Zvětšovací přístroj

Téma Zvětšovací přístroj je v dnešní společnosti široce diskutované a je předmětem mnoha výzkumů a debat. Již mnoho let je Zvětšovací přístroj pro mnohé zdrojem inspirace a zamyšlení a jeho význam se postupem času nezmenšil. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Zvětšovací přístroj, prozkoumáme jeho dopad na každodenní život, jeho význam v akademické sféře a jeho vliv na populární kulturu. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé pohledy a názory na Zvětšovací přístroj s cílem osvětlit toto téma a podpořit jeho lepší pochopení.

Zvětšovací přístroj
Alphonse de Lamartine, zvětšenina pořízená na přístroji Solar cca r. 1865
Objektiv zvětšovacího přístroje Janpol Color 1:5,6 / 80

Zvětšovací přístroj nebo stručně zvětšovák je optická soustava pro promítání obrazu negativu na citlivý pozitivní materiál. Používá se v klasické fotografii pro zhotovování pozitivních zvětšenin z negativního filmu v temné komoře.

Popis

Typický zvětšovací přístroj se skládá ze základní desky a sloupku, po němž se posouvá optická soustava: posunutím se řídí poměr zvětšení. Vlastní optická soustava se skládá:

  • z krytu, který nesmí propouštět mnoho světla, ale musí umožnit chlazení zdroje;
  • ze zdroje světla, obvykle žárovky nebo výbojky;
  • z kondenzoru, spojné čočky, která soustřeďuje světlo zdroje do rovnoběžného svazku;
  • z rámečku pro umístění negativu;
  • z výtahu („měchu“), jímž se promítnutý obraz zaostřuje;
  • z objektivu se clonou.

Historie

Historicky první zvětšovací přístroj byl vyroben firmou Solar kolem roku 1865. Starší zvětšovací přístroje používaly denní světlo a fungovaly podobně jako diaprojektor, osvit se dal kontrolovat boční klapkou a trval často několik hodin i dní.[1]

Restituce

Podrobnější informace naleznete v článku Restituce (fotografie).

U snímků pořízených běžnými fotografickými přístroji, které neumožňují korigovat perpektivu, lze upravit sbíhající linie do jisté míry při zpracování. Restituce klasických fotografií se v temné komoře provádí dvěma způsoby:

  • nepravou restitucí natočením zvětšovacího přístroje nebo podložením maskovacího rámu spolu se zaostřením na střed snímku a následným silnějším zacloněním tak, aby byly požadované linie rovnoběžné a obraz ostrý po celé ploše,
  • pravou restitucí u zvětšovacích přístrojů vybavených restitučním kroužkem, kdy se spolu s natočením přístroje nebo podložením maskovacího rámu sklopí objektiv zvětšovacího přístroje tak, aby byly požadované linie rovnoběžné a obraz byl zaostřen po celé ploše.[2][3][4]

Výrobci

Díky digitalizaci fotografie mnoho výrobců z výroby zvětšovacích přístrojů ustoupilo nebo vyrábějí pouze pro profesionální fotografy. Například firma Durst ukončila výrobu v roce 2005.

Výrobci současní i minulí:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Willfried Baatz, Malá encyklopedie fotografie, Computer Press, Brno, 2004 str. 31
  2. ↑ TOMÁŠE, Zdeněk. Fotografujeme na černobílý film. 2. vyd. Praha: Merkur, 1981. S. 101. 
  3. ↑ SÝKORA, Milan. Nestandardní zvětšovací techniky . PALADIX foto-on-line, 2000-01-28 . Dostupné online. 
  4. ↑ HRUBÝ, Jan. Restituce sbíhavých linií . 2008-04-20 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy