Kniha



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Kniha. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Kniha, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Kniha a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Kniha. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Kniha! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Kniha, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Bookbinder je název pracovní pozice a název pidruené tréninkové profese . Kniha pináí knihu do finální podoby a vytváí vazbu . Poté provede finální proces produkce knihy po dokonení úprav, sazby, rozvrení a tiskaských prací , tj. Výroba a pipojení vnjího obalu obklopujícího kniní blok se vemi kroky od aranování a spojování vrstev po umlecké design.

Kniha me také provádt zmny stávajících vazeb za úelem opravy svazku nebo historicky, zejména v období baroka, standardizovat vzhled knihovny.

Akoli kniní vazba a nutnost její výroby je stejn stará jako samotný kód , knihaská vazba se objevila jako obchod a v pozdním stedovku . Zstávala ist emeslnou inností, dokud v 19. století nevznikla velká strojírenská výroba se vznikem vazby vydavatel . Dnes je vázání knih uební obor, který je rozdlen do tí obor. V porovnání s tmi, kteí pokraují ve výrob knih zcela run, jednoznan dominuje oblast prmyslové výroby a tím i poet kniha, kteí doprovázejí strojovou sériovou výrobu.

Historie knihae v nmecky mluvících zemích

Kláterní kniha

Umní knihaství se vyvinulo tam, kde se knihy psaly a pouívaly - v duchovním prostoru kostel a kláter . Protoe v té dob jet knihtiské povolání neexistovalo, protoe poet knih, které je teba svázat, byl píli malý a v dsledku toho nebylo moné vydlávat na ivobytí, byli to nejprve mnii, kteí také svázali a osvtlovali knihy, které napsali . Pozdji byly v kláterech knihy ureny nejen pro osobní potebu, ale také byly zadány práce pro cizince. Ke konci 15. století se knihaství v nkterých kláterech dokonce komern praktikovalo. Jednalo se vak vtinou o mení a mén zámoné domy; v bohatích kláterech se do té doby emeslná výroba tém zastavila.

Poátky buroazní kniní vazby

Analogicky k tomu se objevil buroazní kniha, kde byla také velká poteba knih - v centrech intelektuálního ivota, zejména ve univerzitních mstech. Nkteré zdroje hovoí o prvních známkách toho ji ve 12. století, jiné uvádjí dkazy ze 13. století. Avak a na konci 15. století se knihkupectví na plný úvazek nacházelo tém ve vech hlavních univerzitních a komerních mstech v té dob.

Studenttí knihai pedstavovali zvlátní fenomén v sedmdesátých a osmdesátých letech 15. století: V prbhu velkého potu nových titných knih byla poptávka po knihtablících tak velká, e mezi studentským sborem byli nkteí, kteí se sami základní runí práce, abyste si tímto zpsobem vydlali dalí píjem. Ale ne vichni, kteí byli zapsáni na univerzitu, studovali sami sebe. V mnoha pípadech to byli pln vykolení knihtlai na plný úvazek, kteí vdli, jak vyuít výhod vyplývajících z píslunosti k univerzit, jako je osvobození od dan . Bydleli spolu s ostatními studenty na kolejích , kde svou práci vykonávali v nejmeních prostorech.

Auch-Buchbinders, stejn jako studenti, existovali i mimo univerzity. Protoe knihaství bylo stále volným emeslem, které nepodléhalo ádným ádným pravidlm. Kadý, kdo to zvládl, bez ohledu na to, jak získal své znalosti, mohl pracovat jako kniha. Pesto to bylo stále jen zídka zastoupené emeslo, take tch pár kniha bylo velmi ádaných. Vzhledem k tomu, e majitelé cenných knih asto nebyli ochotni je rozdat, aby je svázali, cestovalo mnoho kniha jako cestující emeslníci.

