V dnešním světě se Za naši svobodu! (Vojtěch Preissig) stal tématem, které stále více zajímá mnoho lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Za naši svobodu! (Vojtěch Preissig) stal relevantním v různých oblastech společnosti, od politiky po vědu. V průběhu historie byl Za naši svobodu! (Vojtěch Preissig) předmětem debat a analýz, generoval protichůdné názory a podněcoval nekonečné výzkumy a studie. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Za naši svobodu! (Vojtěch Preissig), analyzujeme jeho dopad na různé oblasti každodenního života a jeho význam v dnešním světě. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost se pokusíme řešit Za naši svobodu! (Vojtěch Preissig) komplexním způsobem a snažit se pochopit jeho důležitost a důsledky, které má na dnešní společnost.
„Za naši svobodu! Ku předu s československou armádou!“ je kresba Vojtěcha Preissiga z let 1917-1918, která byla užita jako motiv pro agitační tisk za první světové války. Je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze (inv. č. 9/68-484, 1917-1918).
Kresba vojáka vystupujícího ze zákopů byla použita jako jeden z motivů cyklu agitačních plakátů a pohlednic, vyzývajících krajany ve Spojených státech k zapojení do československých legií. Konkrétně tato kresba posloužila jako podklad pro pohlednici „Za naši svobodu! Ku předu s československou armádou!“ z roku 1918.[1] Oproti kresbě, na které je vidět prapor s dvojocasým lvem, byl na pohlednici s týmž motivem použit prapor se čtyřmi hvězdami, navržený Preissigem při příležitosti mobilizace Čechů a Slováků žijících v USA.[2][3]
Pressigovy oceňované práce na poli agitačních odbojových tisků byly vytvořeny technikou linorytu a byl to právě Preissig, kdo objevil možnost masového použití linorytu pro tehdejší Ameriku.[4] První propagandistické plakáty pro České národní sdružení vznikly na podzim 1916[5], po vstupu USA do války se začal Preissig intenzivně angažovat v zahraničním odboji a usiloval dokonce o vstup do československého vojska ve Francii.[6] V tiskařské dílně v New Yorku společně se svým žákem Frederickem Trenchem Chapmanem vytvořil zřejmě vůbec první náborové plakáty do armády[7] a stal se zároveň jedním z předních iniciátorů náboru Čechů a Slováků žijících v USA.[8]
Preissigovy a Chapmanovy agitační a náborové plakáty sklidily mezinárodní úspěch a byly už v době první světové války zakoupeny do mnoha prestižních institucionálních sbírek,[8] po válce pak jimi byl Preissig zastoupen na všech oslavných výstavách s legionářskou tematikou včetně rozsáhlé přehlídky Náš odboj v Obecním domě v roce 1919.[9] Právě úspěch plakátů motivoval vznik série 16 pohlednic doplněné o nové motivy a tištěné vzhledem k vysokému nákladu průmyslovým ofsetem.