Knihovny Víde



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Knihovny Víde. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Knihovny Víde, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Knihovny Víde a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Knihovny Víde. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Knihovny Víde! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Knihovny Víde, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Vídeské knihovny provozované mstem Víde pedstavují sí mstských knihoven, zatímco vlastní vídeská knihovna v radnici je zamena na vdeckou práci, vídeské knihovny se vnují irokému lidovému vzdlávání.

Vedle hlavní knihovny na Neubaugürtelu mají vídeské knihovny 38 poboek tém ve vech vídeských okresech. Mobilní knihovny v podob kniních autobus, které byly v provozu od roku 1958 a zastavovaly na rzných místech ve Vídni, vetn kol, byly v ervnu 2009 ukoneny.

nabídka

Ve vídeských knihovnách, za které zodpovídá Mstské oddlení 13 (vzdlávání a pée o mláde mimo kolu), je k dispozici pes 1,7 milionu médií. Krom knih, které nabízejí prez vemi tématy, od knih literatury faktu po prvodce, dtské knihy, beletrii a vídeskou literaturu, pjují vídeské knihovny také audio CD (klasická, jazzová, lidová hudba, rock a pop), CD-ROM , DVD , poítaové hry, audio a video kazety. Média jsou voln pístupná v otevených prostorách a lze je pouít na míst nebo si je pjit. asto existují samostatné tení rohy pro migranty s knihami ze své domovské zem. Kadá poboka má alespo jeden poíta pro katalog a internetový przkum. V roce 2004 vídeské knihovny zaznamenaly 5,265 milion výpjek od 129,125 tená.

Od 30. záí 2010 si lze nepetrit pjovat etná digitální média staením z vídeské virtuální knihovny . Tato média lze stáhnout a pouít na poítaích nebo jiných zaízeních, jako jsou teky elektronických knih nebo pehrávae MP3. Aby bylo moné si pjit e-média, je nutný platný knihovní prkaz z vídeských knihoven a poíta s pipojením k internetu. Návrat probíhá automaticky, po uplynutí doby pouívání ji nelze eMedium otevít a je okamit opt k dispozici ostatním uivatelm. To znamená, e se neplatí ádné poplatky za opodní.

Hlavní knihovna a dalí poboky

Poboky 2013
Píjmení okres Mediální
inventá
Knihovna Engerthstrasse 2. 31 000
Knihovna Zirkusgasse 2. 47 000
Erdbergstrasse knihovna 3. 46 800
Knihovna Rabenhof 3. 17 500
Knihovna Fasanviertel 3. 16 900
Wieden knihovna 4. místo 34 300
Margareten knihovna 5. 29 000
Knihovna Mariahilf 6. 30 000
Hlavní knihovna 7. 406 700
Alsergrund knihovna 9. 13 500
Knihovna Per-Albin-Hansson-Siedlung 10. 16 700
Knihovna Laxenburger Strasse 10. 30 700
Knihovna Hasengasse 10. 12 400
Knihovna v Simmering Education Center 11. 45 800
Knihovna na Leberbergu 11. 23 500
Knihovna na erpací stanici 12 21 800
Philadelphia Bridge Library 12 64 700
Hietzing knihovna 13. 34 200
Knihovna Breitnerhof 14 18 800
Penzingská knihovna 14 33 500
Knihovna na Meiselmarkt 15 16 700
Knihovna Schwendermarkt 15 28 300
Knihovna Sandleiten 16. 21 700
Ottakringova knihovna 17 19 800
Hernalsova knihovna 17 41 200
Knihovna Weimarer Strasse 18. den 26 700
Heiligenstadtská knihovna 19 21 700
Knihovna Billrothstrasse 19 40 600
Knihovna Pappenheimgasse 20 33 100
Knihovna Leystraße 20 17 200
Knihovna Schlingerhof 21. 38 200
Knihovna Großjedlersdorf 21. 31 600
Knihovna Großfeldsiedlung 21. 17 000
Aspernská knihovna 22 29 000
Knihovna Kaisermühlen 22 12 900
Stadlau knihovna 22 16 100
Donaustadtská knihovna 22 38 000
Leící knihovna 23 41 500
Knihovna Alt-Erlaa 23 29 100

