Bubastisv kanál



Internet je nevyčerpatelným zdrojem znalostí, i pokud jde o Bubastisv kanál. Do sítě byla a stále jsou vkládána staletí a staletí lidského poznání o Bubastisv kanál, a právě proto je tak obtížné se k ní dostat, protože můžeme najít místa, kde může být navigace obtížná nebo dokonce nepraktická. Naším návrhem je, abyste neztroskotali v moři dat týkajících se Bubastisv kanál a abyste se rychle a efektivně dostali do všech přístavů moudrosti.

S tímto cílem jsme udělali něco, co jde nad rámec samozřejmostí, a shromáždili jsme nejaktuálnější a nejlépe vysvětlené informace o Bubastisv kanál. Uspořádali jsme ji také tak, aby byla snadno čitelná, s minimalistickým a příjemným designem, který zajišťuje nejlepší uživatelský zážitek a nejkratší dobu načítání. Usnadňujeme vám to, abyste se museli starat jen o to, abyste se dozvěděli vše o Bubastisv kanál! Pokud si tedy myslíte, že jsme dosáhli svého cíle a že už víte, co jste chtěli vědět o Bubastisv kanál, budeme rádi, když se vrátíte do těchto klidných moří sapientiacs.com, kdykoli se ve vás znovu probudí hlad po vědění.

In starovku mítku Canal faraón (také Ismailia Canal ) je povaován za pedchdce Suezského prplavu , akoli on ml jinou cestu: z Bubastis ve východní ásti nilské delty (dnes Zagazig ) na východ pes Wadi Tumilat jezero Timsah a odtud na jih do Rudého moe . Co mají spoleného se Suezským prplavem, je funkce splavného spojení s Rudým moem, o kterou se více zajímali Egypané ijící na Nilu a v nilské delt ne o spojení mezi Stedozemním moem a Rudým moem.

Dnení kanál Ismailia mezi Káhirou a Ismailií je nástupcem kanálu Bubastis. Vzhledem k tomu, e byl postaven Suezský prplav, slouí k zásobování vodou mst na Suezském prplavu a podél tohoto kanálu.

Stavba kanálu ve starovkém Egypt

Kanál uprosted nebo nová íe

íká se, e existoval mení kanál severn od pozdjího kanálu Bubastis, který vak pravdpodobn nevedl k Rudému moi. Zjevn vak neexistují ádné staroegyptské dkazy, které by tento kanál jasn dokázaly. Z informací, které poskytli Aristoteles , Strabo a Plinius starí , lze odvodit, e kanál byl postaven v dob faraóna Sesostrisa I. (1956 a 1910 p. N. L. ). Jiní píou stavbu kanálu nebo odstranní ucpání mezitím faraónovi Sesostrisovi III. (1878 a 1839 p. N. L. ) Nebo Seti I (1290 a 1279 p. N. L.) A Ramses II (1279 a 1213 p. N. L.). Dvody, pro kanál pravdpodobn nebyl veden do Rudého moe, jsou na jedné stran názor, který byl zjevn rozíený v dob, kdy byla hladina Rudého moe vyí ne nilská delta, a proto by byla nilská delta zaplavena, a na druhé stran obava, e i na stejné úrovni me slaná voda proniknout do systému kanál a pokodit tak zavlaování.

Canal of Necho II v pozdním období

Stavba kanálu Necho II (610 a 595 p. N. L.) Z Bubastisu pes Wadi Tumilat , kterou hlásil Herodotos , je pravdpodobn nesporná. Necho II vak pravdpodobn kanál nedokonil ani podle Herodota kvli nepíznivému vtci, ale ve skutenosti pravdpodobn kvli válce s Babyloany za vlády Nabuchodonozora II.

Psammetich I. , otec a pedchdce Nechose, ji zaloil eckou oldáckou flotilu a ve své íi podporoval ecký obchod. Necho II tyto námoní snahy zintenzivnil.

