V tomto článku se budeme věnovat tématu Vyšný Skálnik a prozkoumat jeho mnoho aspektů. Vyšný Skálnik je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí a vyvolalo diskuse, zájem a úvahy v různých oblastech. Od jeho dopadu na společnost až po jeho význam v akademické oblasti nás Vyšný Skálnik zve k zamyšlení nad jeho důležitostí a ponoření se do jeho složitosti. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Vyšný Skálnik, abychom pochopili jeho dosah a vliv na náš každodenní život.
Vyšný Skálnik Felsősziklás | |
---|---|
![]() Hlavní ulice | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°27′46″ s. š., 19°57′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 236 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Rimavská Sobota |
![]() ![]() Vyšný Skálnik | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,05 km² |
Počet obyvatel | 144 (31.12.2023) |
Hustota zalidnění | 28,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ján Durmis (HLAS-SD) |
Vznik | 1334 |
Telefonní předvolba | 047 |
PSČ | 980 52 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RS |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vyšný Skálnik je obec na Slovensku v okrese Rimavská Sobota v Banskobystrickém kraji. V roce 2023 zde žilo 144 obyvatel.
Obec se nachází na jižním okraji Slovenského rudohoří, v geologické podjednotce Revúcká vrchovina v údolí řeky Rimavy. Centrum obce leží v nadmořské výšce 243 m n. m. a od centra Rimavské Soboty je vzdáleno přibližně 12 kilometrů.
Sousedními obcemi jsou Rimavské Zalužany a Kraskovo na severu, Nižný Skálník na jihu, Kociha na severozápadě a Hrachovo na západě. Na cestě mezi Hrachovem a Vyšným Skálníkem se nachází železniční zastávka na železniční trati Brezno–Jesenské, pojmenovaná Hrachovo.
První písemná zmínka o vsi Vyšný Skálnik pochází z roku 1334, oblast okolo obce však byla osídlená již dávněji Kelty, což dokazují archeologické nálezy kovářských výhní v okolí[1]. Samotná obec vznikla odtržením od sousední obce Nižný Skálnik. Během 14. století byla obě sídla známá pod názvem Zkalnok utraque. Původní obyvatelé se věnovali zemědělství a stavěli si domy z pískovce. Po rozsáhlé reformaci přijali augsburské vyznání. V 19. století se poblíž obce nacházel lom na mramor, zhruba desítku původních štol lze nalézt na jihovýchodním okraji obce.
V sedmdesátých letech minulého století byla v katastrálním území obce vybudována menší vodní nádrž.
Obec je v okolí vyhledávaným turistickým cílem v souvislosti s okolní výstavbou rekreačních chat a také vodní nádrží, která je cílem rybářů a v zimě bruslařů. Na území obce se nachází pramen Vyvieračka, na nějž je napojen obecní vodovod a pivovar Gemer[2].
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vyšný Skálnik na slovenské Wikipedii a Vyšný Skálnik na německé Wikipedii.