V roce 2003 se hlavní knihovna pesthovala z Haus des Buches v Josefstädter Skodagasse (kde je nyní sídlo hudebních kol ve Vídni) do nového stavebního pásu . V 7. obvodu (adresa: Urban-Loritz-Platz 2 a) nad stanicí metra Burggasse-Stadthalle byla mezi dvma jízdními pruhy postavena budova navrená architektem Ernstem Mayrem ve tvaru 150 metr dlouhé abstraktní lodi. opasek . K hlavnímu vchodu do knihovny se dostanete nejvtím schoditm ve Vídni, stylisticky zapjeným z Villa Malaparte . To vede na stechu, kde se nachází Café Above . Fasáda má terakotový vzhled

Na dvou úrovních je moné zobrazit 240 000 knih a 60 000 audiovizuálních médií, stejn jako noviny a asopisy. Dtem je k dispozici oblast zvaná Kirango . K dispozici je 130 poítaových pracovních stanic pro katalogový a internetový výzkum a 40 audio a video stanic.

Hlavní knihovna pouívá RFID systém BiblioChip System pro bezkontaktní rezervace médií a bezpenost od roku 2002 . To znamená, e zákazníci knihoven si mohou své výpjní zaízení, podobn jako skener nebo kopírku, rezervovat sami. Christian Jahl je vedoucím hlavní knihovny.

Lesofantenfest a propaganí akce zdarma

Kadoroní kulturní akcí msta Vídn pro dti je Lesofantenfest (Lesofant je maskotem tení vídeských knihoven a vech veejných knihoven v Rakousku), který se koná kadý listopad ve vídeských knihovnách a trvá minimáln dva týdny, nabízí kolem 60 akcí a má 10 000 návtvník. Program se skládá z etby, hudby, vyprávní a dtského divadla, taneního divadla, klaunského divadla, loutkového a objektového divadla a speciální dobrodruné noci zvané BücherDschungel - v Dschungel Wien (divadlo pro dti a mláde) v muzejní tvrti . Doprovodný program zahrnuje 400 her pod dohledem od spielebox Wien, novinového workshopu KinderKurier , workshop a animací. Vlastní bar událostí Lesofantino nabízí programy pro nejmladí do ty let. Vídeské knihovny rovn podporují bezplatnou kniní kampa msta Víde Eine STADT. Kniha.

Vývoj potu zamstnanc
rok Zamstnanci
1945
 
78
1950
 
133
1955
 
126
1960
 
149
1965
 
162
1970
 
162
1975
 
175
1980
 
183
1985
 
206
1990
 
214
1992
 
220
Zdroj dat: Viz bící text.

personál

Od roku 1945 do roku 1992 se poet zamstnanc neustále zvyoval. V roce 1945 bylo zamstnáno 78 lidí, o rok pozdji 122. V roce 1992 to bylo 220 zamstnanc, co byl doposud nejvyí poet zamstnanc. Velkou ást z toho tvoili zamstnanci v hlavní knihovn, v meních pobokách asto pracovaly jen malé týmy po 5 osobách. V roce 1954 byly piblin 63% zamstnanc eny, v roce 1964 pouze 56% a v roce 1992 opt 64%.

Djiny

Pozadí: veejné knihovny ve Vídni do roku 1936

Zatímco mstské knihovny vznikly ve velkých mstech v Anglii, Skandinávii a Nmecku kolem roku 1900, dlnické knihovny msta Vídn byly zaloeny a v roce 1936. V tomto roce pevzalo msto Víde sponzorství ji existujících veejných knihoven, které do té doby nebyly spravovány mstem, ale sdrueními .