Herodotus o kanálu napsal:

"Synem Psammeticha byl Nekos ( Necho II. ); následoval svého otce na trnu. Byl prvním, kdo zaal stavt kanál do Rudého moe, který perský Darius pozdji dokonil. Délka (kanálu) odpovídá cest trvající tyi dny. Jeho íka byla zvýena, aby mohli dva tíadé jezdit vedle sebe s vysunutými vesly. Vodu získává z Nilu. Kanál zaíná kousek nad mstem Bubastis a vede kolem arabského msta Patumos do Rudého moe. Poprvé byl vykopán v ástech egyptské plán, které smují do Arábie a nad kterými jsou hory, které sahají a k blízkosti Memphisu , kde se nacházejí lomy. Na úpatí tchto hor kanál vede velkou vzdálenost od západu na východ; pak se otoí k záezu v kopcích a usiluje z tchto hor na jih a proti jinímu vtru smrem k Arabskému zálivu. V nejkratím a nejuím míst mezi severním a jiním moem, známým také jako Rudé moe, od hory Kasion, která tvoí hranici mezi Egyptem a Sýrií, je vzdálenost do Arabského zálivu pesn 1 000 stadión . To je nejkratí cesta. Ale píkop je mnohem delí s mnoha kivkami; a za vlády Nekose zahynulo pi stavb kanálu 12 000 Egypan. Uprosted své práce se Nekos zastavil, protoe mu vtec nedoporuoval: to, co stavl, byly pípravné práce pro barbary. Egypané chápou barbary jako vechny národy, které nemluví jejich jazykem. Take poté, co pestal pracovat, zaal Nekos prudké války. Nechal postavit ti vesla, nkterá pro severní moe a dalí v Arabském zálivu pro Rudé moe; a stále vidíte stavební chaty.

- Herodotus

O nco pozdji Herodotus píe o Arabském poloostrov, e koní u Arabského zálivu, do kterého Darius vedl kanál z Nilu, ale zmiuje ho jinde v souvislosti s africkým kontinentem: Jako stavba kanálu od Nilu k Arabský záliv by ml vést, byl pipraven, poslal Féniany do obíhající Afriky, poínaje od kanálu ve smru hodinových ruiek. Z toho by se dalo usoudit, e Herodotus napsal o dokonení kanálu pod Nechem II jako pedpoklad pro obklíení Afriky a e si odporuje.

Poet mrtvých pi stavb kanálu daný Herodotem je pravdpodobn jedním z jeho astých pehánní.

Kanál Dareia I.

Darius I. (521486 p. N. L.) Obnovil tento kanál a zavedl ho k Rudému moi. Pipomínáme, e nechal postavit tyi stély, vetn Kabreta s nápisem:

"Král Darius íká: Jsem Peran." Z Persie jsem dobyl Egypt. Naídil jsem, aby byl tento kanál vykopán z eky zvané Nil v Egypt do moe, které zaíná v Persii. Kdy byl tento kanál vykopán, jak jsem naídil, plavily se lod z Egypta do Persie, jak jsem chtl.

tyi stély objevené pi stavb Suezského prplavu stály (1) na míst Necha II na konci sedmého století ped naím letopotem. Nov zaloený Pitom (Heroonpolis), (2) mezi Timsahem a Velkým Bitterským jezerem poblí Serapeum, (3) poblí Kabretu poblí jiního konce Velkého Bitterského jezera a (4) asi 6 km severn od Suezu.

Není známo, jak dlouho byl kanál Darius I pouíván. Po rozpadu perské íe se snadná navigace po námoní cest po peván prázdném arabském pobeí do Persie stala nezajímavou; cesta musela být zapomenuta. V dob Alexandra Velikého byla obklíení Arábie kvli horku a pustin opt povaována za neproveditelnou. Obchod byl opt na cestách karavan .

