Čertův dub (vrch)

V tomto článku prozkoumáme fascinující život Čertův dub (vrch), postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. Od skromných začátků až po vzestup ke slávě Čertův dub (vrch) čelil mnoha výzvám a vynikal ve svém oboru. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho odkaz a ponaučení, které se můžeme z jeho kariéry naučit. Kromě toho budeme zkoumat vliv Čertův dub (vrch) na dnešní společnost a jeho dopad na současný svět. Tento článek bezpochyby slibuje hluboký ponor do života a díla Čertův dub (vrch) a představuje jedinečný a odhalující pohled na jeho trvalé dědictví. Připojte se k nám na této cestě objevovat vše o Čertův dub (vrch) a jeho dopadu na svět!

Čertův dub
Pohled od triangulačního bodu vyznačujícího jednu z vrcholových kót k pomníku partyzána Bogdanova a k paloučku u vrcholového rozcestí
Pohled od triangulačního bodu vyznačujícího jednu z vrcholových kót k pomníku partyzána Bogdanova a k paloučku u vrcholového rozcestí
Vrchol352,3 m n. m.
Izolace3,9 km → VJV
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříOrlická tabule / Třebechovická tabule / Choceňská plošina / Hornojelenská plošina
Souřadnice50°0′34″ s. š., 16°10′34″ v. d.
Čertův dub
Čertův dub
Horninaštěrk, písek, jílovec
PovodíTichá Orlice, Loučná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čertův dub je vrch, na němž leží trojmezí katastrálních území Choceň, Sruby a Újezd u Chocně v okrese Ústí nad Orlicí. Dvě vrcholové kóty o shodné nadmořské výšce 352,3 metru na lesnaté vrcholové plošině leží na území Chocně[1] a podle mapy KČT je vrch Čertův dub nejvyšším bodem východního cípu Chvojeneckých lesů.[2]

Historie názvu

Pomník partyzána Alexandra Bogdanova

Ve Druhém vojenském mapování (kolem poloviny 19. století) je vrch označen názvem Čertowý Dub, ve Třetím vojenském mapování (kolem roku 1880) Čertový dub.[3]

Popis

Je to výrazný plochý protáhlý svědecký hřbet, krytý říčními štěrky a písky spodnopleistocenní terasy Tiché Orlice, spočívajícími na vápnitých jílovcích coniaku. Vrch je zalesněný porosty se smrkem, borovicí, dubem a lípou.[4]

Geomorfologické zařazení

Geomorfologicky vrch náleží do celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská plošina a podokrsku Hornojelenská plošina, jehož je nejvyšším bodem.[5]

Podle alternativního členění Demka a Mackovčina[4] náleží vrch do okrsku Vysokochvojenská plošina, jehož je taktéž nejvyšším bodem.

Palouček na rozcestí

Turistika

Strom, který dal kopci pojmenování, není v legendě turistických map KČT ani na informačních tabulích u vrcholu zmiňován, je však vyznačen na cykloturistické mapě Mikroregionu Vysokomýtsko, která se na vrcholu nachází; podle webu Výletník.cz roste Čertův dub zhruba 100 metrů od vrcholu při cestě na Sruby,[6] tj. rovněž na území Chocně.

Na vrcholové plošině, několik desítek metrů severně od nevelkého paloučku u hřebenové lesní cesty a turistického altánku a vývěsní turistické mapy, je umístěn udržovaný pomníček partyzána Alexandra Bogdanova, který padl roku 1945 v boji o choceňské letiště. Z toho důvodu nese lokalita pomístní název U partyzána.

1 km severozápadně u úpatí kopce u osady Darebnice roste památný dub letní o obvodu přesahujícím 6 metrů.

Přes vrcholovou plošinu vede po hřebeni zeleně značená pěší turistická trasa č. 4241[7] a cyklotrasa 4268 (ve směru hřebene), na vrcholové partii peáží s cyklotrasou 4229 vedoucí napříč hřebenem.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Základní mapa ČR 1:10000, http://geoportal.gov.cz
  2. ↑ Vysokomýtsko a Skutečsko, turistická mapa 1:50000, Trasa/KČT, 4. vydání, 2008, legenda k mapovému poli B3, heslo Čertův dub
  3. ↑ 2. vojenské mapování (Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800), 3. vojenské mapování (Františko-josefské, Čechy 1877-1880, měřítko 1 : 25 000), Rakouský státní archiv/vojenský archiv, Vídeň, mapy on-line dostupné na webu Oldmaps – staré mapy, Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně
  4. ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  5. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  6. ↑ Orlickoústecko, Z Vysokého Mýta do Chocně a zpět „oklikou“, vyletnik.cz, autor neuveden, nedatováno
  7. ↑ Orlické hory a podhůří, turistická mapa 1:100000, Kartografie Praha, 1. vydání, 2005, přílohový list Kilometráž turistických značených tras
  8. ↑ http://mapy.cz, turistická mapa

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Čertův dub na Wikimedia Commons