Úetní hodnota



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Úetní hodnota. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Úetní hodnota, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Úetní hodnota a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Úetní hodnota. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Úetní hodnota! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Úetní hodnota, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Úetní hodnota ( anglicky úetní hodnota , úetní hodnota ) je v úetnictví na hodnotu , s jakou pínosem k rozvahovému dni v rozvaze povoleno nebo kapitálovou pozici pasivované je.

Úetní hodnota tedy nemusí nutn pedstavovat hodnotu, která by byla získána jako výnos, pokud by bylo zboí prodáno (místo toho by to byla likvidaní hodnota ).

Veobecné

Obchodní právo zná nkolik konvencí hodnoty . Konvence hodnot jsou hodnoty, které lze objektivn urit podle uritých pravidel. Tato pravidla vyplývají z obchodního zákoníku a dalích úetních standard . Konvence o hodnot zahrnují zejména poizovací a výrobní náklady , reálné hodnoty ( trní hodnota a hodnota na burze ), reálná hodnota ( reálná hodnota ; § 253 odst. 3 vta 3 HGB pro dlouhodobá aktiva , § 253 odst. 4 vta 2 HGB pro krátkodobá aktiva ) nebo úetní hodnota. Nkteré konvence o hodnot jsou vysvtleny zákonnou definicí (poizovací a výrobní náklady v § 255 odst. 1 a 2 HGB), jiné, jako je úetní hodnota, jsou pouze zmínny a povaovány za známé ( § 285 . 18 a 19 HGB, § 312 odst. 1 HGB) . V daovém zákon jsou konvence o hodnot známé jako dílí hodnota , bná hodnota nebo jednotková hodnota . V zákon o dani z transformace je úetní hodnota nejniím moným ocenním; navíc je pípustná spolená hodnota a stední hodnota .

Stanovení úetní hodnoty

Poizovací a výrobní náklady aktiv tvoí výchozí hodnotu pro stanovení úetní hodnoty. Tyto poizovací a výrobní náklady se mohou zmnit v dsledku oceovacích opatení k dalímu rozvahovému dni . Zpravidla oceování opatení pro dlouhodobý majetek a obná aktiva se skládají z odpis nebo write-up . Odpisy vedou k nií úetní hodnot, odpisy k vyí úetní hodnot ne pvodní poizovací nebo výrobní náklady. Protoe oceovací opatení jsou vícemén omezena principem nejnií hodnoty , je úetní hodnota ovlivnna také principem nejnií hodnoty. (Zbytková) úetní hodnota vyplývá z rovnice:

Ve výjimených pípadech me být úetní hodnota stejná jako reálná hodnota, pokud odpisy odpovídají skutenému vývoji hodnoty (nap. Opotebení ). Vztah mezi úetní hodnotou a reálnou hodnotou je uveden v následující tabulce:

    Fair Value (beizulegender Zeitwert)
    - planmäßige Abschreibungen
    - etwaige außerplanmäßige Abschreibungen
    + etwaige Zuschreibungen
    = Buchwert (fortgeführter fair value)

Princip nejnií hodnoty je mezinárodn neznámý. Na Mezinárodní úetní standardy umoují spolenostem , aby hodnota aktiv stanovena bu poizovací cenou, i pecenní . U druhé metody je kladný rozdíl mezi ocenním pi poizovacích nebo výrobních nákladech pidán do rezervy z pecenní v rozvaze v poloce Vlastní kapitál (IAS 16,39 pro pozemky , budovy a zaízení , IAS 38,85 pro nehmotná aktiva ). Díky tomu je ást skrytých rezerv viditelná, ale není distribuována kvli distribunímu bloku. Jakékoli zvýení nad (fiktivní) amortizovanou úetní hodnotu pedstavuje pecenní, které musí být zaútováno v souladu s IAS 36.118.

Koncept úetní hodnoty se vak neomezuje pouze na aktiva. V pípad závazk a závazk úetní hodnota obecn odpovídá ástce splátky, nebo v pípad rezerv v souladu s § 253 odst. 1 vtou 2 nmeckého obchodního zákoníku ástce vypoádání stanovená na základ obezetného obchodního úsudku . Jejich úetní hodnota odpovídá pravdpodobným nárokm na spolenost vi tetí osob v oekávané výi za pedpokladu pimeného zváení vech okolností.

Zisk / ztráta knihy

Vechny poloky rozvahy zstávají v rozvaze se svými úetními hodnotami, dokud nejsou z rozvahy spolenosti odstranny prodejem (aktiva), splácením (závazky) nebo pouitím (rezervy). Dokud nebude z rozvahy odstrann, musí být poloky rozvahy k datm rozvahy ocenny. (Pokraující) úetní hodnota je výsledkem tohoto ocenní. Pokud jejich úetní hodnota k rozvahovému dni neodpovídá jejich pvodní hodnot, jedná se o úetní zisk nebo úetní ztrátu. Úetní zisk (úetní zisk) vzniká, kdy je úetní hodnota aktiva výjimen vyí ne jeho pvodní poizovací nebo výrobní cena. To lze provést pomocí atribucí nebo pehodnocení. Ob oceovací opatení lze pouít pouze ve velmi omezené míe, a to z dvodu principu nií ceny nebo trhu a realizaního principu, který platí v Nmecku , zejména v pípad zruení znehodnocení (odpisy) nebo pro spolenosti s úetnictvím IAS (pecenní). Podle toho tedy existuje kniní zisk, pokud

V pípad úetní ztráty je úetní hodnota odpovídajícím zpsobem nií ne pvodní hodnota. Ztráty v úetnictví vznikají v dsledku zvlátního odpisu , zvýeného odpisu, slev z ocenní, rezerv bez dan nebo aktiv, která nelze kapitalizovat nebo která nemusí být kapitalizována.

