V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Čeněk Bubeníček. Od svých počátků až po svou relevanci dnes je Čeněk Bubeníček tématem zájmu v různých oblastech. V průběhu historie Čeněk Bubeníček prokázal svůj vliv ve společnosti, kultuře, technologii, politice a mnoha dalších oblastech. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které se kolem Čeněk Bubeníček objevily, a také její dopad na každodenní život. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Čeněk Bubeníček a poskytuje relevantní a aktualizované informace pro ty, kteří mají zájem rozšířit své znalosti o tomto tématu.
Čeněk Bubeníček | |
---|---|
![]() Čeněk Bubeníček | |
Narození | 4. prosince 1807 Unhošť ![]() |
Úmrtí | 2. února 1888 (ve věku 80 let) Praha |
Povolání | podnikatel a stavitel |
Choť | Anna Bubeníčková |
Děti | Emilie Šrámková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeněk Bubeníček, křestní jméno též Vincenc (4. prosince 1807 Unhošť[1] – 2. února 1888 Praha[2][3]) byl český mecenáš a vlastenec, obchodník se dřevem a stavitel.
Narodil se v rodině unhošťského měšťana Josefa Bubeníčka a jeho manželky Magdaleny, rozené Dvořákové.[1] Rodina žila na Feldekovském zámečku v Unhošti, který koupil otec Josef. Starší bratr Jan byl v Unhošti v letech 1824–1826 a 1850–1859 radním a dále v letech 1830–1831, 1832–1848 purkmistrem.[4]
Čeněk Bubeníček byl ženat, s manželkou Annou (1817–1871) měl dva syny a čtyři dcery. Od roku 1840 byla rodina evidována jako žijící v Praze.[5]
Stál za výstavbou radnice v Unhošti a za vybudováním silnice z Jenče do Velké Dobré. V Myslíkově ulici v Praze je dodnes restaurace U Bubeníčků. Na Šumavě nechal v Rejštejně na soutoku Vydry a Křemelné postavit vodní pilu, která je dnes technickou památkou; původně byla označována jako Bubeníčkova pila, později se ujalo označení Čeňkova pila.