Ze Země na Měsíc
V tomto článku se budeme věnovat tématu Ze Země na Měsíc, které v posledních letech nabylo na relevanci díky svému dopadu v různých oblastech. Ze Země na Měsíc byl předmětem debat a analýz odborníků v této oblasti, kteří zdůraznili důležitost porozumění a reflexe jeho důsledků. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a výzkum související s Ze Země na Měsíc s cílem poskytnout komplexní a aktuální pohled na toto téma. Stejně tak budeme zkoumat jeho vliv na společnost, ekonomiku, politiku a další relevantní aspekty, abychom pochopili jeho rozsah a dopad v současném kontextu.
| Ze Země na Měsíc | |||
|---|---|---|---|
 Frontispis francouzského vydání | |||
| Autor | Jules Verne | ||
| Původní název | De la Terre à la Lune | ||
| Překladatel | Jaroslav Čermák | ||
| Ilustrátor | Henri de Montaut | ||
| Země | Francie | ||
| Jazyk | francouzština | ||
| Edice | Podivuhodné cesty | ||
| Žánr | dobrodružný vědeckofantastický román | ||
| Vydavatel | Pierre-Jules Hetzel | ||
| Datum vydání | 1865 | ||
| Česky vydáno | 1894 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Ze Země na Měsíc (1865, De la Terre à la Lune) patří, se svým pokračováním Okolo Měsíce (1870, Autour de la Lune), ke známým vědeckofantastickým románům francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román Okolo měsíce je dokonce první Vernovou knihou, která vyšla česky, a to už v roce 1870. České názvy některých dalších vydání jsou také Do měsíce, Kolem měsíce nebo Cesta kolem Měsíce.
Jeden z výtisků prvního vydání románu Ze Země na měsíc vynesl v roce 2008 na oběžnou dráhu okolo Země modul Jules Verne zásobující Mezinárodní kosmickou stanici.
Obsah románů
Romány, které na sebe bezprostředně navazují, vyprávějí o odvážné kosmické cestě tří přátel (kapitán Nicholl, Impey Barbicane a Michel Ardan), členů Gun Clubu z Baltimore, kteří se rozhodli překonat zemskou tíži v projektilu, vystřeleném z obrovitého děla Kolumbiada, namířeného na Měsíc. Toto dělo mělo délku devět set stop (asi 270 metrů), ráži devět stop (cca 2,7 metru), sílu stěn šest stop (cca 1,8 metru) a vážilo šedesát tisíc tun. Bylo zakopáno kolmo do země a vzhledem k tomu, že výstřel měl zasáhnout Měsíc, bylo rozhodnuto umístit dělo na Floridu nedaleko místa zvaného Stone's Hill (o sto let později startoval první skutečný let na Měsíc z mysu Canaveral, vzdáleného jen 250 kilometrů od tohoto místa).
Start výpravy byl v pravdě velkolepý. Na Floridu přijelo několik miliónů diváků, plamen výstřelu byl pozorovatelný do vzdálenosti sto šedesáti kilometrů, všichni přihlížející byli povaleni, došlo k četným zraněním a častým jevem bylo přechodné ohluchnutí.
V další části vyprávění (v románu Okolo Měsíce) líčí autor osudy hrdinů od okamžiku výstřelu po celou dobu letu. Čtenář tak s nimi prožívá stav beztíže, který zažijí při dosažení tzv. „neutrální čáry“, kde je stejná přitažlivost Země i Měsíce, sleduje s nimi jejich dojmy a pozorování prováděná dalekohledem i okénkem střely, když oblétávají Měsíc, a nakonec je svědkem šťastného přistání projektilu do moře na Zemi.
Postava Michela Ardana byla vytvořena podle slavného francouzského fotografa Nadara (1820–1910) i s pomocí anagramu jeho jména.
Technické omyly
Jules Verne se při psaní obou románů dopustil mnoha technických omylů. Některé z nich byly nejspíš způsobeny tehdejšími nedostatečnými znalostmi, většina ale byla vědomou daní za dramatickou výstavbu díla.
- Litina, kterou autor navrhl, je pro dělo značně nevhodný materiál (je křehká).
- Přetížení při startu by posádku okamžitě rozdrtilo.
- Rychlost plynů nálože nebyla dostatečná pro udělení potřebné rychlosti.
- Odpor vzduchu by relativně lehkou střelu téměř okamžitě zastavil.
- Stav beztíže by trval po celou dobu letu.
- Dopad na hladinu oceánu by byl opět svým přetížením smrtící.
- Je sice teoreticky možné vyslat ze Země těleso na takovou dráhu, aby pasivně, tj. pouze působením gravitace obletělo Měsíc a opět se vrátilo na Zem (tzv. dráha volného návratu), je však nutno s velkou přesností udělit tělesu správnou rychlost co do velikosti i směru. V knize se na tuto dráhu dostane střela náhodně, to je však vysoce nepravděpodobné. V naprosté většině případů těleso opustí gravitační pole Země i Měsíce nebo narazí do Měsíce. Sovětský svaz se pokoušel na dráhu volného návratu posílat některé sondy projektu Zond dokonce záměrně, úspěšnost však byla nízká.
Podobnost se skutečnou výpravou na Měsíc
- Dělo se jmenovalo Kolumbiáda (Columbiad), velitelský modul Apolla 11 se jmenoval Columbia.
- Posádku v románu i v programu Apollo tvořili tři muži.
- Nikdo z románu na povrchu Měsíce nepřistál. Zde se tedy román spíše podobá misi Apollo 8, kdy trojice astronautů jako první na světě obletěla Měsíc.
- Verneovo dělo bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy. Důvod je stejný v knize, jako byl i ve skutečnosti – Verne si uvědomoval, že čím blíže k rovníku se bude start konat, tím méně energie bude k letu potřeba, což je v knize i řečeno. Florida je nejjižnější (a tedy nejblíže k rovníku ležící) stát pevninských USA.
- Přistání proběhlo podle Verna do oceánu, program Apollo také přistával do oceánu.
- Ke korekci dráhy použili románoví hrdinové rakety. Korekční raketové motory měly a mají i současné kosmické lodi.
Ilustrace
Knihu Ze Země na Měsíc ilustroval Henri de Montaut.
Filmová zpracování
Román Ze Země na Měsíc se stal roku 1902 velkou inspirací pro francouzského režiséra Georgese Mélièse. Ten v tomto roce na jeho základě natočil první vědeckofantastický film vůbec. Šlo o titul Le Voyage dans la Lune (Cesta na Měsíc) v délce trvání šestnácti minut. Ve filmu však hlavní hrdinové na Měsíci přistanou a prožijí zde další dobrodružství založená na knize První lidé na Měsíci od Herberta George Wellse.
Dalšími známými filmovými adaptacemi románu jsou:
- From the Earth to the Moon (1958, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Byrona Haskinse,
- Rocket to the Moon (1967, Raketa na Měsíc, Spojené království) režiséra Dona Sharpa,
- kreslený film From the Earth to the Moon (1970, Ze Země na Měsíc, USA) režiséra Tila Kiweho.
Česká vydání obou románů
- Cesta kolem Měsíce, Spolek pro vydávání laciných knih českých, Praha 1870, přeložil a upravil P. R.
- Do Měsíce, Josef R. Vilímek, Praha 1894, přeložil Jaroslav Čermák.
- Cesta kolem Měsíce, Rudolf Štorch, Praha 1895, dle Vernea vypravuje František Hurt.
- Se Země na Měsíc, Bedřich Kočí, Praha 1907, přeložil Jaroslav Horký, znovu Eduard Beaufort 1910.
- Kolem Měsíce, Bedřich Kočí, Praha 1907, přeložil Jan Bohuslav, znovu Eduard Beaufort 1910.
- Do Měsíce, Josef R. Vilímek, Praha 1912, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1920, 1924, 1929.
- Se Země na Měsíc, Mladá fronta, Praha 1956, svazek obsahuje i Okolo Měsíce, přeložila Alena Hartmanová, znovu 1979 a Mustang, Plzeň 1996
- Do Měsíce, Návrat, Brno 1995, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 2004.
- Ze Země na Měsíc, Návrat, Brno 1996, přeložil Jaroslav Horký, znovu 2007.
- Ze Země na Měsíc, Omega, Praha 2016, přeložil Jaromír Horký, znovu 2020.
- Ze Země na Měsíc, Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2022
- Kolem Měsíce, Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2022
- Okolo Měsíce, Omega, Praha 2024, přeložil Jaroslav Čermák.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ze Země na Měsíc na Wikimedia Commons - Francouzský text románu Ze Země na měsíc na stránkách projektu Gutenberg
- Francouzský text románu Okolo měsíce na stránkách projektu Gutenberg
- Anglický překlad obou románů na stránkách projektu Gutenberg
- La bibliothèque – Jules Verne – francouzsky