Ptolemaiovský kanál

Za vlády Ptolemaia II. Philadelphose (284246 p. N. L. ) Ptolemaios obnovil kanál a postavil zámky na soutoku se Suezským zálivem, aby zabránil vstupu slané vody. Tento Ptolemaiovský kanál byl údajn veden z pelusiánského ramene Nilu poblí msta Daphne pes planinu El Ferdan k jezeru Timsah, kde se setkal s kanálem starého faraóna, který musel být znovu vykopán. Zdá se, e tato stavba kanálu byla hláena u patn zachované a sotva itelné pithome stély pojmenované podle místa jejího objevu . U ústí kanálu v Rudém moi bylo vytvoeno místo Arsinoë , pojmenované po Arsinoë Philadelphos, druhé manelce a biologické seste Ptolemaia II. Pesné umístní tohoto místa se nezdá být známé. Na mapách, které byly vytvoeny Napoleonovými inenýry bhem jeho egyptské expedice a reprodukovány v Popisu de l'Égypte , jsou na malém kopci severn od mlké zátoky, ve které konil Suezský záliv, nakresleny ruiny Arsinoë a Kleopatris . Ani kopec, ani zátoka nejsou dnes rozpoznatelné.

V dob Kleopatry VII (69 a 30 p. N. L.) Pelusiánská vtev Nilu migrovala na západ a ji nebyla pouitelná jako vodní cesta, take ji neexistovalo spojení s kanálem.

Trajanský kanál

Za vlády císae Trajana byly práce na kanálu obnoveny kolem roku 100 naeho letopotu a byl vybudován nový spojovací kanál z dnení Káhiry ( Babylonu ) pes Bilbeis do starého kanálu Bubastis, známého jako Amnis Trajanus nebo Amnis Augustus . Naproti ptolemaiovskému mstu Arsinoë nechal Trajan postavit opevnný pístav Klysma ( Cleopatris , pozdji Kolzum ). Ani dnes nelze pesn urit polohu tohoto místa. Na jedné z napoleonských map je vak Kolzum nakreslen bezprostedn severozápadn od bývalého Suezu, a proto by se dnes nacházel v mstské oblasti Suezu. S kanálem Trajan bylo vytvoeno pímé lodní spojení s východorímskou provincií Arábie Petraea, aby se zjednoduila peprava zboí. Tento kanál byl také udrován za císae Hadriána (117-138 nl). V dob smrti císae Trajana v roce 117 nl ím ovládal vechny pístavy Rudého moe a Perského zálivu. Obchod z Egypta na jih a východ dosáhl svého vrcholu. Tím byla zahájena pímá prehistorie pozdjího Suezského prplavu.

Ve 3. století se hospodáská situace zhorila. Obchod dlouhé vzdálenosti s Indií a ínou stále více a více Sassanian pijata. Kanál ztratil svj význam, ale byl zachován. Pedpokládá se, e kanál byl jet na zaátku vlády Arab splavný, pinejmením pi povodních Nilu, jiní ví, e v té dob ji byl zanesený.

Arabský kanál

Amr ibn al-As , Mohamedv generál, který vládl Egyptu v letech 641 a 644 n. L., Nechal kanál obnovit, aby zásoboval arabská místa obilím a jako cestu pro poutníky.

Al-Mansur , druhý abbásovský kalif , vak údajn naídil uzavení kanálu v roce 770 jako opatení proti svým nepátelm v Medín.

Pozadí

zempis

Ve starovkém Egypt, nejvýchodnjí poboka Pelusische Nilu ode dneka vedla Káhiru na východ, nad dnení Port Said se nachází Pelusium . Wadi Tumilat, který je na dneních satelitních snímcích jasn rozeznatelný, vede z Bubastisu, který se nachází na této peluské vtvi Nilu, k jezeru Timsah. Wadi Tumilat je peván plochý a je nyní 5,5 a 6,5 metr nad moem. Zdá se, e v západní ásti Vádí Tumilat bylo jezero. Z Timsahsee je to jen pár kilometr k hokým jezerm jin od nj , která jsou zase jen pár kilometr severn od dneního Suezu .

V geologických dobách byl Wadi Tumilat velkým korytem eky. Zdá se, e svou souasnou podobu dostal po poslední dob ledové a existuje zhruba od roku 3000 ped naím letopotem. U se to nemlo významn mnit. Na konci Staré íe byla suchá vádí opakovan zaplavována povodnmi Nilu. Bhem Stední íe vak docházelo k velkým nilským povodním, které v Nové íi ustoupily a bhem 20. dynastie. Bhem pozdního období od cca 600 p. Zjevn byly opt vysoké nilské povodn, které nutily obyvatele vádí do vyích oblastí. Krátce po ptolemaiovských nebo ecko-ímských dobách byl vádí pravdpodobn oputn.

