Česká Kamenice (nádraží) je dnes relevantní téma velkého zájmu. Jeho význam spočívá v jeho dopadu na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. V tomto článku prozkoumáme základní aspekty související s Česká Kamenice (nádraží), analyzujeme jeho vývoj v průběhu času, jeho důsledky v různých oblastech a také názory a perspektivy odborníků v této oblasti. Abychom mohli nabídnout komplexní pohled na Česká Kamenice (nádraží), budeme se zabývat různými úhly pohledu a poskytneme aktualizované a relevantní informace o tomto tématu.
Česká Kamenice | |
---|---|
![]() Staniční budova | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Město | Česká Kamenice |
Souřadnice | 50°47′44,88″ s. š., 14°24′50,04″ v. d. |
![]() ![]() Česká Kamenice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 562991 |
Trať | Děčín–Rumburk |
Nadmořská výška | 320 m n. m. |
V provozu od | 16. ledna 1869 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 s JOP |
Dopravní koleje | 3 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česká Kamenice je železniční stanice v jižní části města Česká Kamenice v okrese Děčín v Ústeckém kraji nedaleko řeky Kamenice. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Děčín–Rumburk. Ze stanice odbočuje již částečně neexistující trať Česká Kamenice – Česká Lípa, která nyní končí v Kamenickém Šenově.
Stanice byla otevřena 16. ledna 1869 společností Česká severní dráha (BNB) na trati z Děčína do Jedlové. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny, dle typizovaného předpisu drážních budov BNB. 10. února 1886 otevřela BNB dráhu z České Kamenice do Kamenického Šenova, která byla roku 1903 prodloužena do České Lípy, kam od roku 1867 vedla dráha z Bakova nad Jizerou.
Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Nacházejí se zde tři nekrytá jednostranná úrovňová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.