V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Wallaceova linie a vše, co tento koncept zahrnuje. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do klíčových aspektů, které nám umožní důkladně porozumět Wallaceova linie a jeho dopadu v různých oblastech. Prostřednictvím důkladné analýzy a kritického pohledu objevíme důležitost Wallaceova linie v naší současné společnosti a jak se vyvíjel v průběhu času. Od jeho důsledků v populární kultuře až po jeho vliv na globální ekonomiku, Wallaceova linie je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, abychom pochopili jeho rozsah a význam v dnešním světě.
Wallaceova linie je zoogeografická hranice mezi ekosystémy Asie a Wallacey (oblasti se směsí asijských a australských společenstev). Poprvé se o ní zmínil Alfred Russel Wallace, po němž ji v roce 1868 pojmenoval Thomas Henry Huxley.
Wallaceova linie vede Lombockým průlivem mezi ostrovy Bali (Asie) a Lombok (Wallacea), Makassarským průlivem mezi Kalimantanem (Asie) a Sulawesi (Wallacea) a mezi Filipínami (Asie) a Molukami (Wallacea). Linii směrem na západ zřejmě posouvá Vánoční ostrov.[1]
Linie existuje proto, že území na západ od ní byla v dobách ledových součástí pevninské Asie, takže se zde fauna mohla volně šířit z Asie, zatímco Wallacea byla vždy od okolní pevniny izolována okolním oceánem z důvodu velké hloubky průlivů podél Wallaceovy linie. Pro moderního člověka ale tato linie neplatila.[2]