Wielki Giewont
V dnešní době je Wielki Giewont tématem, které ve společnosti získalo velký význam. Stále více lidí hledá informace o Wielki Giewont a chtějí se dozvědět více o jeho důsledcích, výhodách a možných výzvách. Po léta je Wielki Giewont předmětem debat a diskuzí v různých oblastech a jeho důležitost nezůstává bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Wielki Giewont, analyzujeme jeho dopad dnes a jeho projekci do budoucna. Nezáleží na tom, v jakém kontextu je Wielki Giewont prezentován, protože jeho vliv přesahuje hranice a oblasti zájmu. Připojte se k nám na této prohlídce fascinujícím světem Wielki Giewont!
| Wielki Giewont | |
|---|---|
 Wielki Giewont ze západu | |
| Vrchol | 1895 m n. m. |
| Prominence | 170 m |
| Izolace | 1,3 km → Kondratova kopa |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko |
| Pohoří | Západní Tatry |
| Souřadnice | 49°15′2″ s. š., 19°56′2″ v. d. |
  Wielki Giewont | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wielki Giewont (1895 m) je hora v polských Tatrách, v horském masívu Giewont.
Je považován za polskou národní horu. Podle pověsti spí v Tatrách rytíři, kteří v časech útrap a nouze vyjedou polskému národu na pomoc – největší a nejsilnější z nich zkameněl právě v Giewontu.[1]
Na vrcholu se nachází 15 m vysoký (dalších 2,5 m je ukotveno v zemi) ocelový kříž – nejvyšší v Tatrách. Pochází z roku 1901, kdy huť Józefa Góreckého z Krakova vyrobila konstrukci o výšce 17,5 m a hmotnosti 1800 kg. Dne 3. července 1901 vyneslo okolo 500 věřících rozložené díly od chaty Hala Kondratowa na vrchol (spolu s 400 kg cementu a 200 vědry vody). V srpnu pak byl kříž vysvěcen lvovským biskupem Władysławem Bandurskim. Ocelovému kříži předcházel dřevěný z roku 1900, který však byl záhy zničen při vichřici.[1]