Tento článek se zabývá významem Zahrádka (hrad) v různých aspektech každodenního života, ať už v pracovní, osobní nebo společenské sféře. Zahrádka (hrad) hraje zásadní roli v našich rozhodnutích, postojích a chování, přímo či nepřímo ovlivňuje naše vnímání světa kolem nás. V průběhu historie byl Zahrádka (hrad) předmětem studia, debat a úvah a probudil zájem filozofů, vědců, sociologů a akademiků z různých oborů. V tomto smyslu je důležité prozkoumat různé aspekty Zahrádka (hrad) a jeho dopad na současnou společnost, stejně jako možné budoucí důsledky, které by mohly vyplynout z jeho pokračujícího vývoje.
Zahrádka | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Zánik | 15. století |
Další majitelé | Trčkové z Lípy |
Poloha | |
Adresa | soutok Želivky a Blažejovického potoka, Zahrádka, Horní Paseka, ![]() |
Souřadnice | 49°37′24,01″ s. š., 15°14′36,62″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zahrádka (též Klosterberg či Kotrbejk[1]) je zaniklý hrad, který stával na ostrohu mezi řekou Želivkou a Blažejovickým potokem nedaleko dnes již neexistující obce Zahrádka.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1376. Ve výčtu příslušenství městečka Zahrádky z roku 1356 hrad uveden není, a proto byl nejspíše založen v následujících dvaceti letech. Jeho zakladatelem mohla být vyšehradská kapitula, ale pravděpodobnější je, že si hrad vystavěl její probošt jako své soukromé sídlo.[1] V roce 1384 byla majitelem kapitula,[1] pro kterou ji spravoval purkrabí Urban.[2] Kapitula o hrad přišla během husitských válek[1] a roku 1436 jej císař Zikmund zastavil Mikuláši Trčkovi z Lípy.[2] Není jisté, zda v té době byl hrad obyvatelný, ale jistě zanikl nejpozději do konce patnáctého století.[1]
Jednodílný hrad s obdélníkovým půdorysem stál na ostrohu mezi Želivkou a Blažejovickým potokem, který jej obtékal ze západu a na severu se vléval do Želivky. Čelní stranu chránil příkop a obvodová hradba. Na čelní straně je jejím pozůstatkem mohutný val, v jehož koruně je patrný drobný fragment zdiva. Menší val naznačuje průběh zbývajících stran obvodového opevnění. Vstupní brána bývala v jihozápadním nároží a přístup k ní zajišťovala nějaká forma parkánovitého opevnění. Uprostřed hradbou vymezeného nádvoří se nachází mírně převýšená skalka, na které stávala blíže neznámá, snad věžovitá, stavba. Jiná nejspíše dvouprostorová budova stávala v severovýchodním nároží. U reliktu západní hradby se nalézá prohlubeň, která je pravděpodobně pozůstatkem cisterny na vodu.[1]