Tento článek se bude zabývat tématem Zákon o zásluhách Andreje Hlinky, které je velmi důležité a zajímavé pro různé oblasti společnosti. Zákon o zásluhách Andreje Hlinky je téma, které vyvolalo rozsáhlou debatu a v průběhu let vzbudilo zájem mnoha lidí. Tento článek si klade za cíl do hloubky analyzovat různé aspekty související s Zákon o zásluhách Andreje Hlinky, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Stejně tak budou řešeny různé pohledy a přístupy s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto významného tématu. Hlavním cílem tohoto článku je proto poskytnout komplexní a aktualizovaný pohled na Zákon o zásluhách Andreje Hlinky s cílem podpořit reflexi a kritickou analýzu tohoto velmi relevantního tématu.
Zákon o zásluhách Andreje Hlinky, neoficiálně zvaný lex Hlinka[1] je slovenský zákon zakotvující zásluhy Andreje Hlinky o slovenský národ a Slovenskou republiku, přijatý Slovenským sněmem v dubnu 1939 a vyhlášený pod číslem 83/1939 Sl. z.
Zákon stejného titulu byl v samostatném Slovensku přijat 24. listopadu 2007 s platností od 1. ledna 2008.[2]
Ten zakotvuje také roli Hlinkova památníku (mauzolea) ve slovenském městě Ružomberku. Zde však spočívá jen jeho rakev, neboť tělo po válce zmizelo.[3] Podoba zákona prošla různými kontroverzními jednáními, například o přiznání titulu „Otec národa“. Schvalování zákona provázely také demonstrace nespokojených občanů.[4]