Vznikající cechový systém

Na pelomu 15. a 16. století vládla mezi obma vtvemi kláterní a obanské kniní vazby ivá konkurence, která stále existovala soubn. V první polovin 16. století stále neexistoval ádný definovaný obchod a hranice mezi rznými obchody byly promnlivé. Zatímco se výrobci karetních her najímali také na vázání knih, knihai vtinou psobili také v knihkupectvích , povzbuzeni skuteností, e za n asto platili tiskai v surových listech a jako jediní dokázali zákazníkovi poskytnout hotový produkt.

Knihaství navazovalo stále uí kontakty s celým kniním prmyslem, který nabral na dleitosti prostednictvím reformních a humanistických hnutí. Zvýená poptávka po knihách u velké ásti populace podnítila buroazní emeslo, které si pomalu získalo pevahu nad kláterními knihai. První msta vydala poadavky a reformy, které poskytly buroazní emeslné výhody a zatlaily kláter. Zejména v Basileji mli buroazní knihai dobré postavení na poátku 16. století. Bylo to poprvé, co se knihtiskai zorganizovali do cechu . Ji v roce 1480 byli pidrueni k afránovému cechu, obchodnickému cechu, ke kterému patili tiskai a úetní . O dv desetiletí pozdji, od roku 1502, trasburci slouili v Cechu chd, Augsburgu a Wittenbergu, a do 30. let 15. století. Ve druhé polovin století poet cech, cech nebo cech , jak se jim íkalo v závislosti na regionálním umístní, neustále zvyoval. Ve mstech, kde byla knihaství dobe rozvinutá a která mla mnoho pán , vznikly nezávislé cechy, ale vtina z nich byla seskupena spolen s jinými emesly. Plné íení i ve venkovských oblastech pokraovalo, ale do konce 17. století byl kadý kniha správný. Pokud na jednom míst nebyl cech, místní misti byli povinni se pipojit k dalímu pístupnému.

ivot v cechu

Hlavními cíli cechové organizace byly hospodáské a sociální povahy. li daleko za rámec profesionální komunity, vytvoili komunity s vlastními pravidly, zvyky a tradicemi . lenství v cechu na jedné stran nabízelo píleitost vykonávat povolání a kadému lenovi zajiovalo obanská práva , na druhé stran s sebou pináelo i mnoho povinností. Základem spoleného souití byl princip jídla: kadý by ml být schopen vytvoit si ivobytí svou prací. Regulace výroby, aby se kadému zaruil rovný pístup k materiálu a objednávkám, byla jedním z nejdleitjích úkol cech.

Výcvik, aby se stal vazaem knih v cechech, probíhal v domácnostech mistr. A do zkouky jeho tovarye ue il a pracoval s rodinou pána. Na jedné stran s ním bylo zacházeno jako s lenem rodiny, ale na druhé stran ml také sluební povinnosti. Nauit se emeslu se stalo jednoduchým zapojením. Sledováním, napodobováním a pomáháním byly zajitny technické dovednosti a znalosti materiál a manipulace s nimi. S postupem k tovaryi se objevilo nutkání bloudit , co mlo naoko slouit k rozíení znalostí. Protoe vak kdokoli, kdo se oenil s vdovou nebo dcerou mistra, byl z toho obvykle osvobozen, literatura pedpokládá opatení ke sníení konkurence. Poet mistr na jednom míst by neml být píli velký, aby se nesníil zisk dlouho zavedených obyvatel. Aby bylo moné usadit se po absolvování mistrovské zkouky, bylo ve vtin pípad nutné pokat, a se místo kvli smrti uvolní.

