V dnešním článku prozkoumáme Žábry a jeho dopad na naše životy. Žábry je dnes velmi aktuální téma, které vyvolalo četné debaty a výzkumy v různých oblastech. Od svého vzniku upoutal Žábry pozornost širokého spektra lidí, protože jeho důsledky se týkají různých aspektů našeho každodenního života. V tomto článku budeme podrobně analyzovat, co je Žábry, proč je tak relevantní a jaké jsou možné dopady na naše prostředí. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Žábry s cílem nabídnout komplexní a vyvážený pohled na toto fascinující téma.
Žábry jsou dýchací orgán sloužící k získání kyslíku z vody a výdeji oxidu uhličitého.
Žábry jsou ektodermálního původu, jsou to zvrásněné vychlípeniny pokožky s co největším povrchem. Bývají umístěny v místě, kde proudí nejvíc okysličené vody. Například perloočky je mají na kmitajících hrudních nožkách.
U ocasatých obojživelníků se vyvíjejí zpravidla velké vnější keříčkovité žábry, které u většiny během metamorfózy mizí. U některých trvale vodních forem mohou být zachovány i v dospělosti společně s plícemi (surýni, macaráti). Žábry larev žab jsou vnitřní, překryté pojivovou řasou, s okolím komunikují pouze otvůrky (voda je k nim přiváděna ústy a ven z těla proudí žaberními štěrbinami po stranách těla za hlavou). Během metamorfózy jsou resorbovány, žaberní štěrbiny se uzavírají a dýchací funkci přebírají plíce.[1]
Primárním dýchacím orgánem ryb jsou čtyři páry žaber umístěné na kostěných žaberních obloucích v žaberní dutině. Proudění vody je zajištěno tím, že ryba otevírá a zavírá ústa. Žraloci ústa neotevírají a proudění je zajištěno jejich pohybem vpřed. Proto se udusí, když se zamotají do sítě.