V tomto článku se budeme věnovat tématu Vršany z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi této záležitosti. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Vršany, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a nabídneme hlubokou reflexi jeho významu a relevance v současném kontextu. Od jeho vzniku až po jeho vývoj, přes jeho vliv na společnost a jeho vztah k dalším relevantním tématům se tento článek snaží přispět k poznání a pochopení Vršany komplexním a obohacujícím způsobem.
Vršany | |
---|---|
![]() Pohled na kapličku na návsi | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Malé Březno |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′49″ s. š., 13°34′43″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Bylany u Mostu |
![]() ![]() Vršany | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 275 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vršany (německy Würschen) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 256 metrů zhruba pět kilometrů jihozápadně od centra dnešního města Mostu. Obec byla zbořena v roce 1978 z důvodu těžby hnědého uhlí. Dnes se na místě vesnice nachází prostor Lomu Vršany, který pohltil i několik sousedních vsí.
Vršany nejsou samostatným katastrálním územím, ale spadají do katastrálního území Bylany u Mostu, které je částí obce Malé Březno.
První písemná zmínka o Vršanech pochází z roku 1350, kdy patřila k mosteckému hradu. Do jeho panství příslušela i v 15. a 16. století. V roce 1595 prodal císař Rudolf II. hrad i se vším příslušenstvím městu Mostu a Vršany se tak staly jeho majetkem a staly se součástí městského panství Kopisty. Jeho součástí zůstaly až do konce feudalismu v roce 1848. Poté se Vršany staly osadou obce Slatinice. Vršany byly součástí i tamní farní obce a místní děti také chodily do Slatinic do školy. Obec získala plnou samosprávu až ve dvacátých letech 20. století. V roce 1961 se Vršany staly osadou obce Bylany. Vršany zanikly v roce 1978 při rozšíření těžby uhlí.
Na návsi stála kaple svatého Prokopa postavená v 19. století.[1]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 182 obyvatel (z toho 94 mužů), z nichž bylo 82 Čechoslováků a sto Němců. Kromě jednoho evangelíka, dvou židů a 69 lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[2] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 177 obyvatel: 44 Čechoslováků a 133 Němců. Většina obyvatel (161) byla římskými katolíky, ale žilo zde také pět evangelíků, jeden člen církve československé a deset lidí bez vyznání.[3]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 111 | 174 | 168 | 201 | 167 | 182 | 177 | 108 | 127 | 86 |
Domy | 17 | 17 | 20 | 21 | 22 | 22 | 25 | 25 | — | 20 |