Hofbuchbinder

Nkteí knihai dostali po zvlátních úkolech vyznamenání: soudní knihai , obecní knihai nebo univerzitní knihai . Objednávky z vládnoucích dom pocházely mimo jiné od bibliofilských kníat, ale také za úelem výroby reprezentativních diplomatických dar, jako jsou pozdravné adresy, sloky na suvenýry, diplomy, portfolia ocenní nebo velkolepé vazby hudebních rukopis. Vechny velké soudy absolutismu v Evrop zamstnávaly soudní knihae. Soudní emeslníci smli zamstnávat více ne dva tovarye. Nepatili k soudu, ale smli inzerovat s predikátem. Byly to pjené známky nebo títky pro zlacení vazeb, napíklad s erby vládnoucích dom, a také kryty vzork pro dalí práce. Hofbuchbinder a jejich rodiny nkdy také provádli pomocné práce. Stejn tak Jacob Krause jako knihovník a kupce knih pro práci Silného kurfita Augusta . Dalími známými soudními knihai byli Johannes Selenka a Lukas Weischner . Pojem soudní kniha byl do doby prmyslové kniní výroby pro Verlagseinbände pouíván, od knihvázání Hermann disk ( Hermann disk, Víde, k. A k. Court Buchbinder ).

Od cech po svobodu obchodu

A do konce 18. století se emeslo drelo cechového systému jako bata exkluzivní práce. Výsledkem bylo, e zákazníci museli trpt, protoe cechy neumoovaly inovace, které by umonily rychlejí nebo levnjí provádní inností. Akoli byly po vysoce kvalitních vázaných knihách poptávka, luxusní zboí a spíe levnjí práce, staré metody a techniky se drely více ne ti století.

Teprve s francouzskou revolucí se zaala prosazovat mylenka volné profesionální praxe. Také v Nmecku se cechy musely podvolit vnjímu tlaku a krok za krokem uvolnily své pedpisy ve prospch vtí svobody výroby, prodeje a zamstnání. V Prusku dolo dokonce k pímému pechodu k úplné svobod obchodu. Náhlá konkurence asto vedla k velké chudob kvli patné situaci v poádku. Proto mlo smysl, aby se dobe vykolení knihai okamit znovu uspoádali. V 19. století se z bývalých cech vynoili pedchdci dneních odborových a profesních sdruení , obchodní sdruení a cechy emesel .

Kniha jako dlník v továrn

Rychle rostoucí kniní trh na poátku 19. století a rostoucí industrializace vak také zpsobily vývoj opaným smrem. Velké mnoství nových knih by mlo být uvedeno na trh levn a rychle as jednotnou vazbou. To byl poadavek, který runí vazaství ji nemohlo rychle splnit. Zpoátku se z nkolika dílen pod vedením budoucích kniha ji vyvinuly velké knihy zaloené na manuální práci, ale od poloviny století vznikly tovární velkokapacitní spolenosti s masivním vyuitím stroj, tzv. Páry knihai. Individuální emeslná vazba byla nahrazena hromadn vyrábnou vazbou vydavatele . Ve velkém knihkupectví Fikentscher zaloeném v Lipsku v roce 1868 pracovalo nkdy kolem roku 1900 kolem 2000 kniha, z nich mnohé byly eny.

Krom mechanizace bylo druhým rozhodujícím rysem nových pracovních podmínek rozdlení výrobního procesu na jednotlivé innosti. U nebyly zapotebí komplexní znalosti týkající se celé innosti, ale spíe specializace a rychlost provedení. Knihai se stali vysoce specializovanými kvalifikovanými pracovníky a jednoduí práci provádli kvalifikovaní pracovníci, z nich mnohé byly eny, jejich mzdy byly výrazn nií ne mzdy mu.

Vazby prvního vydavatele byly stále siln zaloeny na manuálních modelech, stroje práci zásadn usnadovaly, ale mnoho pracovních krok bylo jet teba provést run. Zejména závrená práce, jako je výroba krytu , byla v emesle i ve velké spolenosti stejn dobrá jako identická. Odpovídající stroje byly asto vyvinuty a po pelomu 20. století. Práce vak nebyla srovnatelná. Zatímco mistr provádl postupn vechny pracovní kroky, továrny pracovaly v dávkách. Nkolik lidí pracovalo spolen, kadý ml svj vlastní konkrétní úkol, knihy procházely jako na montání lince . Práce la kousek .

I pes rozsáhlou konkurenci stále existovaly emeslné podniky, které vyrábly vazby podle individuálních pedstav. Pracovní podmínky vak byly pro ob strany patné. Zatímco v továrn lo v zásad jen o racionalizaci a levnjí, mení spolenosti musely etit, kde to bylo moné, aby udrely krok. Ke konci 19. století znamenal kadodenní ivot knihae hodn práce, malý píjem a patné podmínky. Zatímco ve Francii a Anglii bibliofilie nadále podporovala emeslné zpracování, kniha se stal poskytovatelem slueb v nmecky mluvících zemích, umlecké aspekty byly v jeho práci z velké ásti ztraceny. Aby se uivil, musel se asto spoléhat na vedlejí práce.

Zmna ve výcviku

V prmyslovém sektoru se stalo nadbytené komplexní kolení, které vyjadovalo vechny innosti spojené s vazbou knih. Uovské vzdlávání bylo specializované a jednostranné. Bylo to mén o pedávání základních znalostí ne o vytváení levné pracovní síly a asto tam vbec nebyli ádní uni. Výcvik, aby se stal knihaem, pokraoval z vtí ásti v emeslných podnicích.

Po rozputní cech se z obchodních a emeslných sdruení staly odpovdné za výcvik. Protoe i v oblasti emesel bylo stále mén prostoru pro adekvátní kolení potenciálních sázka, zaali lidé ve druhé polovin 19. století uvaovat o rozíení výuky na odborných kolách. Zpoátku dobrovolný pírstek, hodiny odborné koly se brzy staly povinnými. etné soukromé a státní koly umleckých emesel zahrnovaly do svých nabídek kurzy knihaství. Na pelomu století dostaly eny také píleitost stát se poprvé knihai a u ne jen dlat pomocné práce.

Kniha ve 20. století

Zaátek 20. století nepinesl ádné zlepení ivotních a pracovních podmínek pro emeslné knihae. Nií aktiva po první svtové válce, ale také trend smrem k hromadn vyrábné zábavní literatue , povzbudily obaly levnjích vydavatel a sníily zisky tm, kdo produkovali obaly vyí kvality. Knihy se staly stále rychlejími a emeslná vazba stí stála za to. Nmetí vydavatelé pinesli své zboí z vtí ásti spojené s trhem, dokonce i pravideln se objevující asopisy, které mají asto krycí desky pro pozdjí vazbu.

Také objednávky ze strany úad byly ze 30. let s píchodem tzv. Run utilities byly pímo pipsatelné veejným orgánm, písn omezené. Zejména vzeská zaízení se stala významným konkurentem v této oblasti kvli nízkým mzdovým nákladm. Pouze univerzity a jiné vysoké koly, stejn jako knihovny, muzea a archivy, pokraovaly v zajiování píjm pro místní knihae díky jejich velkým potebám.

Knihaský obchod, který lze ve skutenosti oznait za prmyslový, se rozvinul a po druhé svtové válce. A do tohoto okamiku byla práce v továrnách stále siln runí. Úsilí, které nyní bylo vynaloeno na dalí vývoj technologií, vak vyústilo ve stavby, které umonily propojení a tím i zaátek výrobního etzce. V následujících tech desetiletích dolo k skoku od samostatných stroj k ásten pln automatizovaným výrobním systémm. Dnes je kniha ulice v prmyslové výrob bná. Kniha se vyvinul ve vysoce specializovaného operátora stroj.

Knihaské uení dnes

Profese knihae je v souasné dob v Nmecku trénována ve tech oborech: kniní produkce (série), dokonování tisku (série) a individuální a speciální výroba.

Krom moného kolení mistra me následovat dalí opatení v oblasti restaurátorských prací. kolení je naplánováno na ti roky uovského vzdlávání a je doprovázeno výukou teoretické odborné koly, z nich nkteré se konají kadý týden, ale nkteré také v peshraniních blokových lekcích. Maturitní vysvdení je dostaující jako pedchozí vzdlání, ale vtina uchaze má maturitní vysvdení.

