V dnešním světě je Ředitelská vila Podolské cementárny stále velmi aktuální téma a diskuse. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho důležitosti v každodenním životě, Ředitelská vila Podolské cementárny je i nadále tématem zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dnešní vývoj byl Ředitelská vila Podolské cementárny předmětem mnoha studií, analýz a diskuzí, které se snažily lépe porozumět jeho rozsahu a významu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ředitelská vila Podolské cementárny a prozkoumáme jeho důležitost v současném kontextu.
Ředitelská vila Podolské cementárny | |
---|---|
![]() vila v ulici Podolská | |
Základní informace | |
Výstavba | 19. století |
Poloha | |
Adresa | Podolská 448/54, Praha 4 - Podolí, ![]() |
Ulice | Podolská |
Souřadnice | 50°2′56,94″ s. š., 14°24′58,56″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 105973 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ředitelská vila Podolské cementárny je vila v Praze 4-Podolí, která stojí v ulici Podolská na úpatí Kavčích hor, jižně od plaveckého bazénu, postaveného na místě zaniklé cementárny. Od 2. března 2017 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu s oplocením a tarasní zdí.[1]
Vila ve stylu industriální architektury byla postavena před rokem 1897 jako součást areálu Podolské cementárny (1871–1941) a původně měla č.p. 48. Jako vila ředitele sloužila pravděpodobně do ukončení provozu v roce 1941. Přistavěná garáž pochází z roku 1932.[1]
Od Československých keramických závodů, n p. ji roku 1950 získal Ústřední národní výbor hlavního města Prahy, který v ní umístil mateřskou školu (1950–1951).[1]
V 90. letech 20. století zde sídlila Czech British School, poté ji do roku 2014 vlastnila Městská část Praha 4. Roku 2015 požádala firma EMBECKO, a.s., o její demolici, kterou odvrátilo řízení o prohlášení za kulturní památku.[1]
Vila je umístěna do architektonicky komponované tarasní zdi pod svahem. Je postavena z cihel na betonových základových pasech. Patrová nepodsklepená budova s podkrovím má výrazně členitý půdorys. Při severním průčelí ji převyšuje dvoupatrová věžička.[1]
Na hlavním průčelí jsou lizény a ostění ze sliveneckého mramoru, na ostatních jsou provedeny v omítce. Fasáda hlavního průčelí je tříosá; na prostřední ose předstupuje schodiště a portikus, který je v úrovni patra zakončen malým balkonem.[1]