Tento článek se bude zabývat tématem Westminsterský statut z roku 1931, které je dnes velmi důležité. Westminsterský statut z roku 1931 získal velký význam v různých oblastech a vyvolal zájem a diskusi mezi odborníky i širokou veřejností. V průběhu let Westminsterský statut z roku 1931 vyvolal řadu výzkumů, teorií a úvah, které obohatily znalosti o tomto tématu. Podobně Westminsterský statut z roku 1931 vygeneroval různé pozice a názory, které odrážejí různorodost pohledů, které na věc existují. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Westminsterský statut z roku 1931, stejně jako jeho důsledky a dopady v dnešní společnosti.
Westminsterský statut z roku 1931 je zákon Parlamentu Spojeného království, který významně zvýšil autonomii dominií Britského impéria a zásadně tak ovlivnil dějiny zemí, jako je Kanada či Austrálie. Zákon byl schválen 11. prosince 1931 a uváděl do legislativy starší politické deklarace, zejména Balfourovu deklaraci z roku 1926. Vzhledem k tomu, že zákon odstranil téměř veškerou pravomoc britského parlamentu vydávat zákony pro dominia, byl to zásadní krok k tomu, aby se tato dominia stala samostatnými, nezávislými a suverénními státy. Upravené verze statutu jsou stále součástí práva v Austrálii a Kanadě, zcela zrušen byl na Novém Zélandu a v zemích, které vystoupily z Commonwealthu (Irsko, Jihoafrická republika). Poslední možnosti Británie (jakkoli nikdy nevyužívané) ovlivňovat zákonodárství Kanady byly zrušeny kanadským zákonodárstvím roku 1982, australským roku 1986. V Kanadě je 11. prosinec je připomínán jako Statut Westminster Day a v tento den je na státních úřadech vedle kanadské vyvěšována i britská vlajka (Kanadským zákonodárstvím nazývána "vlajka královské unie").
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Statute of Westminster 1931 na anglické Wikipedii.