Vážany nad Litavou (zámek)
V tomto článku bude podrobně analyzován Vážany nad Litavou (zámek), relevantní téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. V následujících několika řádcích budou do hloubky prozkoumány různé aspekty související s Vážany nad Litavou (zámek), od jeho původu až po jeho dopad na současnou společnost. Jeho význam, jeho praktické aplikace, stejně jako důsledky, které má v různých oblastech, budou ponořeny do. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit Vážany nad Litavou (zámek) a poskytnout širokou a objektivní vizi tohoto velmi zajímavého tématu.
| Vážany nad Litavou | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | konec 16. století |
| Přestavba | po r. 1808 (klasicistní), po r. 1945 |
| Stavebník | johanité |
| Další majitelé | Moravský studijní fond, Mayernové, Feistmantelové, Linhartové |
| Poloha | |
| Adresa | Vážany nad Litavou 7, Vážany nad Litavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°7′42,43″ s. š., 16°51′26,03″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalý vážanský zámek stojí v areálu bývalého hospodářského dvora ve Vážanech nad Litavou, v okrese Vyškov. Svým vzhledem zámeckou budovu již příliš nepřipomíná.
Historie
Vážany jsou poprvé uváděny k roku 1287 a až do 70. let 16. století jej držel ženský augustiniánský klášter v Brně. Následně se dostal do majetku jezuitů, kteří zde na konci 16. století nechali postavit hospodářský dvůr a při něm i zámek. Po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Moravský studijní fond, jenž jej v roce 1807 prodal svobodnému pánu Antonínu Bedřichu Mayernu. V následujícím roce mění zámek majitele znovu, když jej zakoupil Vincent Feistmantel a od něj v témže roce František Antonín z Linhartů. Linhartové, v jejichž vlastnictví zámek zůstal do roku 1916, jej nechali přestavět v duchu klasicismu. Následně jej získala Cukrovarnická společnost Heřman Redlich ze Slavkova u Brna. Společnosti byl v roce 1945 zkonfiskován a stát do jeho prostor umístil kanceláře národního výboru a zemědělského družstva a byty.
Literatura
- F. Musil, Neznámé zámky Moravy a Slezska, Šmíra-Print 2015.