Hnutí knihovny



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Hnutí knihovny. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Hnutí knihovny, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Hnutí knihovny a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Hnutí knihovny. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Hnutí knihovny! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Hnutí knihovny, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

Hnutí Bücherhalle (také hnutí veejných knihoven) bylo v 90. letech 20. století v Nmecku sociálním hnutím , reformou veejných knihoven , zvanou Národní kolství . Vzorem knihovnického hnutí v Nmecku byly veejné knihovny ve Spojených státech a Velké Británii .

píbh

Stávající nmecké veejné knihovny byly v mnoha ohledech zcela nedostatené. Jejich podíly byly zastaralé, otevírací doba byla krátká, asto se o n staralo pouze na dobrovolné bázi a s omezenými zdroji. Ty ji nebylo moné sladit s novými vzdlávacími mylenkami. Knihovny by se nemly obracet pouze na nií tídy a prostednictvím vzdlávání by mly pinést zlepení sociální situace. Vzdlávací knihovny by mly být vytvoeny pro vechny tídy. Protoe veejné knihovny jsou pro lidi nezbytné, jet dleitjí pro vzdlané.

V této dob také vznikající sociální pedagogika , která se zabývala dsledky industrializace a z ní vyplývajících spoleenských zmn , pinesla nové vzdlávací tendence . Ji v roce 1886 informoval Eduard Reyer o amerických knihovnách a zahájil tak diskusi o nmeckých veejných knihovnách. Reforma tchto knihoven se zdála nevyhnutelná, aby se dosáhlo spravedlnosti vi lidovému vzdlávání. Diskuse vak skuten zaala a poté, co Constantin Nörrenberg v roce 1893 odcestoval do USA a seznámil se také s tamními veejnými knihovnami. V následujících letech se vnoval íení tohoto typu knihovny v Nmecku. Charakteristikou veejných knihoven bylo, e svým uivatelm asto zpístupovaly dobe vybavené ítárny, co je jasný rozdíl od ist výpjní knihovny, která byla do té doby v Nmecku rozíená. Veejné knihovny byly navíc pístupné vem a mly velmi velkorysou otevírací dobu. Nörrenberg povaoval nov navrené knihkupectví zaloené na anglosaském modelu za uitený doplnk veejných kol. Razil jmenovku nebo tecí sál, aby se odliil od veejných knihoven, které do té doby existovaly. V roce 1894 tedy vznikla pod zátitou Spolenosti pro etickou kulturu ve Frankfurtu první Svobodná knihovna a studovna.

V roce 1895 pednesl Nörrenberg Spolenosti pro íení populárního vzdlávání pednáku na téma Lidová knihovna, její úkoly a reformy, a stal se tak hnacím motorem knihovnického hnutí. Mylenky a ablony od Reyera a Nörrenberga byly rovn pijaty spoleností Komenského . V roce 1899 zaslal obník vem mstm a obcím s více ne 10 000 obyvateli. S odvoláním Vytváejte knihkupectví! Byl znovu odkazován na anglosaské modely. Tam ji byly veejné knihovny veejn sponzorovány, a tak reformované veejné knihovny a nov vytvoené knihkupectví mly být financovány z komunitních fond. Argumenty, pro to bylo v zájmu komunity, byly sníení náklad na patnou úlevu a boj proti kriminalit a alkoholismu. Ji v roce 1898 byla zaloena první mstská knihovna, Mstská veejná knihovna a tecí sí v Charlottenburgu .

Charlottenburg byl první kniní halou, která prosazovala koncepní mylenku standardizované knihovny . Poté následovalo shrnutí stávajících akademických a veejných knihoven. Knihovny by také mly být voln pouitelné, mly by mít dostatenou otevírací dobu, mly by být spravovány vykolenými knihovníky na plný úvazek a mly by být vybaveny ítárnou . Prostedky by nemly slouit pouze výuce, ale také krásné literatue . I zde se hovoilo o veejných knihovnách, které ji tehdy mly ve svých fondech romány a které je pjovaly svým uivatelm. V této souvislosti Nörrenberg formuluje: Velkým úkolem není: stejné vzdlání pro kadého, ale: kadý vzdlání, které mu vyhovuje, které na své pozici potebuje, které me zvládnout. Spolenost Komenského ve svém odvolání poadovala výbr knih vypoítaných pro vechny kruhy lidí, ústední správu a umístní prostorov pimené knihovny na výhodném míst ve mst. Jasn definovanou cílovou skupinou knihkupectví jsou tedy vechny vrstvy a nejen spodní vrstvy, které díve obsluhovala veejná knihovna.

