální hlinitopísčité naplaveniny.
Lesní společenstva tvoří bukové a habrové doubravy (svaz Carpinion), na úpatí svahu se nacházejí fragmenty společenstev svazu Alno-Ulmion a v porostních pláštích i svazu Prunion spinosae. Dřevinná skladba porostů je poměrně pestrá. Stromové patro tvoří dub letní (Quercus robur) a dub zimní (Quercus patraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) a javor babyka (Acer campestre), lípa malolistá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), a dalšími druhy dřevin.
V bylinném patře rostou typické druhy hajní květeny např. ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), prvosenka vyšší (Primula elatior), prvosenka jarní (Primula veris), ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Z chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum).
Hnízdí zde druhy ptáků charakteristické pro lesní lokality jako káně lesní (Buteo buteo), kukačka obecná (Cuculus canorus), strakapoud velký (Dendrocopos major), linduška lesní (Anthus trivialis), pěvuška modrá (Prunella modularis), červenka obecná (Erithacus rubecula) atd. Ve stráni se dlouhodobě vyskytuje jezevec lesní (Meles meles).