Šarišská župa (Československo)
V dnešním světě se Šarišská župa (Československo) stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. S pokrokem technologií a globalizací se Šarišská župa (Československo) stále více objevuje v našich životech a hraje klíčovou roli v různých aspektech moderní společnosti. Ať už mluvíme o vlivu Šarišská župa (Československo) na populární kulturu, jeho dopadu na globální ekonomiku nebo jeho důležitosti ve vědecké sféře, není pochyb o tom, že Šarišská župa (Československo) je na předním místě aktuálního diskusního programu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme roli Šarišská župa (Československo) v našich životech a analyzujeme její význam v různých kontextech.
| Šarišská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Prešov |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′ s. š., 21°19′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 3 647 km²[2] |
| Počet obyvatel | 172 750 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 47,4 obyv./km² |
| Počet okresů | 7 + 3 města (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šarišská župa (slovensky Šarišská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Šarišské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 647 km² a jejím správním centrem byl Prešov.
Historický vývoj
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Šarišská župa, která vznikla z původní uherské Šarišské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Prešově.[3]
Šarišská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Geografie
Šarišská župa se nacházela na východním Slovensku, v okolí řek Torysa a Topľa. Na západě a jihozápadě hraničila se Spišskou župou, na jihu s Abauj-turňanskou župou a na východě se Zemplínskou župou. Severní hranici tvořila státní hranice s Polskem.[6]
Administrativní členění
V roce 1919 se Šarišská župa členila na sedm slúžňovských okresů (Bardejov, Giraltovce, Lemešany, Lipiany, Prešov, Sabinov a Vyšný Svidník) a tři města se zřízeným magistrátem (Bardejov, Prešov a Sabinov), která byla na úrovni okresů.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. . Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)