V dnešním světě se Úpská niva stalo tématem velkého zájmu a významu. S rozvojem technologií a globalizací je stále více lidí nějakým způsobem ovlivněno Úpská niva. Od svého dopadu na společnost až po ekonomické důsledky, Úpská niva vyvolal velkou debatu a analýzu v různých oblastech. V tomto článku podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme různé dimenze Úpská niva, abychom pochopili jeho význam v současném světě a jeho vliv na naše životy.
Úpská niva | |
---|---|
![]() Řeka Úpa u Jaroměře | |
Nejvyšší bod | vrstevnice |
Rozloha | 7,7 km² |
Nadřazená jednotka | Úpsko-metujská tabule |
Sousední jednotky | Českoskalická plošina Rychnovecká tabule Východolabská tabule Krkonošské podhůří |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | spraš, sedimenty |
Povodí | Úpa |
Souřadnice | 50°22′52″ s. š., 15°59′52″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Úpská niva je geomorfologický okrsek v severní části Úpsko-metujské tabule, ležící v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.
Pás okrsku kolem řeky Úpy se táhne zhruba mezi sídly Jaroměř (na jihozápadě) a Zlíč (na severovýchodě). Uvnitř okrsku leží částečně město Česká Skalice.[1]
Okrsek Úpská niva (dle značení Jaromíra Demka VIC–2A–2) geomorfologicky náleží do celku Orlická tabule a podcelku Úpsko-metujská tabule.[2]
Alternativní členění Balatky a Kalvody[3] okrsek Úpská niva nezná, uvádí pouze dva jiné okrsky Orlické tabule: Českoskalická tabule (jeho podokrsek Rychnovecká kotlina se územně zhruba shoduje s Úpskou nivou) a Novoměstská tabule.
Niva sousedí s dalšími okrsky Orlické tabule (Českoskalická plošina na severozápadě a Rychnovecká tabule na jihovýchodě) a s celky Východolabská tabule na jihozápadě a Krkonošské podhůří na severovýchodě.[2]