Šahíd Mahdaví (110-3)

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Šahíd Mahdaví (110-3), zaměříme se na jeho různé aspekty, jeho dopad na společnost a jeho význam pro dnešek. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu let byl Šahíd Mahdaví (110-3) předmětem zájmu a výzkumu v různých oblastech. Prostřednictvím této podrobné analýzy se budeme snažit plně porozumět důležitosti a významu Šahíd Mahdaví (110-3) v našem moderním světě a jak ovlivnil způsob, jakým myslíme a jednáme. Připravte se na cestu objevování a úvah o Šahíd Mahdaví (110-3) a pochopte jeho skutečný význam v našem každodenním životě.

Šahíd Mahdaví
Šahíd Mahdaví (C110-3) při přijetí do služby v březnu 2023
Šahíd Mahdaví (C110-3) při přijetí do služby v březnu 2023
Základní údaje
vlajka námořnictva Íránských revolučních gard
Typmobilní báze
Číslo trupu110-3
UživateléNámořnictvo Islámských revolučních gard
Uvedena do služby2000
9. března 2023 (Šahíd Mahdaví)
Osudaktivní (2025)
Takticko-technická data
Výtlak36 000 t[1]
Délka240 m
Šířka32 m
Rychlost18 uzlů
Dosah18 000 nám. mil
Výzbrojhlavňové zbraně, drony, řízené střely, balistické rakety
Letadla2× vrtulník

Šahíd Mahdaví (110-3) je mobilní báze námořnictva íránských Islámských revolučních gard. Vznikl přestavbou kontejnerové lodě z roku 2000. Ve službě je od roku 2023.[2]

Stavba

Šahíd Mahdaví v roce 2023
Šahíd Mahdaví v roce 2023

Plavidlo původně bylo kontejnerovou lodí typu Panamax Savin (IMO 9209348).[2] Dokončena byla roku 2000 v loděnici Hyundai Heavy Industries (HHI) v Ulsanu. Loď několikrát změnila jméno.[3] Pro vojenské využití byl přestavěn v jihoíránském přístavním městě Bandar Abbás v letech 2022–2023.[1] Do služby vstoupila 9. března 2023.[4]

Konstrukce

Obranu plavidla zajišťují kanóny a protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Nawab, vypouštěné ze čtyřnásobného vertiálního sila.[1] Na palubě byly vytvořeny dvě přistávací plochy pro vrtulníky a drony. Při vstupu do služby na nich stály dva stoje Mil Mi-17. Za mohutnou nástavbou jsou uloženy protilodní střely.[2] Plavidlo může nést i střely s plochou dráhou letu, nebo bojové drony (např. HESA Šáhid-136). Plavidlo rovněž může být nosičem rychlých útočných člunů. Pohonný systém tvoří diesel MAN-B&W 6S50MC-C o výkonu 39962 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje osmnáct uzlů.[1] Dosah je 18 000 námořních mil.[4]

Služba

V květnu 2023 se plavidlo vydalo na první operační plavbu do Adenského zálivu a Indického oceánu. Vrátilo se 18. května 2023.[1] Dne 13. února 2024 byly z přední paluby odpáleny dvě balistické rakety středního doletu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e IRGC Navy flexes its long-range threat capability . The Interpreter, 2024-07-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Guide To Iran's Navy & IRGC's Drone Carriers, Forward Base Ships, and Covert Intelligence Ships . Covert Shores, 2024-12-14 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SARVIN, IMO 9209348 . Balticshipping.com . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b IRGCN receives new vessels . Jane's, 2023-03-10 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy