V článku s názvem Záhorská Bystrica se bude zabývat tématem, které je velmi důležité a zajímá široké publikum. V následujících několika řádcích bude do hloubky analyzován význam a dopad Záhorská Bystrica v dnešní společnosti, stejně jako jeho historický význam a jeho budoucí projekce. Budou prozkoumány různé perspektivy a pohledy na Záhorská Bystrica s cílem nabídnout čtenářům úplný a vyvážený pohled na toto téma. Kromě toho budou zkoumány možné důsledky a důsledky Záhorská Bystrica, stejně jako možná řešení nebo přístupy k řešení problémů, které představuje. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl poskytnout globální a hloubkový pohled na Záhorská Bystrica, aby obohatil znalosti a porozumění tématu, které je dnes velmi důležité.
Záhorská Bystrica | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°14′29″ s. š., 17°2′26″ v. d. |
Nadmořská výška | 175 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Bratislavský |
Okres | Bratislava IV |
![]() ![]() Záhorská Bystrica | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 32,3 km² |
Počet obyvatel | 6 541 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 202,5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | zahorskabystrica |
PSČ | 841 06 |
Označení vozidel (do r. 2022) | BA, BL a BT |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Záhorská Bystrica je od roku 1972 městskou částí Bratislavy. Leží v okrese Bratislava IV, má rozlohu 32,3 km². Dle údajů z roku 2009 zde žilo 3194 obyvatel (v 18. století to bylo přibližně 1 500). Jedná se o malou městskou část, charakterizovanou vesnickými staveními a rodinnými domky. Sídlí zde TV Markíza.
Z historických památek jsou nejvýznamnější barokní fara, římskokatolický Kostel svatého Petra a Pavla apoštolů z roku 1834 a kaple svatého Jána Nepomuckého z roku 1896, Panny Marie Lurdské z roku 1913, svatého Kosmy a Damiána z roku 1839 a svatého Vendelína.