Vojslavický most
V dnešním světě se Vojslavický most stalo tématem rostoucího významu a zájmu pro různé oblasti společnosti. Na osobní i profesní úrovni hraje Vojslavický most zásadní roli ve vývoji a vývoji lidí a komunit. V průběhu historie byl Vojslavický most předmětem studia, debat a analýz a jeho vliv sahá do mnoha oborů, od vědy a techniky po umění a kulturu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Vojslavický most na současnou společnost a budeme se zabývat jeho důsledky, aplikacemi a výzvami z různých úhlů pohledu. Kromě toho prozkoumáme, jak Vojslavický most utvářel způsob našeho myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás a jak jeho pokračující vývoj nadále významným způsobem ovlivňuje naše životy.
| Vojslavický most | |
|---|---|
 Východní strana mostu | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Pelhřimov |
| Číslo mostu | D1-075.1 a 13036-2 |
| Komunikace | dálnice D1 a silnice III/13036 |
| Doprava | silniční |
| Řeka | Želivka |
| Souřadnice | 49°35′45,6″ s. š., 15°12′25,92″ v. d. |
| Parametry | |
| Materiál | beton, ocel |
| Mapa | |
  Vojslavický most | |
| Další data | |
| Kód památky | 36886/3-5915 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojslavický most (někdy též dvojmost u Koberovic nebo dvojmost u Píště) je stavba vybudovaná nad údolím řeky Želivky severozápadně od Humpolce. Lokalitou byla ve třicátých letech 20. století naplánována dálnice, jež spojovala tehdejší Československo v západo-východním směru. Tok řeky zde překonávala po mostě,[1] jehož výstavba proběhla v roce 1942.[2] Po napadení Sovětského svazu Německem během druhé světové války (22. června 1941[3]) ovšem stavební práce na dálnici ustaly. Po válce sice byly práce opětovně obnoveny, nicméně roku 1950 budování dálnice úplně skončilo.[1]
Rostoucí intenzity dopravy však během šedesátých let 20. století podnítily obnovu prací na výstavbě dálnice. Její trasa zde měla podle původního projektu vést k mostu ve sklonu 6 %. Ten ale již poválečné technické normy neumožňovaly a limitovaly maximální stoupání či klesání hodnotou 4,5 %. Proto se vybudovaná stavba u Vojslavic v tehdejší podobě již nedala využít. Řešení přineslo postavení nového mostu z oceli nad existující stavbu, který sice využívá pilířů stávajícího mostu, ale jeho mostovka se nachází o dvanáct metrů výše. Zvolené řešení umožnilo dálnici sklon ve výši 4,2 %, čímž normám vyhověla.[1]
Po horním mostě vede dálnice D1, po spodním, který je stále v provozu, silnice III/13036 spojující Vojslavice s Hořicemi. Objekt byl kulturní památkou České republiky.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c SLAVÍKOVÁ, Aneta. Píšť: Během dvou režimů postavili dva mosty nad sebou. Deník . 2012-08-24 . Dostupné online.
- ↑ Technické památky. 1. vyd. Jihlava: Krajský úřad Kraje vysočina, 2011. 32 s. Kapitola Vojslavice – Vojslavický most, s. 7.
- ↑ BARÁK, Jan. Před 70 lety miliónová Hitlerova armáda napadla Sovětský svaz. Novinky.cz . Borgis, 2011-06-22 . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 148775 : Silniční most dálniční Vojslavický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojslavický most na Wikimedia Commons
Literatura
- BERAN, Lukáš. Industriální topografie - Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. Praha: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. ISBN 978-80-01-05544-1. S. 101-102.