V dnešním světě se Červovci stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra veřejnosti. Od svého vzniku Červovci různými způsoby ovlivňuje životy lidí i vývoj společnosti jako celku. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Červovci a jeho vliv na dnešní svět. Od svého vzniku až po evoluci, prostřednictvím svých důsledků v různých oblastech, Červovci dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Kromě toho prozkoumáme budoucí vyhlídky Červovci a jak by mohly utvářet realitu, které budeme čelit v nadcházejících letech.
![]() | |
---|---|
![]() Přední část červovce rodu Falcidens, rendering z elektronové mikroskopie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | měkkýši (Mollusca) |
Třída | červovci (Aplacophora) von Ihering, 1876 |
Podtřídy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červovci (Aplacophora) jsou malí, červům podobní měkkýši, žijící na mořském dně, kde tvoří součást bentosu a živí se detritem, prvoky nebo drobnými živočichy. Nemají schránku, oči, tykadla, statocystu ani nefridie; plášťová dutina je velmi redukovaná.[1]
Jednotlivé části těla jsou těžce odlišitelné, obvykle jsou totiž červovci menší než 5 cm, největší druhy však dosahují délky ke 30 cm. Epidermis červovců vylučuje jehličky nebo šupinky uhličitanu vápenatého, nemají však typickou schránku. Plášť i noha jsou redukované, radula posunutá až do hltanu, kde je tvořená epitelem předžaludku. Vylučovací soustava je tvořena metanefridiemi.
Červovci jsou gonochoristé nebo simultánní hermafroditi, pohlavní žlázy ústí přes perikard do plášťové dutiny. Oplození je vnější či vnitřní, vývoj probíhá přes trochoforovou larvu.
Červovci se dělí na dvě podtřídy:
Tyto podtřídy bývají někdy považovány za samostatné třídy.