Čukudu

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Čukudu, tématem, které upoutalo pozornost a zájem lidí po celém světě. Od svého vzniku Čukudu podnítil zvědavost a debaty a jeho dopad byl pociťován v různých oblastech společnosti. V průběhu tohoto psaní se ponoříme do analýzy a úvah o Čukudu, budeme se zabývat jeho důsledky, jeho vývojem v čase a jeho relevance dnes. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a obohacující pohled na Čukudu s cílem poskytnout čtenáři hlubší a podrobnější pochopení tohoto vysoce relevantního tématu.

Čukudu s nákladem banánů

Čukudu (francouzská transkripce tshukudu, anglická transkripce chukudu) je dopravní prostředek, v podstatě typ koloběžky, používaný v Africe, především ve východní části Demokratické republiky Kongo.[1] V chudé a válkou zdevastované zemi nahrazuje automobily pro dopravu těžkých nákladů a někdy i lidí. Má podobu dřevěné koloběžky, dlouhé dva až tři metry, která uveze až 700 kg.[2] Název je onomatopoickým vyjádřením charakteristického zvuku, který vozítko vydává při jízdě.[3]

Čukudu se začaly ručně vyrábět v Kongu v sedmdesátých letech. Hlavním materiálem je tvrdé pralesní dřevo, používají se nápravy a kuličková ložiska z vyřazených bicyklů a automobilů, kola jsou po obvodu potažena gumou. Na zadním kole je umístěna nášlapná brzda, rám bývá opatřen držáky na upevnění nákladu a je na něm nalepena podrážka ze starého sandálu, na kterou si může řidič při sjezdu položit koleno. Nové čukudu se prodává za padesát až sto amerických dolarů.[4] Řízení koloběžek vyžaduje mladé a silné muže, pro které je v zemi s nedostatkem automobilů, pohonných hmot i kvalitních silnic nájemná doprava potravin, dřeva a dalšího zboží pomocí čukudu vítaným zdrojem příjmů. Význam vozidla pro místní ekonomiku vyjadřuje i socha čukudu, odhalená ve městě Goma, kde se také konaly závody na těchto strojích.

Reference

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Čukudu na Wikimedia Commons