V dnešním světě upoutal Český rozhlas Leonardo pozornost milionů lidí po celém světě. Tento fenomén se stal aktuálním v různých oblastech, od populární kultury po politiku a technologii. S významným dopadem na společnost se Český rozhlas Leonardo stal předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho důsledky a důsledky. Od svého vzniku vzbuzuje Český rozhlas Leonardo velký zájem a diskuse mezi odborníky i laickou veřejností. V tomto článku důkladně prozkoumáme původ, vývoj a dopady Český rozhlas Leonardo a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Český rozhlas Leonardo | |
---|---|
![]() | |
Spuštěno | 1. září 2005 |
Ukončeno | 28. února 2013 |
Vlastník | Český rozhlas |
Stát | ![]() |
Jazyk | čeština |
Financování | veřejnoprávní |
Vysílací čas | 24 hodin denně |
Oblast vysílání | Česko |
Nástupce | Český rozhlas Plus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Český rozhlas Leonardo byla celoplošná stanice Českého rozhlasu, zaměřená na popularizaci vědy, techniky, přírody, historie a medicíny. Vysílala v letech 2005–2013. Jejím nástupcem se stala stanice Český rozhlas Plus.
Stanice Leonardo zahájila vysílání na internetu 1. září 2005, od 21. října 2005 byla dostupná i v rámci multiplexu DVB-T. Zanikla 28. února 2013 společně s Rádiem Česko a Českým rozhlasem 6. Od 1. března téhož roku je společně nahradila nová stanice mluveného slova Český rozhlas Plus.[1]
Ředitelem stanice byl do roku 2009 Miroslav Bobek, autor projektu sledování goril, reality show Odhalení.
Kromě výroby vlastních pořadů (Monitor, Nula-jednička, Ženšen, Sedmý světadíl, Natura, Zrcadlo, Nebeský cestopis, Třetí dimenze a Vstupte!) přebírala stanice Leonardo populárně naučné pořady jiných stanic Českého rozhlasu (Meteor, Toulky českou minulostí).
V rámci Edice Leonardo vydal Radioservis následující tituly: