Krysy



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Krysy. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Krysy, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Krysy a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Krysy. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Krysy! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Krysy, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Data
Titul: Krysy
Rod: tragikomedie
Pvodní jazyk: Nmec
Autor: Gerhart Hauptmann
Rok vydání: 1911
Premiéra: 13. ledna 1911
Místo premiéry: Lessing Theater v Berlín
Místo a as akce: Berlín na konci 19. století
lidé
  • Harro Hassenreuter, bývalý divadelní reisér
  • Jeho ena
  • Walburga, jeho dcera
  • Pastor Spitta, otec Ericha Spitty
  • Erich Spitta, bývalý student teologie
  • Alice Rütterbusch, hereka
  • Nathanael Jettel, dvorní herec
  • Käferstein, student Hassenreuteru
  • Dr. Kegel, student Hassenreuteru
  • Pane Johne, zednický mistr
  • Paní John, uklízeka z Hassenreuteru
  • Bruno Mechelke, její bratr
  • Pauline Piperkarcka, sluebná
  • Paní Sidonie Knobbeová
  • Selma, její dcera
  • Quaquaro, správce
  • Paní Kielbacke
  • Policista Schierke
  • dv dti

Krysy. Berliner Tragikomödie je drama o pti djstvích od Gerharta Hauptmanna . První pedstavení se konalo dne 13. ledna 1911 v Lessing divadla v Berlín . Hra se odehrává v Berlín na konci 19. století; Nastavení je bývalá kasárna (Alexanderstraße 10 / roh Voltairestraße, poblí Alexanderplatz). Kolem roku 1880 zde ilo asi 60 rodin a lidov se jí íkalo Wanzenburg. Drama je jednou z posledních skladeb z epochy naturalismu .

Literární historik Hans Mayer nazval Die Ratten snad nejdleitjím píspvkem Gerharta Hauptmanna k modernímu svtovému divadlu, piem jde o velmi zvlátní mstskou poezii, která pibliuje události v berlínském ináku velmi blízko expresionistické mstské poezii.

souhrn

Vzhledem k tomu, e uklízeka Henriette John ztratila ve vku osmi dn svého malého syna Adelberta, protoe se narodil ve patných a nehygienických podmínkách, onemocnl prjmem a zemel, netouila po niem jiném ne po druhém dítti. Kdy o ti roky pozdji eká sluebná Pauline Piperkarcka nemanelské dít a chce se kvli tomu zabít, paní Johnová uklidní budoucí matku tím, e od ní koupí dít za sto dvacet ti marek (celé její úspory) a pozdji ped svtem, vetn jejích mu pracuje v zahranií jako zedník a pedstírá, e je její vlastní. Pauline vak brzy lituje dohody, protoe se obává, e by úady mohly podvod odhalit. Zaregistruje své dít na matriním úad a pojmenuje paní Johnu jako pstounku. Kdy se paní John, konfrontovaná s touto informací, obává ztráty svého dítte, pokusí se Paulinu oklamat tím, e jí ukradne ztracené dít morfinistického Knobbeho . Násilný bratr paní Johny Bruno má zastrait a zabránit Pauline mluvit o dohod, ale zabije Paulinu, kdy se proti nmu ohradí. Paní John se zaplete do sít lí a nakonec musí vyznat pravdu svému manelovi. Cítí se to uraeno na jeho poest a chce okamit opustit svou manelku, akoli to bylo v neposlední ad to, e to byl on, kdo vdy chtl druhé dít, a proto nechtl zklamat. Kdy se objeví policie a chce vzít dít do sirotince, paní John si uvdomí beznadj její situace a vrhne se ped koár taený komi. Závr prostedí zní: A nyní dít pilo o matku (Spitta), stalo se sirotkem oputným celým svtem (Frau Dir. H.), je nyní píli kulaté (Quaquaro) jako tolik dalích v jeho prostedí.

Soubn s touto proletáskou mateskou tragédií, která pedjímá motivy z Brechtovy didaktické hry Kaukazský kídový kruh , bí protichdný, satiricky pehnaný buroazní dj. Jeho komediální scény mají z dramaturgického hlediska druhoadý význam, ale dotváejí obraz dob prostedí Wilhelmine Berlin, které Hauptmann zkoumá sociáln kritickým zpsobem porovnáním existenních obav malomáctví a proletariátu s esteticky promnnými tvrzeními buroazie.

Vysokoprstý a pokrytecký divadelní reisér Hassenreuter umístil svj divadelní fond v podkroví inovního domu obývaného paní Johnovou a jejím manelem, který je pronásledován kdci a krysami, kde káe nkterým studentm dramatu patos a vysokou morálku Schillerova idealismu a souasn se setkává s Alice , jeden z jeho Elevinnen , astn . Ericha Spittu, milovníka Hassenreuterovy dcery Walburgy a stydlivého bývalého studenta teologie, který kvli dutému kazatelskému tónu zmnil fakulty a v divadelních studiích hledal pirozenjí a lidtjí podobu, je nyní také zklamán zvunou bombou nmecké klasické hudby. Díky groteskním zkoukám Schillerovy Die Bride von Messina v inovním skladiti pebírá Hauptmann absurdní konvenní klasicistní pedstavu o divadle a jeho vztahu ke spolenosti a místo toho prosí - zejména v debat (3. djství) mezi ákem (Spitta) a uitelem (Hassenreuter) - pro realismus nového naturalistického dramatu.

Obsah

první djství

První djství se odehrává v podkroví bytového domu, kde se odehrává celá hra. Paní John a Pauline Piperkarckové sedí spolu u stolu a diskutují. Mladou enu Piperkarcku opustil její milenec, se kterým je velmi thotná. Je naprosto zoufalá, protoe neví, jak sama vychovávat nemanelské dít. Kvli okolnostem neme doufat v pomoc svých rodi nebo pomoci svého otce. Uvauje o zabití plodem, ale zastaví ji paní John. Ona, její jediné dít zemelo jako dít, navrhuje, aby dít vychovávala a nabídla jí za to své peníze. Take ona a její manel budou mít znovu své vlastní dít a paní Piperkarcka by se nemusela bát sociálního vylouení. Novorozenec je navíc v bezpených rukou.

Pichází bratr paní Johny Bruno Mechelke a staví v byt past na myi, ve kterých jsou stejn jako v celém bytovém dom katastrofické hygienické podmínky. Paní Piperkarcka se ho bojí kvli jeho neudrenému vzhledu, take ho paní John pole ven z místnosti. Krátce nato znovu vstoupí do místnosti a íká, e do domu vstoupil cizinec. Vzhledem k tomu, e obchodování s dtmi by samozejm mlo zstat v tajnosti, je paní Piperkarcka poslána do podkroví, paní John a Bruno zstávají v místnosti sami a hádají se mezi sebou. Kdy kroky zesílí, Bruno také zmizí v podkroví.

Objeví se Walburga Hassenreuter, reisérova dcera, která se ve skutenosti chce setkat se svým tajným milencem Spittou v podkroví a setká se s paní Johnovou. Kdy znovu uslyíte kroky, oba zmizí v podkroví, protoe nikdo z nich by v tu nedli ve skutenosti neml být v místnosti nebo v divadelním fondu. Do místnosti vstoupí reisér Harro Hassenreuter a herec Nathanael Jettel. Jettel by si chtl pjit kostýmy z Hassenreuterova fondu. Kvli Hassenreuterov aroganci vi Jettelovi se vak oba dostanou do sporu, take ten opustí budovu v hnvu.

Hassenreuter zstává v místnosti a vítá svj románek, hereku Alice Rütterbusch. Ti dva jsou vyrueni Erichem Spittou, který zazvoní na zvonek u dveí. Alice se skrývá ve vedlejí knihovn. Spitta, který ml schzku se svou milenkou Walburgou, se nyní setkává s editelem. Zeptá se ho, jestli má talent na hraní. To vehementn popírá a doporuuje mu, aby se drel teologie, kterou studuje. Ti dva pak opustili budovu. Mezitím paní Piperkarcka (pravdpodobn) porodila své dít v podkroví. Walburga sestupuje z podkroví a vystupuje. Reisér Hassenreuter znovu vstoupí do místnosti a pipojí se k Alici.

Druhé djství

Manelé John jsou ve svém byt v bytovém dom. Dít leí v koárku, který paní John, také naproti svému manelovi, prohlauje, e je její. Pan John, který dít nahlásil matrinímu úadu, uvádí, e musí tyto informace znovu opravit. Ti dva se kvli tomu hádají. Dcera sousedky paní Knobbeové, Selma, vstoupí do pokoje se svým mladím bratrem v koárku. Paní John je oba rychle pole zpt, protoe se bojí, e nemocné dít paní Knobbe nakazí její vlastní.

Manelé Hassenreuterovi a jejich dcera Walburga vstoupili a dali Johnsovi pístroj na sterilizaci mateského mléka. Käferstein a Dr. Kegel, oba Hassenreuterovi áci, se k nim pidá a dá páru kasiku. Kadý si opéká novorozence. Spitta vstoupí do místnosti, krátce nato Dr. Kegel a Käferstein chodí na hodiny herectví k panu Hassenreuterovi. Spitta íká Walburgovi, e se od nynjka chce vnovat herectví a ji neplní kariéru pastora. Pokusil se dlouhým dopisem vysvtlit své motivy svému otci, pastorovi Spittovi. Také se jí pizná, e se s otcem dlouho rozeel, v. A. kvli jeho bezohlednosti vi své seste, která byla po chybném kroku vylouena a vyhnána k její smrti. Walburga ekne Spitt, e o afée svého otce ví od jejich neúspného setkání. Pauline Piperkarcka vstoupí do místnosti, zatímco Walburga a Spitta odejdou.

Pauline chce zkontrolovat své dít, ale je tvrd odmítnuta paní John. Zpoátku pedstírá, e to neví. Prochází neustálou zmnou pocit: na jedné stran dokáe porozumt Paulinin touze po dítti, na druhé stran se sama bojí, e jí to bude znovu odebráno. Fackuje Piperkarcku do oblieje, ale pak se znovu omlouvá a zdá se, e podléhá zmn osobnosti. Pauline jí ekne, e stejn jako pan John zaregistrovala dít na matriním úad a e pítí den v pt hodin pijde policista, aby zkontroloval, zda je ve v poádku. Piperkarcka vystupuje a nechává úpln rozruenou paní Johnovou.

Tetí akt

Tetí djství se odehrává opt v podkroví bytového domu. editel Hassenreuter dává svým studentm Dr. Kegel, Käferstein a nyní také hodiny herectví Spitta. Pítomni jsou také Walburga a domovník Quaquaro. Schillerova Messina nevsta je nacviována. Reisér Hassenreuter, který pstuje konzervativní herecký styl zaloený na Schillerovi a Gustavovi Freytagovi, je nespokojený s tím, jak se jeho studenti prezentují. Asistent Quaquaro má za úkol dkladnji prohledat Hassenreuterv divadelní fond, protoe byla nedávno objevena kráde.

Mezitím propukl spor mezi Hassenreuterem a Spittou, protoe oba mají úpln jiné pedstavy o herectví. Spitta, který je toho názoru, e kadý me jednat a popírá klasickou teorii dramatu, se stává rozhodným Hassenreuterovým oponentem. - Mezitím se vrací paní John a Quaquaro. V podkroví nael jezdeckou botu , ve které je ukrytá láhev s mlékem. Paní John spchá vysvtlit, e na tohle zapomnla, kdy byla s díttem. Vypadá vak trochu zmaten a oznamuje, e dít vezme na nkolik dní k své vagrové do zem. - Nyní zazvoní zvonek u dveí a objeví se pastor Spitta, otec Ericha, a popisuje Hassenreutera jeho obavy z volby povolání svého syna, protoe chce být hercem místo knze, co pro otce není estná práce. Poádal editele, aby tento projekt nepodporoval. Rozzlobený mu ukazuje fotografii s vnováním, kterou nael v Erichov pokoji. Na tom je vidt Walburga a odhaluje se milostný vztah mezi nimi. Pastor Spitta a Hassenreuter se poté pohádají, nae bývalý opustí byt. Reisér Hassenreuter konfrontuje Walburgu a Ericha Spittu se svými novými znalostmi, vyhrouje Walburga vylouením, pokud Spitt nedlá prkaz, nae dcera kontruje se znalostí své vlastní záleitosti.

Piperkarcka a paní Kielbacke, obchodní pstounka, vstupují do místnosti s kojencem v náruí a ádají o paní Johnovou, protoe tam byl státní úedník, aby dít prozkoumal a myslel si, e to bylo zanedbané. Zjistí se, e se o dít stará paní Johnová, ale v byt byla sama. Pauline, která se chce stovat paní Johnovi, se ve svém nadení hlásí k obchodování s dtmi, ale Hassenreuter si myslí, e je to vechno zápletka. Ve skutenosti je nemocným díttem souseda Knobbe, kterého jí Pauline Selma vzala z nárue. Policista Schierke a paní Knobbeová se pipojí a propukne vánivá diskuse. Ob eny tvrdí, e jsou matkou slabého dítte, paní Knobbeová si stuje na svj tragický ivot. Mezitím si mladý Walburga vimne, e dít ji zemelo. Schierke, Frau Kielbacke, Frau Knobbe a Frau Piperkarcka odcházejí.

