Đurđevac
V tomto článku se ponoříme hlouběji do tématu Đurđevac a prozkoumáme jeho různé aspekty a aplikace. Đurđevac je téma, které v posledních letech zaujalo mnoho lidí a jeho relevance neustále roste. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Đurđevac předmětem debat a analýz v různých oblastech a disciplínách. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Đurđevac a jeho vliv v oblastech, jako je technologie, kultura, ekonomika a politika. Kromě toho prozkoumáme, jak se Đurđevac vyvíjel v čase a jeho projekci do budoucnosti.
| Đurđevac | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°1′38″ s. š., 17°4′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 121 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Chorvatsko |
  Đurđevac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 157,8 km² |
| Počet obyvatel | 7 378 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 46,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 48350 |
| Označení vozidel | KC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Đurđevac (maďarsky Szentgyörgyvár) je město v severní části chorvatské Slavonie. Administrativně spadá pod Koprivnicko-križeveckou župu. V roce 2011 zde žilo celkem 8 862 obyvatel.
Město se rozkládá v rovinné slavonské krajině na silničním (i železničním) tahu Koprivnica-Virovitica/Našice. Protéká jím říčka Čivićevac.
První zmínka o Đurđevaci pochází z roku 1262. V 15. století se původní vesnice rozvíjela především díky místnímu tržišti. Během válek mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší bylo město součástí tzv. Vojenské hranice. Od roku 1918 bylo součástí Jugoslávie a od roku 1991 je součástí Chorvatska.
Odkazy
Reference
- ↑ Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Đurđevac na Wikimedia Commons
