Čáslav (hradiště)
V dnešním světě je Čáslav (hradiště) tématem neustálých diskusí a analýz. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu na kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Čáslav (hradiště) zaujímá přední místo v programu diskuzí. Od starověku až po současnost Čáslav (hradiště) vzbuzoval zájem a zvědavost lidstva, generoval hluboké úvahy a podněcoval neustálý výzkum. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Čáslav (hradiště), odhalíme jeho mnoho aspektů a jeho význam v současném kontextu.
| Čáslav | |
|---|---|
 Návrší Hrádek nad Podměstským rybníkem | |
| Poloha | |
| Adresa | Hrádek, Čáslav,  Česko |
| Nadmořská výška | 255 m |
| Souřadnice | 49°54′38,6″ s. š., 15°23′2,41″ v. d. |
  Čáslav (Hrádek) | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 27026/2-1262 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čáslav je pravěké sídliště a raně středověké hradiště na okraji Čáslavi v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Nachází se na návrší Hrádek mezi Podměstským rybníkem a soutokem Brslenky se Žákovským potokem. Archeologické pozůstatky sídliště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Vyvýšenina na okraji města byla osídlena už v pravěku (eneolit, pozdní doba bronzová, doba halštatská), ale případné opevnění jednotlivých sídlišť nebylo doloženo. Nejstarší slovanské osídlení pochází v devátého až desátého století.[2] Lokalita bývá tradičně, jen na základě jména Čáslav a blízkosti hradiště Malín, spojována se Slavníkovcem Čáslavem, který měl být jedním ze Slavníkových synů zabitých v roce 995 v Libici.[3] V jedenáctém a dvanáctém století se hradiště stalo významným správním centrem přemyslovské hradské soustavy, kterým zůstalo až do vybudování vrcholně středověké Čáslavi.[2]
Stavební podoba
Podoba raně středověkého správního centra je nejasná. Na rozdíl od jiných soudobých lokalit je Hrádek velmi malý, postrádá předhradí a viditelné stopy po opevnění. Boční strany ostrožny, kterým poskytovaly ochranu strmé svahy, mohly být chráněny jen lehkým dřevěným opevněním. Předhradí se mohlo nacházet v prostoru pozdějšího města a přístupovou šíji mezi ním a akropolí mohla oddělovat hradba. Absence stop po opevnění bývá vysvětlována odtěžením prostoru při stavbě města a jeho opevnění ve druhé polovině třináctého století. Podle odhadů by muselo být odtěženo 60 000 až 108 000 metrů krychlových materiálu.[2]
Součástí hradiště byl románský kostel Panny Marie se hřbitovem a v přilehlé aglomeraci stály další dva románské kostely.[2]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 138244 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Hrádek, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Čáslav, s. 51.
- ↑ LUTOVSKÝ, Michal; PETRÁŇ, Zdeněk. Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví. 2. vyd. Praha: Libri, 2005. 173 s. ISBN 80-7277-291-0. S. 86.