Knihai, kteí se chtjí dále profesionáln kvalifikovat v designu, se mohou vykolit, aby se stali designéry v oboru .

Kniha - kniní produkce (série)

Stáista v oboru kniní sériové výroby obvykle pracuje ve velkých tiskárnách s pipojeným knihástvím nebo ve spolenostech dokonujících tisk, které se specializují na knihy a broury . Jeho úkolem je obsluhovat, vybavovat, monitorovat a udrovat jednotlivé stroje ve výrobním sledu. Ve velkých spolenostech se úastníci obvykle specializují na konkrétní oblasti práce, jako jsou napíklad kniní bloky nebo tvrci obálek knih . Souástí pracovního profilu je navíc balení hotových výrobk.

Bookbinder - dokonování tisku (série)

Úloha a úkoly praktikanta v dokonování tisku se významn nelií od práce v kniní sériové výrob. Nevyrábí vak knihy, ale asopisy, kalendáe a reklamní materiály, jako jsou broury a letáky, tzv. Komerní tisky . Balení a peprava konených produkt je dalí nezbytnou souástí kolení. I zde se obvykle hledá specializace, napíklad pi práci na skládacích strojích , sedlových seívakách , sbracích strojích nebo lepicích strojích . Pracovit je asto ve spolenosti zabývající se tiskem novin . Vzhledem k tomu, e velká strojová výroba dnes asto funguje nepetrit, jsou souástí práce i noní smny .

Knihai - samostatná a speciální produkce

Stáisté v oboru individuální a speciální výroby pracují v meních dílnách. Krom jedinených pedmt a malých vydání také svazují asopisy nebo sbírky s volnými listy a vytváejí antologie. Souástí jejich úkol je také výroba poada, kazet, alb, stíhání pasparty nebo montá plakát a obrázk. Nkdy, zejména v knihovnických dílnách, se provádjí opravy, které nejsou píli rozsáhlé. Vtina práce v tomto výcvikovém kurzu je runí práce; mení stroje se pouívají pouze pro nkolik pracovních krok. Jednorázoví a na zakázku vyrábní výrobci jako jediní v dnení kniní profesi pokraují v tradici run zdobených obal. V jednotlivých pípadech je tradice putujícího tovarye dokonce zachována, ale je obtíné ji zvládnout kvli patné infrastruktue spoleností. V posledních letech nabývá na dleitosti restaurování historických kniních vazeb. Zatímco i v renomovaných knihovnách bývalo bnou praxí jednodue vymnit pokozené vazby starých knih, dnes se nejvtí draz klade na restaurování originál. Manuální výcvik knihae proto asto slouí jako základ pro dalí kvalifikaci restaurátora .

Aktuální ísla

Za posledních nkolik let se poet aktivních kniha prudce sníil. Napíklad v letech 1999 a 2005 se celkový poet sníil o 25 procent, z piblin 32 000 na 24 000 zamstnanc. Poet stáist naproti tomu z roku na rok kolísá jen mírn. Poet uchaze je vícemén stejný jako poet tréninkových pozic. Proporcionáln poet zamstnanc ve strojírenské výrob výrazn pevyuje poet v manuálních podnicích. Pesto v souasné dob v Nmecku existuje piblin 1 200 emeslných podnik.

Reorganizace výcvikové profese

V roce 2009 byla zváena reorganizace povolání cviit. Na jedné stran by se atraktivita povolání k výcviku mla zvýit prostednictvím moderního pracovního zaazení. Na druhé stran zejména prmyslové spolenosti, které se vzdlávaly v kniní výrob (série) a dokonování tisku (série), uvedly, e potebují nezávislé uení. V roce 2010 byl proto aktualizován obsah kolení knihvazae. Popis úlohy zstane, ale bude spadat pouze do jurisdikce Crafts Code. Pro prmyslové podniky bude nové uovské místo, tiskový zpracovatel mediálních technolog . Tato nová profese vstoupila v platnost 1. srpna 2011.

