Čeňkova pila

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Čeňkova pila a jeho důsledky v dnešní společnosti. Od svého vzniku až po dopad na různé oblasti každodenního života, Čeňkova pila upoutal pozornost výzkumníků, odborníků a lidí všech věkových kategorií. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme zabývat různými aspekty obklopujícími Čeňkova pila, od jeho historické relevance až po jeho vliv na současnou kulturu. Podobně prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Čeňkova pila, a nabídneme komplexní vizi, která čtenáři umožní pochopit důležitost a složitost tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Čeňkova pila
Objekt původní Čeňkovy pily s náhonem
Objekt původní Čeňkovy pily s náhonem
Základní informace
Výstavba1868–1870
Poloha
AdresaSvojše, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°6′34,92″ s. š., 13°29′35,16″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeňkova pila byla vodní pila na řece Vydře, před jejím soutokem s Křemelnou.

Historie

Nacházela se na pravém břehu v nadmořské výšce 630 m, v katastrálním území Svojše města Rejštejn. Nechal ji postavit pražský obchodník se dřevem Čeněk Bubeníček. Jedná se o pilu na vodní pohon, která zpracovávala šumavské dřevo z okolních lesů. Též se jí říkalo Bubeníčkova pila, ale již v 80. letech 19. století bylo běžné označení Čeňkova pila (německy Vincenzsäge).[1]

V roce 1912 byla z rozhodnutí města Kašperské Hory na prodlouženém náhonu vystavěna malá vodní elektrárna Čeňkova pila. V roce 1937 se zhruba 400 metrů proti proudu Vydry začalo se stavbou nové vodní elektrárny Vydra, jež byla po dvou letech uvedena do provozu a dnes patří mezi naše nejvýznamnější technické památky.

Elektrárna Čeňkova pila je od roku 1995 chráněna jako kulturní památka ČR.

Bedřich Smetana

Během svého pobytu na Sušicku v roce 1867 zde strávil několik dnů na pozvání Čeňka Bubeníčka Bedřich Smetana.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BOROVSKÝ, František Adolf. Řivnáčův Průvodce po Šumavě. Praha: F. Řivnáč, 1883. Dostupné online. S. 108. 
  2. ↑ LYSÝ, František. Z šumavských hvozdů. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1989. Dostupné online. S. 49. Dostupné online po registraci. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.