V tomto článku prozkoumáme Zámořské společenství z různých pohledů a v různých kontextech. Ponoříme se do jeho historie, jeho původu, jeho vlivu na společnost a jeho významu dnes. Budeme analyzovat Zámořské společenství z multidisciplinárního přístupu, zaměřeného na kulturní, sociální, politické, ekonomické a vědecké aspekty. Prostřednictvím této cesty se snažíme nabídnout komplexní a kompletní vizi Zámořské společenství a poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění tomuto tématu.
Zámořské společenství (francouzsky collectivité d'outre-mer – odtud zkratka COM) je správní jednotka Francie. Pojem zámořské společenství poprvé definovala novela francouzské ústavy v roce 2003, ačkoliv podobný pojem (územní společenství) se objevil už v roce 1976.
Jedná se o obecné označení různých území po celém světě, která spadají pod svrchovanost Francie, přičemž se rozlišují společenství, která jsou nedílnou součástí Francie a tím i Evropské unie, a společenství, která mají v rámci Evropské unie zvláštní status. Každé toto území má jiné postavení vůči kontinentální Francii. Všem je však společný vysoký stupeň autonomie.
K červnu 2020 se jednalo o těchto 5 území (podle článku 74 francouzské ústavy):
Vedle toho Nová Kaledonie je zámořským územím se zvláštním postavením (sui generis) podle hlavy XIII ústavy a na základě výsledku referenda o nezávislosti (2018).
Další zámořská území, totiž Francouzská Guyana a ostrovy Guadeloupe, Martinik, Réunion a Mayotte, mají status řádných departementů, ovšem v kombinaci se statusem zámořského regionu (départements et régions d'outre-mer (DROM)).