Nil tak ml pirozený odtok Wadi Tumilat, pinejmením bhem nilských povodní. Také v roce 1860 naeho letopotu stále existovala povode Nilu pes Wadi Tumilat k jezeru Timsah.

Zdá se nejasné, zda a kdy hoká jezera byla souástí Rudého moe a byla od nj oddlena pouze zvýením ásti severn od Suezu. K tomuto nárstu dolo v prehistorických dobách, podle jiného názoru, pouze ve starovku. Na níe uvedené map z roku 1857 je bez dalích podrobností uvedeno, e hoká jezera byla díve souástí Rudého moe. Mapa Egypta, Nové íe v Putzgerov historickém kolním atlasu z roku 1917 také ukazuje propast zasahující do hokých jezer s napojením na Wadi Tumilat. Tato informace vak pochází z doby, kdy desková tektonika byla stále neznámá. Stély Dareiosy vedly k pedpokladu, e oznaují jím vybudovaný kanál, který proto el a krátce ped Suezem. Je nepravdpodobné, e by taková stéla byla postavena na behu splavného moského ramene, ledae by spojení s hokými jezery bylo tak mlké, e musel být vykopán i tento plochý moský jazyk. Výe zmínné mapy z napoleonské egyptské expedice ukazují stopy starého Suezského kanálu ( Vestiges de l'ancien Canal de Suez ), který zaíná pímo u Suezského zálivu a koní na jiním behu hokých jezer. Zante nebo na východ od Bubastisu a vedete pes celý Wadi Tumilat.

Délky a jiné rozmry

Následující specifikace délky pro ásti potrubí jsou pibliné, ale v ádném pípad nejsou pesné délky potrubí.

Bubastis - Ismailia 072 km
Bubastis - Suez 160 km
Káhira - Bilbeis 050 km
Káhira - Ismailia 128 km
Káhira - Suez 210 km

Podle Plinia starího A. Kanál je údajn 100 stop iroká a 30 stop hluboká a 37 1 / 2 míle v délce a do hokého jezer a 62 1 / 2 míle od delty do Rudého moe. Výsledkem by byla íka 35 metr, hloubka 10 metr; a délky 55,6 kilometr k Bittersee a 92,6 kilometr k Rudému moi.

Zdá se, e specifikace Plinyho délky nemají moc smysl. Hloubka deseti metr je iluzorní. Pvodní Suezský prplav byl hluboký jen osm metr. ádný kanál není vybudován hloubji, ne je nutné pro pepravu. Ponor lodí v té dob byl pravdpodobn hluboko pod dva metry. íka by odpovídala Herodotov informaci, e dv triremy by mohly projít navzájem, pokud by byl trup nastaven na tém pt metr a pro vesla s bezpenou vzdáleností pt metr na obou stranách.

Strukturální úvahy

Nilská delta se skládá z nivy hluboké nkolik metr hluboké, smíchané s pískem, který lze v suchých podmínkách relativn snadno vytit. Mezi Ismailií a hokými jezery tvoí podloí peván písek, zatímco v oblasti mezi hokými jezery a Suezem lze nalézt balvany smíchané s pískem. I to zpochybuje skutenost, e hoká jezera byla v poslední dob souástí zálivu. Pokud tomu tak nebylo, mli podstatn nií hladinu vody ne Rudé moe kvli vysoké úrovni odpaování a, jak název napovídá, slané vod kvli nedostatku odtoku. Stavitelé kanál proto budou mít svj sladkovodní kanál napájen Nilem (jako dnení sladkovodní kanál) podél hokých jezer a ne skrz n (jako dnení slaný vodní kanál). V té dob by nebylo moné zabránit vstupu soli do sladkovodního kanálu.

Sklon dneního Suezského prplavu je 4: 1. V bahn Wadi Tumilat by mohly být strmí svahy, které se samozejm vymývají a posouvají mnohem rychleji, a proto vyadují vtí údrbu. Sklon 2: 1 by vak neml být moný.

