Římskokatolická farnost Tureč

Téma Římskokatolická farnost Tureč je tématem, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. S dlouhou historií a neustálým významem ve společnosti je Římskokatolická farnost Tureč tématem, které vyvolalo diskuse a úvahy v různých odvětvích. Od svých dopadů na každodenní život až po vliv na politiku a kulturu se Římskokatolická farnost Tureč ukázalo jako mnohostranné téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Římskokatolická farnost Tureč, analyzujeme jeho původ, vývoj a jeho význam v dnešním světě.

Římskokatolická farnost
Tureč
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Josef Čermák
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Tureč
Římskokatolická farnost
Tureč
Území farnosti
Konice • Obrovice • Tureč
Kontakt
Adresa sídlaplatná do 31. 12. 2012
Římskokatolická farnost Tureč
Hradiště čp. 1
432 01 Tureč u Hradiště

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická farnost-děkanství Mašťov
Kostelní 99
431 56 Mašťov

Korespondenční adresa:
Římskokatolická
farnost-děkanství Kadaň
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice50°15′20,16″ s. š., 13°12′3,24″ v. d.
Webové stránkywww.farnostkadan.cz
E-mail[email protected]
IČO61345385 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k říjnu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Tureč (lat. Turtschium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Turči a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Jedná se o tzv. velmi starou farnost, která existovala již roku 1194. Později byla zrušena. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1679. Od roku 1809 zde byla lokálie a od roku 1853 byla opět farnost kanonicky zřízena.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Mašťov.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1810 cap. loc. Jos. Ultsch, n. 14. 2. 1783 Turtschens, o. 30. 8. 1806, † 30. 5. 1835
  • 1836 cap. loc. Car. Fischer, n. 29. 11. 1800 Hoschnicens., o. 24. 8. 1824
  • 1840 cap. loc. vacat
  • 1841 cap. loc. Johann Nepomuk Oettl
  • 1847 cap. loc. vacat, admin. Jos. Walter
  • 1848 cap. loc. Franc. Honnauer, n. 26. 1. 1807 Weitentrebetitsch, o. 4. 8. 1830
  • 1855 proto-par. (první-farář) Franc. Honnauer, n. 26. 1. 1807 Weitentrebetitsch, o. 4. 8. 1830, † 27. 4. 1884
  • 1862 par. vacat, admin. interc. Adolph. Rössler
  • 1863 Adolph. Rössler, n. 22. 8. 1826 Ploschens., o. 25. 7. 1850, † 6. 1. 1890
  • 1881 Franc. Tschischka, n. 4. 8. 1840 Pastuchowic, o. 30. 6. 1864, † 3. 12. 1908
  • 1885 Adolph. Malley, n. 8. 12. 1846 Bilin, o. 23. 7. 1870, † 6. 6. 1915
  • 1891 Car. Höfert, n. 5. 8. 1860 Sirbic., o. 16. 5. 1886, † 24. 5. 1939
  • 1901 par. vacat, admin. interc. Ludov. Svatoš
  • 1902 Car. Schöniger, n. 30. 4. 1873 Groschau, o. 11. 7. 1897, † 31. 10. 1939
  • 1906 Jos. Hauschild, n. 25.4. 1878 Bernau, o. 4. 7. 1901, + 25. 11. 1947
  • 1927 par. vacat, admin. interc. Henr. Henke
  • 1929 par. vacat, admin. interc. Alois Streit
  • 1930 par. vacat, admin. interc. Franc. Jülka
  • 1931 Alfred Swoboda, n. 10. 3. 1879 Kaminitz, o. 15. 7. 1906, † 21. 6. 1961
  • 1934 par. vacat, admin. interc. Franc. Jülka
  • 1935 Waltr. Loos, n. 5. 1. 1905 Schwaz / Bilin, o. 29. 6. 1929, † 29. 7. 1974
  • 1941 Jos. Wirtz, n. 30. 3. 1908 Stratzfeld (G.), o. 21. 9. 1935
  • 1942 par. vacat, admin. exc. Bruno Schwarzbach
  • 1. 11. 1945 Ernest Baier
  • 1. 10. 1947 Karel Kroupa
  • 1. 11. 1948 Václav Bosáček
  • 1. 12. 1948 František Jániš
  • 26. 9. 1953 Antonín Grus
  • 1. 8. 1957 Jan Kolář
  • 1. 11. 1959 Tomáš Pirný
  • 24. 9. 1997 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. exc. z Kadaně[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status
Zaniklý kostel
1. Kostel sv. Jiří Tureč nelze sloužit 50°15′20″ s. š., 13°12′3″ v. d. zbořený farní kostel[2][7]
Zaniklé kaple
2. Kaple sv. Jana Nepomuckého Konice nelze sloužit 50°14′27″ s. š., 13°13′58″ v. d. zbořená kaple[2][8]
3. Kaple Bičování Krista Obrovice nelze sloužit 50°16′53″ s. š., 13°12′25″ v. d. zbořená kaple[2][9]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c Německý název lokality ve farnosti do roku 1945

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 416. 
  2. ↑ a b c d e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 196. 
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  4. ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Konice (Kunitz) . 2005-04-01 . Dostupné online. 
  5. ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Obrovice (Wobern) . 2005-04-01 . Dostupné online. 
  6. ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Tureč (Turtsch) . 2005-04-01 . Dostupné online. 
  7. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Jiří, kat. území: Tureč u Hradiště . . Dostupné online. 
  8. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple sv. Jana Nepomuckého, kat. území: Konice u Mašťova / Tureč u Hradiště . . Dostupné online. 
  9. ↑ Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kaple Bičování Krista, kat. území: Žďár u Hradiště . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Farnosti krušnohorského vikariátu
do prosince 2012

Bečov u Mostu • Blatno u Chomutova • Boč nad Ohří • Boleboř • Brandov • Březno u Chomutova • Čachovice • České Zlatníky • Český Jiřetín • Dolany • Dolní Jiřetín • Droužkovice • Ervěnice • Fláje • Havraň • Holešice • Hora Svaté Kateřiny • Hora Svatého Šebestiána • Horní Jiřetín • Hrušovany u Chomutova • Chomutov • Jirkov • Kadaň • Kalek • Klášterec nad Ohří • Klíny • Kopisty u Mostu • Kralupy u Chomutova • Krbice • Křímov • Litvínov • Lomazice • Louchov • Lužice • Malý Háj • Mašťov • Mikulovice u Vernéřova • Místo • Most – in urbe • Most – extra urbem • Nová Ves v Horách • Nové Sedlo nad Bílinou • Okounov • Perštejn nad Ohří • Podlesice • Prunéřov • Radnice • Radonice • Rašovice • Slatinice • Stranná • Sušany • Tureč • Tušimice • Údlice-Přečaply • Úhošťany • Vejprty • Veliká Ves • Vilémov • Všestudy • Vtelno u Mostu • Výsluní • Vysočany • Želina • Židovice

od ledna 2013
Vikariáty litoměřické diecéze