Čakovická tabule
V dnešní době je Čakovická tabule tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Čakovická tabule je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Čakovická tabule, od jeho počátků až po současný dopad. Budeme analyzovat, jak se Čakovická tabule vyvíjel v průběhu času a jak ovlivnil různé aspekty každodenního života. Od svých historických kořenů až po svou relevanci dnes je Čakovická tabule stále vzrušujícím tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
| Čakovická tabule | |
|---|---|
 Přírodní rezervace Vinořský park | |
| Nejvyšší bod | 293 m n. m. (vrstevnice) |
| Rozloha | 179,9 km² |
| Nadřazená jednotka | Českobrodská tabule |
| Sousední jednotky | Kojetická pahorkatina Labsko-vltavská niva Čelákovická pahorkatina Bylanská pahorkatina Pražská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | pískovec, spongilit, jílovec, slínovec, křemenec |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°8′14″ s. š., 14°40′1″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čakovická tabule je geomorfologický okrsek ve střední části Českobrodské tabule, ležící v okresech Nymburk, Kolín, Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.
Poloha a sídla
_01.JPG)
Území okrsku leží zhruba mezi sídly Bořanovice (na severozápadě), Přezletice a Brandýs nad Labem (na severu), Kounice (na východě), Újezd nad Lesy (na jihu) a pražskou částí Vysočany (na jihozápadě). Zcela uvnitř okrsku leží větší obce Zeleneč, Šestajovice, Líbeznice a více městských částí Prahy, např. Čakovice, podle kterých je okrsek pojmenován.[1]
Geomorfologické členění
Okrsek Čakovická tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–3E–2) náleží do celku Středolabská tabule a podcelku Českobrodská tabule.
Podle členění Balatky a Kalvody[2] se okrsek dále již nečlení. V tomto členění je Čakovická tabule definována jako územně rozsáhlejší.
Tabule sousedí s dalšími okrsky Středolabské tabule (Kojetická pahorkatina a Labsko-vltavská niva na severu, Čelákovická pahorkatina na východě, Bylanská pahorkatina na jihovýchodě) a s celkem Pražská plošina na západě a jihu.[3]
Významné vrcholy
- Svědčí hůra (252 m)
- Skřivánek (244 m)
Nejvyšším bodem okrsku je vrstevnice (293 m).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Čakovická tabule na Mapy.cz
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky)
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Čakovická tabule, s. 97.