V dnešním světě se Yvetta Tannenbergerová stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na kulturu, Yvetta Tannenbergerová upoutal pozornost akademiků, vědců, nadšenců a podobně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Yvetta Tannenbergerová, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, analyzujeme jeho důsledky a význam v současném kontextu. Kromě toho prozkoumáme jeho vztah k jiným tématům a jeho vývoj v čase s cílem poskytnout kompletní a obohacující vizi Yvetta Tannenbergerová.
Yvetta Tannenbergerová | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 8. prosince 1968 Bratislava |
Úmrtí | 17. července 2012 (ve věku 43 let) Bratislava |
Povolání | zpěvačka a operní pěvkyně |
Nástroje | hlas |
Manžel(ka) | Jiří Dvořák |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Yvetta Tannenbergerová (8. prosince 1968 – 17. července 2012) byla slovenská operní pěvkyně.
Yvetta Tannenbergerová pocházela z umělecké rodiny. Jak sama uvedla v jednom rozhovoru: „Babička je profesorkou zpěvu, máma je houslistka a otec byl violoncellista“. [1] Vystudovala zpěv na bratislavské konzervatoři, po ukončení studia v roce 1989 nastoupila na stáž v berlínské Státní opeře, v roce 1990 přešla do operního studia ve Vídeňské státní opeře, kde se po čtyřech měsících stala sólistkou. Zde spolupracovala s významnými světovými umělci, jako například se španělským tenoristou Plácidem Domingem či italským dirigentem Claudio Abbadem.
Od roku 1993 působila jako svobodná umělkyně, hostovala v Národním divadle v Brně, ve Slovenském národním divadle, Národním divadle v Praze nebo Slovenské filharmonii.
Kromě operních představení rovněž vystupovala na koncertech, často i v zahraničí. Vystoupila mimo jiné v Paříži, ve Vídni, v Bergenu, v Japonsku, ve Švýcarsku.[2] Vedle velkých sopránových úloh v rozsáhlém operním repertoáru často vystupovala také jako zpěvačka a herečka v klasických operetách.[3] V sezóně 2001-2002 nastudovala roli Violetty ve Verdiho opeře La traviata, za kterou byla nominována na cenu Thálie 2001.
Mezi její role patřila například Jenůfa (Její pastorkyňa) (2003/2004), v prosinci 2006 debutovala v roli Lišky Bystroušky v Deutsche Oper v Berlíně. Zemřela po dlouhé nemoci, na nádor na mozku.[4]