Veejné knihovny budovala napíklad Vídeská asociace lidového vzdlávání , zaloená v roce 1887 , která do roku 1914 zídila ji 27 poboek (vetn ítárny v Ottakringu Volksheim ) se 2 miliony výpjek ron. Dleitá byla také Asociace ústedních knihoven , kterou zaloil Eduard Reyer v roce 1897 a která v roce 1911 provozovala ústedí a 24 poboek s celkovým potem 3,5 milionu výpjek ron. Zde se vybíraly uivatelské poplatky a zamstnávali placení knihovníci. Tito dva knihovníci, kteí se podle jejich vlastních prohláení snaili o neutrální populární vzdlání a osvícení, byli proti tm, kteí se snaili prosazovat náboenský svtonázor. Sun zaloil Ignaz Stich 1899, lidovou studovnu a v roce 1909 byl zaloen katolický knihovnický a tecí klub . Nejvtí význam pro vídeský knihovní systém ped zaloením vídeských mstských knihoven vak ml sí knihoven vybudovaná vídeským dlnickým hnutím . Zpoátku to byly jejich vzdlávací sdruení, pozdji odborové a stranické organizace, které hledaly knihy a knihovny pro iroké masy populace. V roce 1908 byla vytvoena Ústední kancelá pro vzdlávání s Robertem Dannebergem jako tajemníkem. Byla zízena ada knihoven se standardy kvality a jednotnými pokyny a také vlastní knihovní komise vedená Josefem Luitpoldem Sternem . Mnoho z tchto knihoven bylo umístno v komunitních budovách postavených bhem éry ervené Vídn . V roce 1932 bylo v 60 dlnických knihovnách 2,36 milionu výpjek.

Spolenost byla zaloena v roce 1936

Pevzetí moci austrofaisty znamenalo konec sociáln demokratických institucí, take sdruení dlnických knihoven s Karlem Lugmayerem jako pedsedou pevzalo díve zabavené knihovny. Pokud v rámci sdruení dlnických knihoven vyrostly pokusy nabídnout odpor proti korporanímu státu s legální kulturní prací, byly tyto potlaeny v roce 1936 usnesením nového vídeského lidového kolského zákona. Msto pevzalo Asociaci dlnických knihoven a umístilo jej a jeho nové vedení do obecních sbírek jako obecní úad. Pokud cenzura knih zaala ji v roce 1934, byla nyní znovu zpísnna a bylo indexováno celkem 1 500 titul.

Období nacionálního socialismu a poválené období

V roce 1938 dolo k pejmenování knihoven pracovník klubu v mstských knihovnách , po uchopení moci nacisty byly z inventáe vytídny dalí práce, tentokrát knihy idovských autor. Po listopadovém pogromu roku 1938 mli idé zákaz pouívat knihovnu; knihovníci vak zstali po politické levici a odstranní id od roku 1934 z velké ásti stejné . editelem byl národní socialista Hans Ruppe, student teoretika knihoven Waltera Hofmanna, který roky pracoval v knihovním systému Tetí íe. Rupp si kladl za cíl kontrolovat a regulovat chování pi tení, napíklad omezit beletristická díla a posílit obsah knih literatury faktu v souladu s nacistickou ideologií. V prosinci 1941 si mohli tenái na jednu návtvu pjit pouze jeden román. Poet tená prudce poklesl, ale profesionalita knihovník se zvýila. Místo díve existujících náhrad výdaj byla zízena stálá místa a knihovníci museli absolvovat kolení v jedné z nmeckých veejných knihovnických kol.

Po skonení války zaala také rekonstrukce obecních knihoven . Zbývala pouze tetina bývalých dlnických knihoven (v roce 1945 zde bylo 23 poboek) a kniní fondy byly zdecimovány istkami austrofaist a národních socialist. Na sociální demokraté upustit návratu pracovník knihoven , take mstské knihovny by mohly být zalenny do nové mstské správy. Do roku 1979 je spravovalo ministerstvo kultury a primárním cílem pováleného období bylo obstarávání knih a oprava poboek.

