Štíhlopasí

Štíhlopasí je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a relevance jak v každodenním životě, tak v profesionální oblasti, si zaslouží analýzu a zamyšlení. V průběhu historie byl Štíhlopasí předmětem debat a kontroverzí a vyvíjel se podle potřeb a požadavků společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Štíhlopasí, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, a také analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, kultura a technologie.

Jak číst taxoboxŠtíhlopasí
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Gerstäcker, 1867
Nadčeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štíhlopasí (Apocrita)[1][2] jsou jeden ze dvou podřádů blanokřídlých. Oproti druhému podřádu, širopasým mají zadeček spojen s hrudí úzkou stopkou a méně žilnatiny na křídlech.[3] Štíhlopasí zahrnují většinu druhů řádu blanokřídlých.[3]

Samice má kladélko (Terebrantes), které buď volně ční, nebo je zatažitelné, nebo se přeměňuje v žihadlo (Aculeata) sloužící k obraně a k omráčení kořisti. Larvy jsou beznohé.[4]

U četných skupin je vyhraněna v různém stupni dokonalosti péče o potomstvo. Některé druhy vytvářejí státy. Další druhy jsou například parazity jiného hmyzu. V Evropě žijí druhy řazené do 18 nadčeledí; systém je zatím nejednotný.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BioLib.cz – Apocrita (štíhlopasí) . BioLib.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Praha: Academia, 2017. 
  3. ↑ a b PECHLÁT, Jakub. Blanokřídlí . 2005 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  4. ↑ a b ZÁHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Praha: ARTIA, 1987. 

Literatura

  • ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. Ilustrace František Severa. Praha: Artia, 1987. 182 s. (Barevný průvodce / Artia). Frontispis. 
  • MACEK, Jan, et al. Blanokřídlí České republiky. I., Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 520 s. (Atlas). ISBN 978-80-200-1890-8. Obsahuje bibliografii a rejstříky. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu štíhlopasí na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.