Jednou z nejúspnjích nmeckých knihkupectví byla Bremenská tecí sí , která byla otevena v roce 1902 a kterou ídil zakládající editel Dr. Arthur Heidenhain se vyvinul v jednu z nejmodernjích veejných knihoven v Nmecku. Arthur Heidenhain stál za technickou profesionalizací úkol, zamstnanc a zejména kritického výbru knih jako protiváhu k ekonomicky orientovanému kninímu trhu a jako vedoucí kniního sálu v Jen ji vypracoval první systematický soupis veejné knihovny .

Dnes se dob hnutí knihkupectví od roku 1895 do roku 1912 íká také starí. Jeliko se poadovaný celkový úspch hnutí nenaplnil, bylo nastoleno mnoho nových impuls, ale nov vytvoené knihkupectví se také zablokovaly v diskusích o souasné situaci a staly se souástí politických spor. Poté v knihovním systému vznikl takzvaný spor o smr, v nm byla liberální kniní sí proti vzdlávací veejné knihovn Nového smru . Souástí úspchu hnutí Bücherhalle bude pravdpodobn vlastní poboka knihovny s pidrueným vytváením povolání, Lidový knihovník .

Dleité osoby

Dleité sponzorské spolenosti

asová osa prvních základ

  • 1893 se stále starým názvem Obecná lidová knihovna, Freiburg (kombinovaná kniha a ítárna)
  • 1894 Knihovna a studovna zdarma, Frankfurt
  • 1895 Veejná ítárna, Berlín
  • 1896 Veejná ítárna, Jena
  • 1898 Mstská veejná knihovna a studovna, Charlottenburg
  • 1899 Krupp'sche Bücherhalle , Essen
  • 1899 Heimann'sche Public Library and Reading Room, Berlín
  • 1899 Public Bookhalls , Hamburk
  • 1902 " Reading Hall Bremen "

literatura

  • Christel Rubach: The Volksbücherei jako vzdlávací knihovna v teorii nmeckého knihovnického hnutí. Práce v knihovnickém vzdlávacím institutu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Greven Verlag, Kolín nad Rýnem 1962.
  • Wolfgang Mühle: O starím knihovnickém hnutí jako o poátcích nmecké veejné knihovny ve vku imperialismu. Upraveno Ústedním ústavem pro knihovny v Berlín. Volksdruckerei Aschersleben, Aschersleben 1968.
  • Wolfgang Thauer: Hnutí knihovny. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 1970, ISBN 978-3447012850 .
  • Wolfgang Thauer: Historie veejné knihovny v Nmecku. Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 1990, ISBN 978-3447029742 .

Individuální dkazy

  1. ^ Nörrenberg, Constantin: Veejná knihovna, její úkoly a reformy. Kiel 1896. ttín 1928. str. 11-12.
  2. Nörrenberg, Constantin: Kniha a tenáský sál, vzdlávací instituce budoucnosti. Kolín nad Rýnem 1896. str. 3-9.
  3. ^ Comenius listy pro veejné vzdlávání, svazek 7/1899. Str. 67-71.
  4. Erwin Miedtke: Za kulturu tení a uení. Od sdruení Reading Hall po Friends of the Bremen City Library e. V. " . In: S malou pomocí mých pátel: kruhy pátel a podprná sdruení pro knihovny; manuál. Bad Honnef: Bock + Herchen, 2005
  5. http://www.ib.hu-berlin.de/buchidee/buch4/content/Miedtke10.pdf
  6. Christoph Köster: Celý svt médií - století mstské knihovny v Brémách. Vydání Temmen, Bremen 2002, ISBN 3-86108-673-5 .

Opiniones de nuestros usuarios

Adolf Janků

Skvělý objev tohoto článku o Hnutí knihovny a celé stránce. Přejde přímo k oblíbeným.

Antonie Mašková

Pěkný článek z Hnutí knihovny.

Leo Kopecký

Tento záznam o Hnutí knihovny je velmi zajímavý.

Kevin Navrátil

Děkuji. Pomohl mi článek o Hnutí knihovny.