V pípad nerealizované kniních zisku spolenosti mají k distribuní blok ( § 58 (2a) AktG pro AG / KGaA, § 29 (4) GmbHG pro GmbH), co znamená, e tato kniha zisky musí být pidleno na nerozdlený zisk . Úetní zisky z pecenní podléhají také distribunímu bloku v souladu s l.7 odst.2 smrnice 2013/34 / EU (smrnice o rozvaze) a musí být zahrnuty do rezervy z pecenní . Piazení zisk knih do vlastního kapitálu má v obou pípadech zabránit rozdlení nerealizovaných zisk knih.

Rozdlení úetních zisk je povoleno, pouze pokud jsou z rozvahy odstranny prodejem aktiv, splácením závazk nebo pouitím opravných poloek. Realizované úetní zisky nebo úetní ztráty se poté zobrazí ve výkazu zisku a ztráty jako Výnosy / ztráty z prodeje aktiv v rámci ostatních provozních výnos ( § 275 odst. 2 . 4 HGB) nebo v jiných provozních nákladech (§ 275 odst. 2 . 8 HGB).

Klauzule úetní hodnoty

Zejména starí partnerské smlouvy asto obsahují tzv. Klauzuli úetní hodnoty jako klauzuli odstupného , podle ní odstupující partner obdrí úetní hodnotu kapitálového podílu stanovenou na základ obchodní nebo daové rozvahy . Úetní hodnota vak zpravidla neodpovídá skutené hodnot akcie. V jednotlivých pípadech se me náhodn shodovat se skutenou hodnotou podílu (trní hodnotou), me být vyí, ale obvykle bude nií. Stanovení náhrady na základ doloky o úetní hodnot je proto nevýhodné pro to, aby akcioná dostal náhradu. Obchodní a daové rozvahy nejsou vhodné pro stanovení hodnoty spolenosti v pípad odstupného. Dojde-li k nepomru mezi úetní hodnotou stanovenou na základ rozvahy a trní hodnotou stanovenou podle § 738 nmeckého obanského zákoníku (BGB) , je právo akcionáe na ukonení smlouvy nepípustným zpsobem omezeno.

Aplikace pi oceování spoleností

S ohledem na celou spolenost, úetní hodnota popisuje hodnotu vlastního kapitálu pipadající na vlastníky spolenosti v souvislosti s ocenním ze spolenosti . Za tímto úelem jsou vechna aktiva sníena o závazky a speciální poloky , ve skupin také o neskupinové akcie. V alternativním postupu se také odete nehmotný majetek .

Ekonomický Klíovou postavou úetní hodnota / share udává výi kapitálu kapitálu na akcii .

Úetní hodnota zohleduje pouze vykazovanou hodnotu aktiv, ale ne moné skryté rezervy nebo skryté poplatky . Pouitý úetní systém (napíklad HGB , US-GAAP nebo IFRS ) také vede k odliným ocenním v rozvaze, take vykazované úetní hodnoty se mohou liit - nkdy výrazn.

Mnohem smysluplnjí íslo pro oceování podniku, který je zaloen na trní nebo reprodukní hodnoty na majetku , je skutená hodnota . To vak úetní systémy nedefinují.

Viz také

Individuální dkazy

  1. Bernd Klingels, Jednotka generující hotovost podle IAS 36 v roní úetní závrce IFRS , 2005, s. 9
  2. Bettina Christina Noll, Strategie daových ztrát pi transformaci spoleností , 1999, s. 28
  3. od 26. ervna 2013, Ú. Vst. L 182/19
  4. BGH , rozsudek ze dne 24. záí 1984, Az. II ZR 256/83, plný text = NJW 1985, 192 f.
  5. BGH, rozsudek ze dne 24. kvtna 1993, Az. II ZR 36/92, plný text = NJW 1993, 2101.
  6. BGH, rozsudek ze dne 20. záí 1993, Az. II ZR 104/92, plný text = NJW 1993, 3193.

Opiniones de nuestros usuarios

Ingrid Pešek

Záznam o Úetní hodnota pro mě byl velmi užitečný.

Aneta Fialová

V tomto příspěvku o Úetní hodnota jsem se dozvěděl věci, které jsem nevěděl, takže teď můžu jít spát.

Olga Vaněk

Skvělý objev tohoto článku o Úetní hodnota a celé stránce. Přejde přímo k oblíbeným.