Vymírání ordovik–silur

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Vymírání ordovik–silur. Toto téma je předmětem debat a studií po celá desetiletí a vyvolává velký zájem jak mezi odborníky, tak mezi amatéry. V průběhu historie hrál Vymírání ordovik–silur zásadní roli v různých oblastech, od vědy po umění, politiku a populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Vymírání ordovik–silur, od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost, analyzujeme jeho důsledky a zdůrazníme jeho význam v dnešním světě. Připravte se na vzrušující cestu po Vymírání ordovik–silur a objevte vše, co toto téma nabízí!

Vymírání ordovik-silur nastalo zhruba před 440 až 450 miliony lety. Patří k jedněm z největších a je zařazováno do tzv. velké pětky vymírání. K vymírání na přelomu ordoviku (během kterého došlo dle některých výzkumů k výraznému snížení teplot[1] a rozvoji živočišných druhů)[2] a siluru vedly dosud nejasné události, které způsobily vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů. Někteří vědci jej dokonce považují za druhé největší vymírání. Vyhynulo až 85 % tehdejších druhů ve dvou časových intervalech, které od sebe dělil asi 1 milion let.

Příčiny

Podle některých údajů byla za vymírání zodpovědná nejspíše enormně silná vulkanická činnost (byť erupce uvolnily oxid uhličitý, tak obnažené horniny jej více absorbovaly, a tak se ochladilo).[3] Případně rozsáhlý vulkanismus spustil celkové oteplování klimatu a anoxické události, nikoliv ale ochlazování,[4] jak ale tvrdí jiné studie dokladující souvislost se zaledněním.[5] Podle jiných, záření gama záblesku, které zničilo ozónovou vrstvu a otevřelo tak cestu UV záření Slunce.[6] Další teorie dává do souvislosti zvýšený obsah toxických kovů, které doprovázejí malformace, které jsou také u fosilií té doby značně častější.[7]

Podle jiných hypotéz mohly toto vymírání způsobit mořské řasy, jejichž mrtvá těla klesala ke dnu a intoxikovala tehdejší vodstva.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ YOUNG, Seth A.; SALTZMAN, Matthew R.; FOLAND, Kenneth A.; LINDER, Jeff S.; KUMP, Lee R. A major drop in seawater 87Sr/86Sr during the Middle Ordovician (Darriwilian): Links to volcanism and climate?. S. 951–954. Geology . 2009-10. Roč. 37, čís. 10, s. 951–954. Dostupné online. doi:10.1130/G30152A.1. (anglicky) 
  2. ↑ Ohio University. Early species developed much faster than previously thought, research shows. phys.org . 2019-08-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SIEMANN, Izze. Volcanic activity contributed to first of the "Big Five" mass extinctions. earthmagazine.org . 2017-11-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BOND, David P.G.; GRASBY, Stephen E. Late Ordovician mass extinction caused by volcanism, warming, and anoxia, not cooling and glaciation. S. 777–781. Geology . 2020-08-01. Roč. 48, čís. 8, s. 777–781. Dostupné online. doi:10.1130/G47377.1. (anglicky) 
  5. ↑ University of Southampton. Volcanic fertilization of the oceans drove severe mass extinction, say scientists. phys.org . 2021-12-02 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Ray burst is extinction suspect. BBC News . 2005-04-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KATZ, Cheryl. New Theory for What Caused Earth's Second-Largest Mass Extinction. National Geographic Magazine . 2015-09-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KORNEI, Katherine. Tiny Algae May Have Prompted a Mass Extinction. eos.org . 2018-07-11 . Dostupné online. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Hromadná vymírání
Paleozoikum
(550 mil. – 250 mil.)
Mezozoikum
(250 mil. – 65 mil.)
Kenozoikum
(65 mil. – současnost)