Situace v Rakousku

Na rozdíl od Nmecka rakouský uovský sborník neposkytuje ádnou formální, výslovnou specializaci ve vyhláce o vzdlávání. Tíleté kolení probíhá také v systému duálního vzdlávání na písluných odborných kolách a v obchodních a prmyslových vzdlávacích spolenostech. Podle zákona postauje jako kolní poadavek absolvování devíti let povinné kolní docházky.

Obsah kolení je velmi podobný obsahu v Nmecku. Rakouskí uni se uí technikám a postupm v sériové nebo individuální výrob a pi restaurování. Písluné zamení práce cviné spolenosti (malý podnik, tisk, tisk novin) pak vede ke specializaci un prostednictvím kadodenní odborné praxe. kolení koní závrenou uovskou zkoukou . To je pedpokladem pro dalí vzdlávání mistra a pro dalí kolení v oblasti procesního inenýrství a restaurování. Pístup k vyí kvalifikaci na univerzitách a technických vysokých kolách je dosaen absolvováním maturitního vysvdení odborné koly (Berufsreifeprüfung), které se skládá ze závrené uovské zkouky a ty dalích zkouek.

Situace ve výcarsku

Výcvik vázání knih je regulován také ve výcarsku. Od zavedení nové vyhláky o vzdlávání v roce 2006 se pracovní oblast (oblasti) nazývá procesor tiskových médií. Existují ti pedmty se tyletým uovským oborem (knihaství, vazaská technologie, pepravní technologie) a jeden pedmt s tíletým kolením (tiskové zaízení). Od roku 2012 bude rovn nabízen dvouletý vzdlávací kurz, který se stane praktickým lékaem v oblasti tiskových médií. Dvouleté kolení má nahradit pedchozí uovskou pípravu v mnoha oblastech. Výcvik je ukonen kvalifikaním postupem (díve závrená uovská zkouka).

Krom soukromých kol dalího vzdlávání, jako je Centro del bel libro ascona, mohou zpracovatelé titných médií absolvovat vyí technické zkouky ( odborné zkouky : obchodní specialista, emeslník), studium na technické kole (TGZ Curych, TSM Bern) nebo studium inenýrství na comem.

smíený

Ceny Nadace kniního umní (vetn Börsenverein des Deutschen Buchhandels ) se kadoron udlují na frankfurtském kniním veletrhu v íjnu za kniní výrobky s ambiciózním emeslným zpracováním a umním v deseti rzných kategoriích uitkových knih. Knihaské zpracování je základním kvalitativním prvkem porotc . (Nedotované, ale renomované) ceny Nejkrásnjích nmeckých knih se udlují od roku 1966 a jsou vystaveny na následujícím kniním veletrhu.

V roce 2021 byl knihtiskáský obchod zaazen do celostátního adresáe nehmotného kulturního ddictví v oblasti tradiních emeslných technik.

literatura

  • H. Bansa: kniha . In: Severin Corsten (ed.): Lexikon celého kniního systému . páska 1 , Kniha. Hiersemann, Stuttgart 1989, ISBN 3-7772-8527-7 .
  • Alfred Furler: Kniha . Práce v prbhu vk. AT Verlag, Aarau 1989, ISBN 3-85502-372-7 .
  • Hellmuth Helwig: Nmecký knihaský obchod . páska 1 . Anton Hiersemann, Stuttgart 1962.
  • Hellmuth Helwig: Nmecký knihaský obchod . páska 2 . Anton Hiersemann, Stuttgart 1965.
  • Dag-Ernst Petersen (ed.): Bound in the steam bookbindery . Knihaství v 19. století. Harrassowitz, Wiesbaden 1994, ISBN 3-447-03507-2 (zejména
  1. Ernst-Peter Biesalski: Vývoj prmyslové knihaské vazby v 19. století , s. 6199.
  2. Gerhard Schildt: Od emeslník po prmyslové pracovníky , str. 131135.).

