V tomto článku se budeme věnovat tématu Čechův most, tématu, které je v posledních letech předmětem velkého zájmu a debat. Čechův most vyvolal smíšené názory a byl předmětem studie mnoha odborníků v této oblasti. V tomto článku budeme do hloubky analyzovat různé aspekty související s Čechův most, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které existují kolem Čechův most, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Bezpochyby je Čechův most aktuální téma, které si zaslouží podrobné prozkoumání, a jsme si jisti, že tento článek poskytne nový a zasvěcený pohled na totéž.
Čechův most | |
---|---|
![]() | |
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha |
Číslo mostu | V-013 |
Doprava | pěší, tramvajová a automobilová |
Přes | Vltava |
Architekt | Jan Koula |
Projektant | Jiří Soukup, Václav Trča, František Mencl |
Otevřen | 1908 |
Souřadnice | 50°5′34,88″ s. š., 14°25′1,41″ v. d. |
Parametry | |
Typ | silniční |
Materiál | ocel |
Délka | 169 m |
Šířka | 16 m (10 vozovka) m |
Pilíře | 3 |
Max. rozpětí | 53,1 m |
Další data | |
Kód památky | 40875/1-1740 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky.[1] Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.
Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.
Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).
Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.
Ocelové mosty potřebují častou údržbu, nicméně Čechův most prošel první významnou opravou až v roce 1939. Úpravou vzhledu prošel poté v letech 1954-1957, kdy prostor v pobřežním pilíři, který byl původně určen pro kavárnu, byl nahrazen širším průjezdem ve směru od Klárova. Tím vzrostla délka mostu z původních 160,10 metru, o jedno desetimetrové železobetonové pole, na délku 169 metrů. V roce 1965 se vlivem koroze zřítily tři původní kandelábry. Po zhodnocení stavu byly nahrazeny i zbývající stožáry a začala příprava na celkovou rekonstrukci, která proběhla v letech 1971-1974. Byla při ní zcela vyměněna mostovka a bylo instalováno repasované zábradlí i kandelábry. Jejich původní litinová dekorace však byla nahrazena bronzovými odlitky. Další velkou údržbou prošel most v letech 2000-2001. Proběhla výměna povrchu mostovky a nýtů nosné konstrukce.[2]
Výzdoba mostu je pozoruhodná svým rozsahem, obsahem i kvalitou provedení. Bronzové odlitky prováděla První pražská slévárna Václava Maška v Praze-Karlíně v Královské (nyní Sokolovské) ulici 22.[3]
Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny.[5] Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly.[5] Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.[5]
Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonošky mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu.[6] Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.[6]