tvrté djství

Pan John a Quaquaro jsou v Johnov byt. Pan John, který se práv vrátil ze své práce v Hamburku, íká svému hostovi, e paní John a dít jsou se svou sestrou. Quaquaro informuje nevdomého pana Johna, e ti lidé hledali v jeho byt dít, o které se údajn stará jeho ena, e vzali s sebou dít paní Knobbeové a e krátce nato zemelo. Jednou ze tí byla polská dívka, která si dít nárokovala. Selma potvrzuje, e lo o jejího malého bratra. Quaquaro také uvádí, e Bruno, bratr paní Johny, byl vidn s polskou dívkou, ale nyní zmizela a policie po nm pátrá. Pichází Spitta a hlásí, e od verejí hádky mezi ním a jeho otcem dolo k definitivnímu zlomu. Walburga vstoupí a je sama v místnosti se Spittou. íká mu, e v její rodin propukla násilná hádka kvli jejich milostným pomrm a e její otec se ji snaí dret dál od nj vyhroováním a násilím. Spitta, který je kvli svému pokrytectví hluboce zklamán svým otcem a církví, je nyní stejn jako Walburga odhodlán uprchnout.

Vstupuje velmi zmatená paní John a dít a mumlá si pro sebe. Spitta a Walburga poté opustí místnost. Pan John vstoupí do bytu a paní John se probudí ze svého stavu podobného transu. Neexistuje vak ádný jasný rozhovor mezi nimi, protoe paní John je velmi úzkostlivá a zmatená. Ti dva si povídají o prvních letech jejich vztahu a moné emigraci do Spojených stát. Celkov vak konverzace zstává velmi fragmentární. Bruno pijde. Pan John, který neme vystait s Brunem, mu vyhrouje revolverem. Paní John je uklidnil a její manel opustil místnost.

Bruno, který byl poven paní Johnovou, aby zastrail Piperkarcku, aby se u na své dít neptala, se zdráhá íci, jak probhla minulá noc. Pauline, které Bruno vyhrooval noem, bojovala tak, e ji Bruno zabil afektovan. Paní John dává svému bratrovi peníze, aby mohl uprchnout z Nmecka a policie. Bruno dává své seste na rozlouenou podkovu Paní John je naprosto zoufalá z toho, jak se vci vyvíjejí do konce aktu.

Pátý akt

Páté djství se odehrává také v Johnov byt. Bytový dm byl ohradn policisty, kteí u nikoho nepustili ven. Walburga a Spitta vstupují do místnosti, zatímco paní John spí na pohovce. Vchází paní Hassenreuterová. Na Walburgu je písná, ale pesto je velmi ráda, e je najde neporuené. Paní Johnová, která u ve spánku mluvila, se probudí, ale stále je velmi zmatená a volá po Brunovi. Kdy pijde, obává se, e ti, kteí stáli poblí, slyeli nco o ní nebo o Brunov inu.

Reisér Hassenreuter vchází do bytu. Mírn je naklonn Walburgovi a Spitt, protoe jeho manelka vdla, jak ho uklidnit, a byl také jmenován divadelním editelem ve trasburku. Noviny vak íkají, e dít bylo nalezeno v podkroví vitele masky, co ho uráí. Pan John pijde a íká, e má podezení, e dm obklíila Brunova policie. Viml si, e paní Johnová nebyla se svou vagrovou, jak mu ekla, ale byla v zahradní kolonii a je pesvden, e Bruno zabil Piperkarcku. Jeho ena to proti jejímu lepímu úsudku popírá.

Ti dva se hádají. Pan Hassenreuter se snaí uklidnit a zprostedkovat. Spor se vak stupuje, take paní Johnová nakonec svému manelovi prozradí, e dít nepochází od nj. Pan John volá po Selm Knobbe, protoe chce jen odejít a s její pomocí pivést dít k jeho seste. Pak se objeví Selma, která se bojí jít k soudu, protoe odnesla Piperkarckovo dít z podkroví paní Johnovi. Drby a naznauje, e dolo k dohod mezi ní a paní Johnovou ohledn dítte. V kout pizná skutený píbh a ekne paní Johnovi pravdu do oí. Poté se pizná svému manelovi, e ve skutenosti nemá vlastní dít. Pan John je na jeho poest zranný a zoufalý. Verbáln se navzájem zneuívají. Kdy dovnit vejde Quaquaro a policista Schierke, paní John popadne dít a vyhrouje, e ho i sebe zabije. Hassenreuter a Spitta z ní dít popadnou, nae paní John z bytu uprchne. Selma, policista a pan John, který se nyní bojí o svou enu, spchají za ní. Krátce nato vtrhne Selma Knobbe a hlásí, e paní John spáchal sebevradu.

