Vrbovka bahenní

V tomto článku hluboce prozkoumáme fascinující svět Vrbovka bahenní. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme na cestu, která nám umožní důkladně porozumět jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Budeme analyzovat jeho vliv v tak rozmanitých oblastech, jako je kultura, ekonomika a politika, odhalíme jeho mnohostranné aspekty a jeho roli při utváření současného světa. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme výzvy a příležitosti, které Vrbovka bahenní představuje, a také možné důsledky pro budoucnost. Doufáme, že na konci této cesty jsme našim čtenářům poskytli hlubší a úplnější pochopení Vrbovka bahenní a otevřeli jim nové perspektivy k reflexi a debatě o jeho důležitosti v dnešním světě.

Jak číst taxoboxVrbovka bahenní
alternativní popis obrázku chybí
Vrbovka bahenní (Epilobium palustre)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďpupalkovité (Onagraceae)
Rodvrbovka (Epilobium)
Binomické jméno
Epilobium palustre
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbovka bahenní (Epilobium palustre) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae). Je rozšířena v mírném pásu Eurasie i Severní Ameriky. V České republice je rozšířena od nížin až do subalpínského stupně. Vyznačuje se zejména celokrajnými a na okraji podvinutými listy.

Popis

Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 10–70 cm.[2] Oddenky jsou poměrně krátké, koncem léta z nich vyráží velmi dlouhé výběžky s šupinovitými oddálenými listy.[3] Lodyha je většinou jednoduchá nebo trochu větvená, dole lysá, nahoře přitiskle pýřitá a v květenství i se žláznatými chlupy, oblá, sbíhavé linie chybí nebo jsou jen málo naznačeny.[3] Dolní a prostřední listy jsou obvykle vstřícné, nejvyšší pak střídavé, většinou přisedlé. Čepele jsou nejčastěji podlouhle až čárkovitě kopinaté, živě zelené, lesklé, asi 2–8 cm dlouhé a 0,3–1 cm široké, na okraji víceméně podvinuté a celokrajné.[2] Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, nejčastěji 3–4,5 mm dlouhé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 4–8 mm dlouhé, na vrcholu hluboce vykrojené, růžové až světle fialové barvy, zřídka bělavé. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červenci až v září.[3] Tyčinek je 8 ve 2 kruzích. Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je celistvá, kyjovitá.[3] Plodem je asi 5–8 cm dlouhá tobolka, je přitisle pýřitá a odstále žláznatá, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[3] Semena jsou cca 1,6–2 mm dlouhá, na vrcholu průsvitným límečkovitým přívěskem a s chmýrem a osemení je hustě papilnaté.[3] Počet chromozómů je 2n=36.[2]

Rozšíření ve světě

Vrbovka bahenní má rozsáhlý areál, vyskytuje se skoro v celé Evropě, i když na jihu jen velmi málo, zato sahá až na sever Skandinávie, roste i na Islandu a v Grónsku, dále se vyskytuje na Kavkaze a přes Sibiř až na Dálný Východ včetně Číny a Japonska. Roste také v Severní Americe a to především v její severnější části, na jihu USA pak už chybí..[4]

Rozšíření v Česku

Druh je rozšířen roztroušeně od nížin do subalpínského stupně, v nížinách je ale vzácnější.[5] Nejčastěji ho najdeme na slatinných a rašelinných loukách, ve vlhkých příkopech a na lučních prameništích.[2]

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. ↑ a b c d KIRSCHNER, Jan. Epilobium L.. In: KUBÁT, Karel et al. eds. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 436–440.
  3. ↑ a b c d e f SMEJKAL, Miroslav. Epilobium L.. In: SMEJKAL, Miroslav. Květena České republiky, vol. 5. Praha: Academia, 1997. S. 99–132.
  4. ↑ Plants of the World Online . Royal Botanic Gardens, Kew . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ KAPLAN. Distribution of Epilobium palustre in the Czech Republic. Preslia . Česká botanická společnost, 2018 . Dostupné online. 

Externí odkazy