Ľubochňa
Dnes je Ľubochňa tématem, které pokrývá širokou škálu zájmů a obav lidí na celém světě. Od politických problémů po technologický pokrok, Ľubochňa je téma, které se stalo základní součástí moderní společnosti. S rychlou změnou sociální a kulturní dynamiky získal Ľubochňa větší roli v každodenních konverzacích, stejně jako v rozhodování na osobní a kolektivní úrovni. To je důvod, proč je důležité prozkoumat různé aspekty a dimenze Ľubochňa a také pochopit jeho dopad na naše životy a svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme některé z mnoha dimenzí Ľubochňa a zamyslíme se nad jeho významem v současném kontextu.
| Ľubochňa | |
|---|---|
 Kollárův dům, národní kulturní památka | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°7′11″ s. š., 19°10′ v. d. |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Ružomberok |
| Tradiční region | Liptov |
  Ľubochňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 113,68 km²[1] |
| Počet obyvatel | 1 074 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 9,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Peter Dávidík[3] |
| Vznik | 1625 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 044 |
| PSČ | 034 91 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RK |
| NUTS | 510807 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ľubochňa je obec na Slovensku v jižní části Žilinského kraje v okresu Ružomberok. Leží na severním okraji Velké Fatry při ústí Ľubochnianské doliny, na soutoku potoka/říčky Ľubochnianky a řeky Váhu, v nadmořské výšce 460 metrů v regioně Liptov. V roce 2017 zde žilo 1 057 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1625. V devadesátých letech 19. století byly v obci založeny lázně, ve kterých pobývali mj. Otokar Březina a Jakub Deml. Ľubochňa je známá léčením endokrinologických onemocnění, sídlí zde Národný endokrinologický a diabetologický ústav. V letech 1903 až 1904 byla z Ľubochně na jih vybudována úzkorozchodná železnice pro přepravu těženého dřeva. Trať byla elektrifikovaná, první svého druhu ve střední Evropě. Energie byla získávána z malé vodní elektrárny na říčce Ľubochňanka se dvěma Francisovými turbínami. Provoz železnice byl ukončen roku 1966. V obci je římskokatolický kostel svatého Cyrila a Metoděje z počátku 19. století.
Příroda
Část katastrálního území obce je součástí národní přírodní rezervace Skalná Alpa.
Ľubochnianska dolina
Ľubochnianska dolina je částí katastrálního území Ľubochně, je to nejdelší dolina Velké Fatry, má délku 25 km.
Galerie
-
Lázeňská vila -
Lázeňský dům "Bratislava" -
Malá vodní elektrárna -
Balkón domu "Bratislava"
Odkazy
Reference
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov . Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 . S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí . Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Peter Dávidík je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľubochňa na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
