V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Římskokatolická farnost Červená Lhota. Naučíme se základní aspekty Římskokatolická farnost Červená Lhota a jeho dopad na naše životy. Prozkoumáme jeho historii, vývoj a význam v dnešní společnosti. Kromě toho se dozvíme o různých perspektivách a teoriích souvisejících s Římskokatolická farnost Červená Lhota, stejně jako o možných budoucích důsledcích. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme hlouběji porozumět Římskokatolická farnost Červená Lhota a jeho významu v dnešním světě. Připravte se na cestu objevování a znalostí o Římskokatolická farnost Červená Lhota!
Římskokatolická farnost Červená Lhota | |
---|---|
![]() kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě | |
Základní údaje | |
Církev | římskokatolická |
Děkanství | třebíčské |
Diecéze | brněnská |
Provincie | moravská |
Administrátor excurrendo | R. D. Pavel Bublan |
Území farnosti | |
Červená Lhota, Budíkovice, Čechtín, Číhalín, Okřešice | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Červená Lhota 27, 675 07 Čechtín |
Webové stránky | farnost-cervena-lhota1 |
[email protected] | |
Datová schránka | jk6u9c9 |
IČO | 64269361 (VR) |
Externí odkazy | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 08/2023 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Římskokatolická farnost Červená Lhota je územní společenství římských katolíků v Červené Lhotě, s farním kostelem sv. Vavřince.
Do farnosti náleží území těchto obcí:
Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela..[1]) Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[1] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.[1]
V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. I mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly protestantského vyznání. Tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, který byl velkým patronem protestantů na Moravě.[1]
Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.[1] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byli nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni, pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.[1] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.[1] Pod třebíčskou správou zůstala až do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farářem se tehdy stal P. Josef Scheiner.[1] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.
Duchovním správcem farnosti je od 1. října 2014 administrátor kamenické farnosti R. D. Mgr. Grzegorz Bajon, OFMConv.[2] Od 1. srpna 2021 je administrátorem excurrendo R. D. Pavel Bublan.
Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
---|---|---|---|---|
svatého Vavřince | Červená Lhota | neděle čtvrtek |
9.00 17.00 |
farní kostel |
Ve farnosti slavili primice tito novokněží:
Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 11. červen. Adorační den připadá na 13. července.
Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 činil její výtěžek v Červené Lhotě 6 270 korun, v Čechtíně 11 710 korun.[3]