Vrutická pahorkatina

V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Vrutická pahorkatina, analyzujeme jeho původ, jeho význam v dnešní společnosti a jeho dopad v různých oblastech. Vrutická pahorkatina je téma, které časem vzbudilo velký zájem a bylo zdrojem debat a úvah v různých sférách, od politiky po populární kulturu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme mnoho aspektů Vrutická pahorkatina a budeme se zabývat jeho důsledky na individuální i kolektivní úrovni. Tento článek nabízí ucelenou vizi Vrutická pahorkatina, od jejího vlivu v minulosti až po její projekci do budoucnosti, a zve čtenáře, aby prohloubil její porozumění a zamyslel se nad jejím významem ve světě, který se neustále mění.

Vrutická pahorkatina
Vrutická pahorkatina u vrchu Niva (Hraštice)
Vrutická pahorkatina u vrchu Niva (Hraštice)
Nejvyšší bod255 m n. m. (bezejmenná kóta)
Rozloha48 km²
Nadřazená jednotkaDolnojizerská tabule
Sousední
jednotky		Luštěnická kotlina
Košátecká tabule
Středolabská tabule
Podřazené
jednotky		Jiřická plošina
Lyská pahorkatina[1]
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyslínovec, jílovec, prachovec, štěrk, písek
PovodíVlkava, Mlynařice, Jizera
Souřadnice50°14′23″ s. š., 14°51′54″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrutická pahorkatina je geomorfologický okrsek při jihovýchodním okraji Dolnojizerské tabule, ležící v okresech Mladá Boleslav a Nymburk Středočeského kraje. Území okrsku zvenčí vymezují sídla Čachovice a Všejany na východě, Předměřice nad Jizerou na západě, Lysá nad Labem na jihu a Milovice na jihovýchodě.

Okraj Vrutické pahorkatiny (vlevo a v dáli) u Staré Lysé

Z chráněných území je zde NPR Hrabanovská černava, zasahuje sem PR Pod Benáteckým vrchem.[2]

Geomorfologické členění

PR Pod Benáteckým vrchem v Jiřické plošině

Okrsek Vrutická pahorkatina náleží do celku Jizerská tabule a podcelku Dolnojizerská tabule. Dále se člení na podokrsky Jiřická plošina na severu a Lyská pahorkatina na jihu. Pahorkatina sousedí v rámci Dolnojizerské tabule na severu s Luštěnickou kotlinou a Košáteckou tabulí, ze západu, jihu a východu jí svírají kotliny Středolabské tabule.[1]

Významné vrcholy

  • Benátecký vrch (251 m), Jiřická plošina
  • Vrchy (246 m), Jiřická plošina
  • Niva (244 m), Jiřická plošina
  • Šibák (228 m), Lyská pahorkatina
  • Zámecký vrch (221 m), Lyská pahorkatina

Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta (255 m n. m.) jižně od Lipníka.

Reference

  1. ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy