Popraví weby na Wienerbergu



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Popraví weby na Wienerbergu. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Popraví weby na Wienerbergu, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Popraví weby na Wienerbergu a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Popraví weby na Wienerbergu. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Popraví weby na Wienerbergu! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Popraví weby na Wienerbergu, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Mezi místa výkonu na Wienerberg v dnením 10. vídeské tvrti Favoriten byly na nejvyí soud v zvlákovae na kíi a na popravit na kola kíe na sever od ní, blíe k mstu . Tato místa byla ob mimo pozdjí linii Matzleinsdorfer na Neustädter Straße (dnes Triester Straße ).

Popraví místa ve Vídni

Ve stedovké Vídni byla ada popravních míst, bez ohledu na to, jaké popravy byly nkdy provádny pímo na míst inu jako odstraující prostedek. Dv z nejdéle pouívaných míst pro krevní spravedlnost byla ta na Wienerbergu , kde byli delikventi popraveni obením, spálením, hlavami, kajuty a koly.

Vzhledem ke své exponované poloze a velící výce nad Vídní byl Wienerberg ideálním místem pro vrchní soud pro správu spravedlnosti v té dob, protoe ml být postaven co nejvíce viditeln a na vojenské silnici za úelem zastraování. S obseným muem nebo bez nj byla ibenice jasným symbolem autority a spravedlnosti.

Hochgericht am Wienerberg

Pesná lokalizace není moná pes nkterá obrazová znázornní, ale byla to zjevn krátká vzdálenost na jihovýchod od rozmetae na kíi. Nálezy koster bhem stavebních prací v roce 1927 na jih od dnení Raxstrasse byly identifikovány jako hroby tch, kteí tam byli popraveni. Vzhledem k tomu, e tito lidé byli v té dob pohbeni v bezprostední blízkosti popravit, lze pedpokládat, e se nachází mezi vodárenskou ví Favoriten a sídlitm za domem na Triester Straße 85.

Podle zmínných obrázk lo o tyspánkovou ibenici (nazývanou také tyboká ibenice ), která byla umístna na zednické ploin vysoké lovkem, Rabenstein. Nosné sloupy píník, které byly také zdné, byly z logických dvod vyí ne výka mue, take celková výka budovy mla být 4 a 5 m. Tyto Zwerchbäume (píníky) pro lanové smyky byly 5 sáh a 2 boty dlouhý, co odpovídá piblin 10 m (1 vídeského pochopit byla 1,80 m). Na ploinu soklu se dalo vstoupit vnitním schoditm uzaveným devnými dvemi. ibeniní ebík sestával z 2-jehlice Chörbamb, která byla hacknuta pikou stromu.

ibenici stavli tesai, zedníci a zámeníci. Vzhledem k tomu, e v pozdním stedovku profese ibenického tesae nepatila k tm estným, emeslníci - aby se jejich práce píli neprojevila jako ivnost - poadovali místo penz zvlátní poplatek. V roce 1685 byl úet dolní komory (odpovdný Daový úad) poznamenal: Vechny emeslné výrobky Purschen, take v Neilligerov oprav vrchního soudu ve Vídni Perg pracoval na vín a Prodt 16 fl ( Gulden ). Ji v roce 1630, po dokonení prací, dostali emeslníci tyi kbelíky vína k pití, jak to bylo po vky obvyklé.

Aby si emeslníci vylepili povst, smli pi stavb budovy kolem poloviny 16. století uspoádat slavnostní prvod. Bhem opravy ibenice, kterou v roce 1529 pokodili Turci, lo v roce 1531 k nejvyímu soudu celkem 163 lidí pod vedením instruktora vídeské rady, který musel pi dotyku ibeniního lana vyslovit formuli pro nobis et successoribus (pro nás i pro ty, kteí následují) .

Zmínka v kronice z roku 1311 ponechává otevené, zda je mínn tento vysoký dvr nebo soudní kí (viz dalí kapitola), ale pravdpodobn byl postaven mnohem díve. Mstský zákon ve Vídni z roku 1296 Albrechta I. (12551308) omezuje pímí k cíli, protoe statut soudí, jak je to ze starého zvyku . To by mohlo znamenat, e nejvyí soud tam pravdpodobn ji za Babenberg existoval . 1372 je galigen jako oznaující místo v listin probota ze svatého tpána ve Vídni Getreidezehent Wienerberg.

Poprvé v obrazovém zobrazení je nejvyí soud na Wienerbergu a rozmeta na kíi vidt spolen s Reder an der straß (viz dalí kapitola) na kruhovém pohledu na msto Víde, který Nikolaus Meldemann provedl v roce 1529 u píleitosti prvního tureckého obléhání. Místo popravy je znázornno dvma nastavenými koly, na kadém z nich je delikvent a kl vedle nj.

V roce 1747 bylo na píkaz Marie Terezie uzaveno Galgenplatz na Wienerbergu. Údajn byla údajn píli zdená, aby vidla tla tam viset na své cest na hrad Laxenburg . Vrchní soud byl poté pevezen do Rabensteinu v Rossau . V podání z 5. ervence 1747 bylo poznamenáno: Vrchní soudy ve Wienerbergu by mly být zamítnuty a ádný by tam neml být postaven. Postieno bylo také místo popravy.

V dob, kdy se pouíval, byli na této ibenici poveni tém výlun zlodji a zlodji a závanjí zloiny byly odinny na míst popravy kíem. Poslední zdokumentovaná poprava se konala 23. bezna 1747 dvou zlodj Antona Lackomy a Johanna Speta: [...] popraven na Wienner-Berg lanem od ivota k smrti.

Po demolici ibeniního rámu toto místo brzy pipomnl pouze název pole Galgenheide, dokud nebylo nakonec postaveno.

Místo provedení u kíe kola

ervenjí na silnici

Historie tohoto Rederu na míst popravy jménem straß je také ve tm, první popravy provádné tam s meem a kolem nejsou zaznamenány v ádných zdrojích. Bylo to na východ od tehdejího známého jako Neustädter Poststraße, dnení Triester Straße, ve výce Davidgasse . Obrázkové vyobrazení lze nalézt na výe zmínné Meldemannov vedut.

Mariánský sloup vedle nj byl v roce 1372 zmiován jako Chrewz, stojí na Wienerpergu u ibenice , který byl renovován v roce 1452 a od roku 1458 je znám jako kolový, Röderv nebo Rötherv kí , známý také jako Pinterv . Renovace probhly také v letech 1611 a 1704, o em svdí nápisy na sloupu. Bylo vysoké asi 2,50 m, korunováno pietou a slouilo jako poslední pobonost delikventa. V roce 1839 je Adolf Anton Schmidl ve svém díle Vídeské okolí popsal jako dvacet hodin v kruhu, III. Svazek , ale se patnými roky (nesprávn vyloil informace ve sloupci):

"Ne se dostanete na vrchol [Wienerberg], vimnete si malé vyvýeniny vlevo od ulice, na které je kamenný mariánský sloup, postavený v roce 1611, renovovaný v roce 1704." Nkolik hrobových kopc vedle nj oznauje toto místo jako vídeské popravit. Kopci se proto také íká kopec chudých híník, socha kíem kolem.

Není jisté, zda tam dolo k poprav vídeského rebela Johanna Stadlawera (Johann von Stadlau ) v roce 1311, kdy byl delikvent pipoután ke koni za ocas, vytaen z msta a popraven na kole . Poprava, která byla provedena také v roce 1462, byla kvli nákladm zaznamenána pesn Dolním komorním úadem, ale i zde bylo místo nejisté.

V roce 1708 zde byla poprvé dokumentována poprava eny, konkrétn 36leté dtské vrahyn , u hlavy Rötherkreuz a pravé ruky na volantu.

Dekretem Marie Terezie z 5. ervence 1747 bylo toto místo popravy spolu s vrchním soudem ve Wienerbergu zamítnuto, ale kí kola zstal.

The New Víde Gallows

V únoru 1802 koupil vídeský oban Josef Raymund pozemek od Matzleinsdorfer Viehweide na Neustädter Poststrasse a postavil tam cihlovou pec. To stálo na východ od vyvýeniny zvané Chudák Sinner Hill se zachovaným kamenným mariánským sloupem, starým kíem. V bezprostední blízkosti, tj. Tém pesn na míst Reder an der Strasse , které bylo odstranno naízením Marie Terezie v roce 1747, byla v roce 1804 postavena Nová vídeská ibenice . Raymundova cihlová pec pak slouila jako ubytování voják, kteí museli bhem popravy zajistit poádek. Místo popravy, vetn hbitova a mariánského sloupu, bylo obklopeno uzamykatelným plotem. Popravení museli být tého dne vyneseni ze ibenice a pohbeni vedle ní a leení muselo být také okamit zbouráno. ibeniní hbitov slouil také jako pohebit sebevrad. Dnes je toto místo v ulici ped domem Triester Straße 127.

Na popud obyvatel Rossau, podporovaných jejich pronajímatelem, princem Moritzem von Liechtenstein , bylo místo popravy pesunuto zpt do Wienerbergu. První poprava po pemístní ibenice se zde konala 16. kvtna 1805. V letech 1850 a 1868 se zde konaly vechny veejné popravy ve Vídni. Odsouzení provedli svou poslední modlitbu v kapli Matzleinsdorfské linie . Posledním popraveným zde byl tesaský asistent Georg Ratkay 30. kvtna 1868 , který 11. ledna 1868 zabil svou hostitelku letadlem.

Kíový kí musel být odstrann ze svého starého místa v roce 1868, protoe to vyadovalo pesmrování Triester Straße, protoe kolona by pak stála uprosted vozovky. Magistrát msta Vídn se proto zeptal arcibiskupského konzistoe, zda proti tomu existuje námitka a zda má konzistorie pro sloup jet njaké jiné vyuití. Odpov byla kladná pro zruení a záporná pro dalí pouití. Ji tak patn pustý rozvor byl demontován, jeho místo pobytu ji nelze urit. Pozdjí pedpoklad, e jej bylo moné zídit ve Wiedner Hauptstrasse poblí Florianikirche (populárn známého jako Rauchfangkehrerkirche), se ukázal jako omyl.

Diváky zajímaly zejména dv popravy na Nové vídeské ibenici :

  • 16. bezna 1809 byla Theresia Kandl obena za vradu jejího manela. Podle dobových zpráv se mladá ena z Atzgersdorfu , která je podle dobových zpráv velmi krásná, provdala za Fragnera (obchodníka) Matthiase Kandla 30. íjna 1808, ale u po 14 dnech dolo ke sporm. Theresia se rozhodla zavradit svého manela a vrátit se ke svému bývalému milenci. Spícího mue zabila nkolika údery sekerou, stáhla si jeho krvavé roucho a mrtvolu odnesla v zadku (zadním koi) co nejdále. Z hlouposti nebo chamtivosti si nechala obleení a krvavé loní prádlo, byla rychle usvdena a odsouzena k trestu smrti obením. Vzhledem k tomu, e byla první enou, která byla obena ve Vídni, a byla také mladá a krásná, na popravu pily tisíce divák. Kandl kaple v jejím míst bydlit, dnes integrovány do plotu kolem Vienna South kempu na Breitenfurter Strasse, je stále pipomínkou tohoto trestného inu.
  • 30. srpna 1827 byl Severin von Jaroszynski popraven za loupe a vradu. Podolian okresní hejtman a falený hrab dostal do dluh, protoe jeho bohaté ivotní styl a zpronevry finanních prostedk svených mu. Chtl se rehabilitovat vradou a loupeí svého bývalého uitele Johanna Conrada Blanka , ale rychle se stal podezelým, byl zaten a usvden. Jeliko známá vídeská hereka Therese Krones byla jednou z jeho mnoha známých en, dav v New Gallows byl obrovský ( Adolf Bäuerle ve svém románu Therese Krones napsal asi 200 000 lidí, i kdy neprokázané tvrzení).

literatura

  • Anton Lang: vysoký kurt a kí kola. Popraví weby na Wienerbergu. (= Favoritner muzejní listy. . 28). Sdruení muzeí v okresním muzeu Favoriten , Víde 2002, OCLC 164999020 .
  • Werner Schubert: Oblíbené. District Museum Favoriten, Víde 1992, OCLC 702368032
  • Walter Sturm: ... krom ádku oblíbené na Wienerberg. Píspvky k topografii a historii osídlení v oblasti dneního vídeského okresu Favoriten. (= Favoritner muzejní listy. . 30). Museum Association Favoriten, Víde 2004, OCLC 198301526

Individuální dkazy

  1. a b boue: ... krom linky. Str. 10-11.
  2. Lang: Vrchní soud a kola se kíí. Str.12.
  3. Rabenstein býval název pro ibenici s cihlovou nebo kamennou základnou
  4. Storm: ... krom linky. Str. 13.
  5. a b c Lang: Hochgericht a kí kola. 19 a 21.
  6. ^ JE Schlager: vídeské nártky ze stedovku. titný C. Geroldem, Víde 1836.
  7. povení lidé asto zstali viset na lan, dokud jejich hnijící tla nespadla
  8. a b Lang: Hochgericht a kí kola. Str. 25-26.
  9. ^ Peter Csendes: Vídeská trestní jurisdikce v 17. století. In: Roenka Sdruení pro djiny msta Vídn. Svazek 26. Sdruení pro djiny msta Vídn, Víde 1970, s. 103 f.
  10. Okolí Vídn po dobu dvaceti hodin v kruhu. Popsal Adolf Schmidl po svých vlastních túrách. Tisk a vydání Carl Gerold, Víde 1839 (Dotisk 2002, Archiv Verlag Wien, 3 svazky, s pedmluvou Petera Csendese )
  11. ^ Citace z kroniky Mathiase Fuhrmanna (kolem 16901773), rakouského paulanera a historika
  12. Lang: Vrchní soud a kola se kíí. Str. 29-30.
  13. Lang: Vrchní soud a kola se kíí. 49 a 50.
  14. ^ Werner Schubert: Oblíbené. 56 a 57.
  15. Lang: Vrchní soud a kola se kíí. 31 a 32; patn s Wernerem Schubertem: oblíbené. oznaeno jako posunutí tam.
  16. a b Lang: Hochgericht a kí kola. Str. 33-35.

Opiniones de nuestros usuarios

Kamila Procházková

Potěšilo mě, že jsem našel tento článek o Popraví weby na Wienerbergu.

Ivo Petrová

Myslel jsem, že už o Popraví weby na Wienerbergu vím všechno, ale v tomto článku jsem si ověřil, že určité detaily, které jsem považoval za dobré, tak dobré nejsou. Děkuji za informaci.