webové odkazy

Wikislovník: Buchbinder  - vysvtlení význam, pvod slov, synonyma, peklady
Commons : Bookbinders  - sbírka obrázk, videí a zvukových soubor
Wikisource: Kniha  - zdroje a úplné texty

Individuální dkazy

  1. ^ Bansa: kniha . In: Corsten (Hrsg.): Lexikon celého kniního systému . Sv. 1, s. 575.
  2. Vechny sekce historické ásti a do tohoto bodu se ídí popisem v Helwig: Das deutsche Buchbinder-Handwerk . 1962.
  3. Ute Maria Etzold: Cena soudního knihae . In: Knihai a jejich emesla ve vévodství Braunschweig: od zaloení cech za vévody Augusta po první svtovou válku; 1651 a 1914 . Zdroje a výzkum historie Brunswicku . Svazek 43, Appelhans, Braunschweig 2007, str. 248-257, ISBN 978-3-937664-64-4
  4. Schildt: Od emeslník po prmyslové dlníky , v: Dag E. Petersen (ed.): Vázáno v parní kniní vazb . 1994.
  5. ^ Biesalski: Vývoj prmyslové kniní vazby v 19. století. 1994
  6. Dlba práce a stroje mní svt práce knihae. In: Furler: Kniha . 1989. str. 88-103.
  7. Sekce Zmna ve vzdlávání a Kniha ve 20. století a do tohoto bodu vycházejí z popisu v Helwig: Das deutsche Buchbinder-Handwerk. 1965.
  8. Od mechanické po prmyslovou výrobu. In: Furler: Kniha . 1989. str. 88-103.
  9. http://infobub.arbeitsagentur.de/berufe/startdest=profession&prof-id=1291
  10. http://infobub.arbeitsagentur.de/berufe/startdest=profession&prof-id=1288
  11. http://infobub.arbeitsagentur.de/berufe/startdest=profession&prof-id=1289
  12. Profese, jak se odráí ve statistikách 1999 - 2005 ( Memento ze dne 26. kvtna 2007 v internetovém archivu )
  13. Statistiky odborného vzdlávání od Federálního statistického úadu
  14. Informace z bvdm o reorganizaci knihae ( Memento z 11. kvtna 2014 v internetovém archivu ). Získaný 6. ledna 2011
  15. Informace o nových povoláních 2011 ( Memento od 25. dubna 2011 v internetovém archivu ) na webových stránkách BiBB . Získaný 6. ledna 2011.
  16. ( stránka ji není k dispozici , hledat ve webových archivech: aktuální pedpisy o kolení ) (PDF; 37 kB) rakouského ministerstva hospodáství@ 1@ 2ablona: Toter Link / www.bmwfj.gv.at
  17. podrobné informace o kolení a dalím vzdlávání z Institutu pro ekonomický výzkum: BerufsInformationsComputer (BIC)
  18. Plán vzdlávání pro vyhláku o základním odborném vzdlávání Procesor tisku Media EFZ / Procesor tisku Media EFZ
  19. Centro del bel libro ascona
  20. TGZ Curych
  21. TSM ( Memento ze dne 30. srpna 2011 v internetovém archivu ) Bern
  22. comem
  23. výcarská asociace pro vizuální komunikaci
  24. Celonárodní adresá nehmotného kulturního ddictví | Nmecká komise UNESCO. Zpístupnno 31. bezna 2021 .


Opiniones de nuestros usuarios

Viera Zapletalová

Děkuji. Pomohl mi článek o Kniha.

Kamila Hladík

Skvělý objev tohoto článku o Kniha a celé stránce. Přejde přímo k oblíbeným.

Tereza Hrubý

Děkuji. Pomohl mi článek o Kniha.