Pozadí

13. února 1907 se v ranním vydání Berliner Lokal-Anzeiger objevil lánek o dvou pípadech zpronevry dtí. Druhý pípad se týkal Elisabeth M., která byla vdaná od roku 1903, ale její manelství zstalo bezdtné. M. pedstírala thotenství svého manela celé msíce, dokud nevydala dít sluebné jako své vlastní. Toto dít vak ji dostalo opatrovníka od uitele, který dorazil k M. Aby bylo moné si dít ponechat, unesl M. dít stejného vku, aby je pedal uiteli. Zpráva o únosu se rychle rozíila a zpsobila velký dav ped domem obti. Pípad byl policií vyeen tého dne a M. byl nakonec odsouzen k jednomu týdnu vzení. V Hauptmannov deníku je 13. února 1907 záznam, který odkazuje na tento pípad.

Dleité produkce

Filmové adaptace

Rádio hraje

literatura

Textový výstup

  • Gerhart Hauptmann. Krysy. Berlínská tragická komedie . Broované vydání od Ullsteina.
  • Gerhart Hauptmann. Krysy. Berlínská tragická komedie . Komentované vydání. Upravil Peter Langemeyer. Stuttgart: Reclam, 2017 (UB 18873).

Výzkumná literatura

  • Werner Bellmann : Okapový jazyk. Poznámky k Hauptmannov Die Ratten. In: Wirkendes Wort 37, 1987, s. 265268.
  • Werner Bellmann: Gerhart Hauptmann. Krysy. Vysvtlení a dokumenty. Reclam, Stuttgart 1990, revidované a doplnné vydání 2008. ISBN 3-15-008187-4
  • Claus Gigl : Gerhart Hauptmann: Die Ratten ". Schöningh Verlag 2012 (tlumonické pomcky EinFach Deutsch ... rozumt)
  • Friedhelm Marx : Schiller je úpln jiný. Hra Gerharta Hauptmanna s Weimar Classic v tragické komedii Die Ratten . In: Journal for German Philology 115, 1996, s. 122-136.
  • Michael Schaudig: Literatura ve zmnách médií. Tragická komedie Gerharta Hauptmanna Die Ratten a její adaptace pro kino, rozhlas a televizi. Mnichov 1992.
  • Gérard Schneilin: O vývoji tragikomiky v berlínské dramaturgii: Gerharta Hauptmanna Ratten a Sternheima Bürger Schippel . In: Revue d'Allemagne 14, 1982, s. 297-312.
  • Peter Sprengel: Gerhart Hauptmann: Krysy . Na kontrast svt v ináku . In: Dramata naturalismu. Výklady. Stuttgart 1988, ISBN 3-15-008412-1 , s. 243-282.
  • Brigitte Stuhlmacher: Zásti na celek. Krysy Gerharta Hauptmanna . In: Zeitschrift für Germanistik 4, 1983, s. 524
  • Rudolf Ziesche: Matka John a její dti. O pre- a textové historii krys . In: Peter Sprengel, Philip Mellen (eds.): Hauptmann research. Nové píspvky. Frankfurt nad Mohanem 1986, s. 225-248.
  • Rüdiger Bernhardt: Gerhart Hauptmann: Krysy. Králv vysvtlení a materiály (sv. 284). Hollfeld 2010. ISBN 978-3-8044-1862-2

webové odkazy

Opiniones de nuestros usuarios

Dana Svoboda

Potřeboval jsem najít něco jiného o Krysy, což nebyla typická věc, která se vždy čte na internetu, a tento článek z Krysy se mi líbil.

Marcel Janoušek

Myslel jsem, že už o Krysy vím všechno, ale v tomto článku jsem si ověřil, že určité detaily, které jsem považoval za dobré, tak dobré nejsou. Děkuji za informaci.

Kristina Tichý

Tento příspěvek na Krysy mi pomohl na poslední chvíli dokončit práci na zítřek. Už jsem se viděl, jak zase používám Wikipedii, což nám učitelka zakázala. Díky za záchranu.