Za pedpokladu (s Pliniem) íku (na hladin vody) 35 metr a (velkorysou) hloubku 3 metry je výsledkem prez 69 metr tvereních se sklonem 4: 1 a sklonem 2: 1 prez 87 metr tvereních, pokud zanedbáte, e násyp musí být výrazn vyí ne hladina vody. Pouze u 72 kilometr kanálu od Bubastisu k jezeru Timsah by to vedlo k výkopu o více ne pti milionech kubických metr. Pro srovnání: Cheopsova pyramida má objem piblin 2,5 milionu metr krychlových. Tato enormní mnoství vedou k domnnce, e zempisné íky dané Herodotem a Pliniusem nemusí platit nebo se vztahují pouze na alternativní úseky a e kanál alespo ásten následoval pirozené rameno vody, které bylo nutné pouze rozíit.

Kanál v niv nebo v písitých pdách musí být nepetrit udrován a bagrován, zejména poté, co povodn nebo písené boue pinesly velké mnoství bahna nebo písku. V dobách, kdy objem (vojenské nebo civilní) dopravy prudce klesá, je pravideln zanedbávána údrba, take po kanálu ji nelze v krátké dob navigovat.

Kanál dnes

V následujících stoletích se kanál stále více zanáel. ást kanálu mezi Bubastis / Zagazig a Kassassin ( el-Qassasin ) (nacházející se piblin v polovin cesty do Ismailia: 30 ° 34 '  severní íky , 31 ° 56'  východní délky ) je vak údajn otevena v roce 1861. Nmecká mapa z roku 1860 ( The Rothe Sea a nejdleitjí pístavy v jeho západní polovin ... od A. Petermanna ) ukazuje kanál, který vede kolem Ruins of Heroonpolis (Pitom nebo Tell el-Maschouta ) k Bitterským jezerm a dále do Suezského zálivu.

V prbhu výstavby Suezského kanálu v 19. století byl tento kanál obnoven a uveden do provozu jako sladkovodní kanál, který zásobuje stavební dlníky a umouje zemdlství v sousedních mstech. Tento sladkovodní kanál, který vede z Káhiry pes Ismailii do Suezu, stále existuje.

Kartografické znázornní

Mapa z roku 1857 (vyraená 1. kvtna 1862) ukazuje nejen Suezský kanál a sladkovodní kanál (vodorovn uprosted obrázku), ale také adu informací o starovkých místech a kanálech.

Legenda zní:

  • Sladkovodní kanál a ást námoního kanálu oteveného lunovým provozem;
  • Probíhá ást námoního kanálu;
  • ásti námoního kanálu, jejich výstavba dosud nezaala;
  • ásti trasy pod hladinou moe;
  • Majetek Ouady ve vlastnictví Compagnie du Canal maritime de Suez.

Ve verzi s vyím rozliením a funkcí zvtovacího skla (kliknutí) lze vidt následující poloky, poínaje levým dolním okrajem Káhiry:

  • Vieux Caire / Anc (ien) Babylon (stará Káhira / Babylon jako starý název Káhiry)
  • Masr / Le Caire (arabské a francouzské jméno Káhiry)
  • ancien Canal de Trajan, d'Adrien et d'Amrou (starý Trajanský kanál, Hadrián a Amr ibn al-As)
  • Canal de Jonction d'irrigation et de navigation alimenté par les eaux du Nil (zavlaovací a pepravní spojovací kanál napájený z vody Nilu)
  • Bilbeis
  • Zagazig / Tel Basta / ancien Bubastis (Zagazig / jeho arabské jméno Tel Basta / starý Bubastis)
  • Ancienne Branche Pélusiaque (stará Pelusichova ruka Nilu)
  • Canal de l'Ouadee / Canal des Ptolémé (Canal des Wadi, Ptolemaiovský kanál)
  • Abasee / ancienne Awaris (místo Abasee, starý Avaris)
  • Tel el ouadee / starovký Toum et Pithoum (místo Tel el ouadee, starý Toum a Pithom)
  • Domaine de l'Ouady (majetek Ouady)
  • Canal d'Eaux douce (sladkovodní kanál)
  • Tel el masrouta; heroan heropolis; Ramses (Tel el-Maskhutah, ... Heroopolis ...)
  • Lac Timsah (Timsahsee)

severní:

