Zlatý potok (přítok Losenice)

V dnešním světě je Zlatý potok (přítok Losenice) tématem, které upoutalo pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v populární kultuře nebo jeho významu v historii, Zlatý potok (přítok Losenice) dokázal překročit hranice a generace a stal se tématem diskusí a debat v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnost zanechala Zlatý potok (přítok Losenice) svou stopu v životech lidí, označovala před a po ve způsobu, jakým vidíme svět. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Zlatý potok (přítok Losenice), analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v současné společnosti.

Zlatý potok
Zlatý potok v přírodní rezervaci Amálino údolí
Zlatý potok v přírodní rezervaci Amálino údolí
Základní informace
Délka toku7,0 km
Plocha povodí15,4 km²
Hydrologické pořadí1-08-01-0440
Pramen
severovýchodně od Řetenic
49°8′14″ s. š., 13°37′9″ v. d.
941 m n. m.
Ústí
do Losenice
49°8′2,5″ s. š., 13°32′16,5″ v. d.
638 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - okres Prachatice, Plzeňský kraj - okres Klatovy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava, Losenice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlatý potok je největší pravostranný přítok řeky Losenice. Protéká územím na pomezí klatovského a prachatického okresu v okrajové části Šumavy. Délka jeho toku činí 7,0 km.[1] Plocha povodí má rozlohu 15,4 km².[2]

Průběh toku

Zlatý potok pramení na svazích hory Královský kámen severovýchodně od vesnice Řetenice v okrese Prachatice. Zpočátku teče směrem na jihozápad přes Řetenice, kde překročí hranici CHKO Šumava. Za vesnicí se stáčí na západ a opouští území Jihočeského kraje. Západní směr drží až do soutoku s Losenicí po necelých 7 kilometrech od pramene. Zlatý potok teče převážně hlubokým údolím, většina tohoto údolí je chráněna přírodní rezervací Amálino údolí. Necelý kilometr před ústím se zprava, od Kašperských Hor, přiipojuje Kašperský potok.

Význam

Na Zlatém potoce a v jeho blízkém okolí jsou dobře patrné pozůstatky dřívějšího rýžování a dolování zlata, které zde probíhalo od středověku (štoly a další). Těžba zlata byla v oblasti ukončena na počátku 20. století.[3] Existují snahy o její obnovení, problémem by však bylo narušení území s vysokou ekologickou hodnotou, těžba je tak dosud odmítána.[4][5]

Údolí potoka bylo součástí zlaté stezky, v současnosti podél potoka vedou naučné stezky Cestou zlatokopů a Stezka strážců hranice.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Zlatý potok . Dostupné online. 
  2. ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 37) . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. ↑ Zlato na Šumavě . ŠumavaNet.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ Na Šumavě je 100 tun zlata. Stát průzkum nechce. Aktuálně.cz . Economia, 2007-10-10 . Dostupné online. 
  5. ↑ Těžba zlata v Kašperských Horách se prozatím odsouvá . iDNES.cz, 1998-12-10 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy