V dnešním světě je Českobudějovický jazykový ostrov zajímavé téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu ve společnosti nebo jeho dopadu na každodenní život, Českobudějovický jazykový ostrov vyvolal neustálou debatu v různých oblastech. Od svého vlivu v politice až po svou přítomnost v kulturní sféře se Českobudějovický jazykový ostrov dokázala postavit jako téma nesporného významu. V průběhu let se Českobudějovický jazykový ostrov vyvíjel a přizpůsoboval měnícím se požadavkům společnosti, což z něj činí mimořádně zajímavé téma a zaslouží si hloubkovou analýzu. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Českobudějovický jazykový ostrov a jeho dopad na dnešní svět.
Českobudějovický (nebo Budějovický) jazykový ostrov, německy Budweiser Sprachinsel, byla německojazyčná enkláva v jižních Čechách na území Českých Budějovic a nejbližšího okolí. Genezí a charakterem se jednalo o podobný případ jako brněnský nebo olomoucký jazykový ostrov. Koncem 19. století se v něm ještě vyskytovala sídla téměř čistě německá, během první poloviny 20. století podíl Němců rychle klesal. Vysídlením Němců po druhé světové válce pak jazykový ostrov zcela zanikl.[1]