Teti

Teti
Othoés (řecky)
Pyramidové texty; Tetiho pohřební komoraPyramidové texty; Tetiho pohřební komora
Doba vlády2305–2279 př. n. l.

10 let (Beckerath)

30 let (Manehto)
Rodné jméno
<
X1
X1
M17
>

Teti
Trůnní jméno
X1
X1
M17
Ttj (Teti)
Horovo jméno
G5<h1
S29R4X1 Q3
N19
h1>O33
 Sehotep-taui – „Ten, jenž smiřuje obě země“
Jméno obou paní
S29R4
X1 Q3

Sehotep-nebti
Zlatý Hor
T22 G5
S12

Bik-nebu-sema
ManželkyIput I.
ipwt
dcera Venise
Chuit
xwit
identifikována jako Chentakus III.
PotomciPepi I., Veserkare, Tetianchkem, Nebkauhor Vatetchethor, Nubchetnebty, Merout, Idut, Sathor, Šešit, Šešti Sešsešet
Otecúředník Schepsipuptah
MatkaSešsešet
bratr Mehu
Narození24. století př. n. l.
Úmrtínejisté (patrně zavražděn)
Hrobkajedna z pyramid v severní Sakkáře, v centrální části poblíž Džoserova komplexu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teti, řecky Othoés, byl prvním egyptským faraonem 6. dynastie. Vládl přibližně v letech 2305–2279 př. n. l.. Na trůn nastoupil po posledním králi 5. dynastie, Venisovi. Za jakých okolností se na trůn Teti dostal, není známo. Předpokládá se, že mezi smrtí Venise a nástupem Tetiho na trůn byla časová přetržka, nicméně úřednická vrstva nástupnictví zřejmě podpořila. Teti nebyl Venisovým synem, ale možná byl jeho zetěm.. H. Altenmüller (německý egyptolog) za Tetiho otce uvádí Venisova úředníka (vezíra) Schepsipuptaha a Venisovy dcery Iput vycházeje z nápisů v hrobce Mehua.

Vláda

O Tetiho vládě a jeho činech není příliš mnoho známo. Poskytl výsady chrámu v Abydu a podílel se na rozvoji uctívání bohyně Hathory v Dendeře. O rozvinutém obchodu za jeho vlády svědčí importy z Byblu a Puntu. Délka jeho vlády není známa, uvádí ji pouze Manehto a stanovuje ji na 30 let. Víc je toho známo i o jeho několika hodnostářích. V době jeho vlády musely panovat velmi neutěšené poměry. Na konci své vlády byl možná zavražděn uzurpátorem Veserkarem, který jej vystřídal na trůně. Manehto tvrdí, že Tetiho zabila jeho vlastní tělesná stráž. Po krátké vládě se však po Veserkareovi doslova slehla zem.

Rodina

Jeho matka se jmenovala Sešsešet. Měl několik manželek. Vzal si dceru svého předchůdce Unase, Iput I., jeho další známá manželka byla například Chuit, možná matka jeho nástupce Veserkarea. Měl celkem 3 syny a 9, nebo 10 dcer. Všechny své dcery pojmenoval po své matce. Tyto dcery pak měly ještě druhé jméno, aby se daly odlišit – v egyptštině rn-nfr (doslova krásné jméno).

Jeho synové s Iput:

Jeho synové s Iput:

Jeho dcery s Iput:

Jeho dcery s Chuit:

Dcery neznámých žen:

Tetiho významní hodnostáři

Protože Teti patrně nepocházel z hlavní královské linie předcházející dynastie, opíral se o úzkou skupinu věrných hodnostářů. První čtyři výše jmenované oženil se svými dcerami. Příznačné je, že za Tetiho panování rostl počet úředníků i kněží.

Pyramida Teti

Tetiho stavby

Králova hrobka

Teti si svoji hrobku, pyramidu, nechal postavit v Sakkáře, několik set metrů od známé stupňovité pyramidy krále Džosera. Tetiho pyramida byla poměrně malá, měřila asi 43 metrů, její základna měla rozměry 64×64 metrů. Dodnes se z ní zachovala pouze hromada kamení a štěrku. Byla postavena z nepečlivě opracovaných kvádrů z žuly. Zbytky její vnitřní části také nejsou příliš dobře zachovalé, značně je poškodili lupiči a čas. Z Tetiho pyramidy se nám však zachovala velká část Textů pyramid, jimiž byla jeho hrobka vyzdobena. Překvapivě se zde zachoval i králův sarkofág. Kolem Tetiho pyramidy je pohřbena většina hodnostářů z jeho doby. Některé z nich ale byly záměrně zničeny ještě za panovníkovy vlády. To může znamenat, že faraon s opozicí zúčtoval tvrdě, protože co může být větším trestem, než znemožnit opozičníkům posmrtnou existenci.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 342. 
  2. a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology . Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. a b c d e f g h i j k VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 472. 
  5. a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile . Cairo: The American Uńiversity. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37. 
  7. a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  8. KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215. 
  9. The Tomb of Khentkaus III . Dublin: ANCIENT ORIGINS, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d e f g h BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24. 
  11. a b c d e f g KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie . Praha: České egyptologický ústav KU. Dostupné online
  12. a b c d e ALTENEMÜLLER, Hartwig. Bemerkung zur Gründung der 6. Dynstie . Hildesheim: Hildesheimer Ägyptologische Beiträge, 1990. Dostupné online. (německy) 
  13. VLČKOVÁ, Petra. Zapomenutá a znovu objevená Sakkára . Praha: Archologický ústav AV ČR, 2009. Dostupné online

Související články

Literatura

Externí odkazy

Předchůdce:
Venis
Znak z doby nástupu Egyptský král
2305–2279 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Veserkare
Portály: Starověký Egypt | Lidé