Od roku 1950

Dm knihy byl hlavním knihovna vídeské knihovny od roku 1970 do roku 2003, dnes zde sídlí ústedí hudebních kolách hlavního msta Vídn.

Od 50. let 20. století byly knihovny zizovány také v nov budovaných komunitních budovách (pozdji také v domovech lidí a domech pro setkávání) a vybaveny oddlením pro dti a mláde. Z hlediska potu poboek bylo brzy dosaeno úrovn dlnické knihovny a v roce 1970 byla poprvé zízena hlavní knihovna (s pipojenou hudební knihovnou) (viz Dm knihy ). Pod vedením Rudolfa Müllera (1950 a 1970) byli spisovatelé zamstnáni jako knihovníci s cílem propagovat praktickou literaturu zajitním jejich literární práce. Patili mezi n Christine Busta , Rudolf Felmayer , Gerhard Fritsch , Walter Buchebner , Franz Hiesel , Wilhelm Meissel a Herbert Wadsack . Takzvaný systém zapjování pult byl zruen teprve pozd, kdy uivatelé museli objednávat své knihy u pultu a nemohli si vybírat z pístupných polic. Za ním následoval stále existující otevený pístup, který umouje tenái prohlédnout knihy. Od konce 50. let do roku 2009 obsluhoval kniní autobus oblasti, které byly na okraji msta nebo které nemly vlastní poboku. Do roku 2003 provozovaly mstské knihovny také uovské knihovny v odborných uilitích a nemocniních knihovnách . Sluba domácího volání poskytuje knihy zdravotn postieným od roku 1982 .

V roce 1979 dolo k reform rozdlení obchodních skupin vídeského soudce a mstské knihovny byly vylenny z kulturního úadu a umístny pod nov vytvoené soudní oddlení 13 pro vzdlávání a mimokolní péi o mláde. Elektronické zpracování dat bylo zavedeno pod vedením Franze Paschera (1976 a 1998) . Online katalog knihoven byl zízen pod vedením Alfreda Pfosera (1998 a 2007) . Kvli nedostatku místa pro inventá knih byla na Urban Loritz-Platz postavena nová budova hlavní knihovny, která byla otevena v roce 2003. V roce 2008 pevzali vedení vídeských knihoven spolen Elke Bazalka jako ekonomický editel a Markus Feigl jako editel knihovny. Od roku 2010 jsou k dispozici ke staení také digitální média ( e-knihy , e-audio a e-papíry ) . Na konci roku 2012 existovalo piblin 17 200 takových digitálních médií, v roce 2012 bylo v této oblasti piblin 155 000 pjek. Media wien (díve Landesbildstelle) je souástí vídeských knihoven od roku 2011 a poskytuje adu médií, jako jsou filmy, tematické boxy a CD-ROM, s media wien medienverleih . V roce 2012 to bylo 1,524 milionu médií, 39 poboek, 5,7 milionu výpjek a 210 937 uivatel. Od kvtna 2016 a od pechodu Feigla do Rakouské knihovnické asociace je Elke Bazalka jedinou vedoucí knihoven.

11. ervna 2019 si vídeské knihovny vimly, e byly terem hackerského útoku . Byla zkopírována databáze s ásten osobními údaji od více ne 713 000 uivatel. Tato data byla pozdji uvedena online.