  • Seuil d'El Guirs (práh El Guirs)
  • Kantara
  • Tel Deffeneh, starovký Daphne (starý Daphne)
  • ( vpravo nahoe ) Golfe de Peluse (Bay of Pelusium)
  • ( v nejjinjím bod zálivu ) Tel el amarchine / ancienne Peluse (staré Pelusium)

jiní:

  • Sérapéum, pomník persepolitain (Serapeum, perský pomník)
  • Canal d'eau douce (sladkovodní kanál)
  • Bassin de l'Isthme. Anciennement occupé par la mer Rouge appelé aujourd'hui Lacs amèrs (povodí íje. Díve ást Rudého moe, nyní nazývaná hoká jezera)
  • Grand Canal Maritime (Velký plavební kanál)
  • Forteresse d'Agerout (pevnost Agerout, jinak také nazývaná Ageroud)
  • Suez
  • Rade de Suez (Silnice Suezu)

literatura

webové odkazy

Individuální dkazy

  1. a b c d e f g h i j k l m Hadwiga Schörner : Umlé pepravní kanály ve starovku . In: Skyllis - Journal for Underwater Archaeology , svazek 3, íslo 1, 2000, str. 3843.
  2. a b c d Suezský prplav . In: Encyklopedie Britannica . 11. vydání. páska 26 : Submarine Mines - Tom-Tom . Londýn 1911, s. 25 (anglicky, plný text [ Wikisource ]).
  3. ^ Historie kanálu. Suezský prplav, zpístupnn 19. bezna 2017 .
  4. ^ Historie námonictví
  5. Hérodotos , Historien II 158.
  6. Hérodotos, Historien IV 39
  7. ^ Hérodotos, Historien IV 42
  8. citováno z Hadwiga Schörner: Umlé pepravní kanály ve starovku . In: Skyllis - Journal for Underwater Archaeology , svazek 3, íslo 1, 2000, str. 3843.
  9. ^ Dariusovy Suezovy nápisy. Livius.org
  10. a b Cartes, Feuille 23. Popis de l'Égypte; Citováno 23. listopadu 2011
  11. État Moderne sv. I, Planche 11 - Isthme de Soueys. Popis de l'Égypte; Citováno 23. listopadu 2011
  12. ^ A b c d Hassan, Tassie & van Wetering na výkopu poblí vesnice Kafr Hassan Dawood, 2003. ECHO - Egyptská organizace kulturního ddictví; Citováno 13. ervna 2009
  13. Pozna, citováno v Hadwiga Schörner: Umlé pepravní kanály ve starovku . In: Skyllis - Journal for Underwater Archaeology , svazek 3, íslo 1, 2000, str. 3843.
  14. ^ Arnold T. Wilson: Suezský prplav. Oxford University Press, London 1933.
  15. Egypt, Nová íe , od Putzgera: Historischer Schul-Atlas. 39. vydání, 1917.
  16. Cartes, Feuille 30 a Feuille 31. Popis de l'Égypte; Citováno 23. listopadu 2011
  17. Hérodotos (H 7,24) uvádí stejnou íku pro Xerxese kanálu v Chalkidiki , co me vést k pochybnostem.
  18. ^ O Suezském prplavu. Suezský prplav, zpístupnn 19. bezna 2017 .
  19. I dnes by to bylo moné jen s neospravedlnitelným úsilím o pee, které by vak pravdpodobn nefungovalo absolutn spolehliv
  20. Rothe Meer a nejdleitjí pístavy v jeho západní polovin ... A. Petermann. Knihovna Perry-Castañeda, The University of Texas

Opiniones de nuestros usuarios

Lada Havelka

Tento záznam na Bubastisv kanál mě přiměl vyhrát sázku, což je méně než dobré skóre.

Julia Hlaváček

Tento záznam o Bubastisv kanál je velmi zajímavý.

Hubert Pavlíček

Záznam o Bubastisv kanál pro mě byl velmi užitečný.