V srpnu 2020 pevzal vedení vídeských knihoven Christian Jahl, který díve vedl hlavní knihovnu na Gürtelu.

literatura

  • Alfred Pfoser: Wiener Städtische Libraries. O knihovnické kultue v Rakousku , WUV Universitätsverlag, Víde 1994, ISBN 3-85114-153-9
Djiny
  • Martin Bartenberger, Christoph Wendler: politika národní socialistické knihovny ve Vídni. Srovnání obecních knihoven a Asociace ústedních knihoven. In: Hledání stop. asopis pro djiny vzdlávání dosplých a popularizaci vdy , 20./21. Svazek 14, Víde 2012, s. 335 a násl.
  • Herbert Exenberger: Pracovní knihovny msta Vídn po beznu 1938. In: Felix Czeike (ed.): Víde 1938 , Víde 1978, s. 237 a násl. ( Výzkum a píspvky k historii msta Vídn , svazek 2)
  • Herbert Exenberger: Vídeské dlnické knihovny. Její historie a její kulturní úspchy ve slubách vídeského lidového vzdlávání , Víde 1968
  • Heimo Gruber: Knihy ze sutin. Wiener Städtische Libraries 1945-1950 , Víde 1987
  • Alfred Pfoser: Lipská radikální léba. Wiener Städtische Libraries under National Socialism. In: Peter Vodosek, Manfred Komorowski (Ed.): Libraries during National Socialism , Part 2, Wiesbaden 1992, s. 91ff.
  • Alfred Pfoser: Vídeské mstské knihovny v národním socialismu. In: Peter Vodosek, Manfred Komorowski (ed.): Libraries during National Socialism , Part 1, Wiesbaden 1989, s. 273ff.
  • Karin Steinlechner: zúení a kosmopolitismus. Struktura kniního inventáe Wiener Städtische Büchereien po roce 1945. In: Alfred Pfoser, Peter Vodosek (Hrsg.): O historii veejných knihoven v Rakousku , Víde 1995, S. 118ff.
architektura
  • Ernst Mayr mimo jiné: hlavní knihovna ve Vídni. Hlavní mstská knihovna ve Vídni , Springer, Víde / New York 2005, ISBN 978-3-211-23353-5
technologie

webové odkazy

Commons : Libraries Vienna  - Sbírka obrázk, videí a zvukových soubor

Individuální dkazy

  1. Nabídka médií na domovské stránce vídeských knihoven, pístupná 24. srpna 2013.
  2. Instituce jde do zasloueného dchodu (korespondence radnice ze dne 20. dubna 2009). 20. dubna 2009. Citováno 18. kvtna 2018 .
  3. ^ Poboky , pístup 8. listopadu 2013.
  4. Falter lánek o otevení hlavní knihovny ( Memento ze dne 9. ervna 2007 v internetovém archivu )
  5. https://oe1.orf.at/artikel/644865
  6. ^ Alfred Pfoser: Wiener Städtische Büchereien. O knihovnické kultue v Rakousku , 1994, s. 229.
  7. a b c d e f g Heimo Gruber: Historie na domovské stránce vídeských knihoven, pístup k 24. srpnu 2013.
  8. Nové turné po vídeských knihovnách. 25. bezna 2008. Citováno 16. srpna 2018 .
  9. Markus Feigl jmenován novým výkonným editelem BVÖ. Citováno 16. srpna 2018 .
  10. Birgit Riegler: Knihovny Víde: dolo k úniku dat od více ne 713 000 uivatel. In: derstandard.at . 26. ervna 2019, zpístupnno 26. ervna 2019 .
  11. https://www.wien.gv.at/presse/2020/08/23/neue-leitung-der-buechereien-der-stadt-wien. 23. srpna 2020, zpístupnno 24. srpna 2020 .

Opiniones de nuestros usuarios

Liliana Vlk

Tento záznam o Knihovny Víde je velmi zajímavý.

Nela Souček

Pro ty, jako jsem já, kteří hledají informace o Knihovny Víde, je to velmi dobrá volba.

Sarah Pešek

Myslel jsem, že už o Knihovny Víde vím všechno, ale v tomto článku jsem si ověřil, že určité detaily, které jsem považoval za dobré, tak dobré nejsou. Děkuji za informaci.