V tomto článku se bude Vodní mlýn v Osinaličkách zabývat ze široké a úplné perspektivy, s cílem poskytnout čtenáři globální a podrobnou vizi tohoto tématu. Budou analyzovány relevantní aspekty a budou nabízeny aktualizované a pravdivé informace pocházející ze spolehlivých zdrojů specializovaných na danou problematiku. _Var1 je dnes velmi zajímavé a aktuální téma, takže je nezbytné pochopit jeho důležitost a dopady v různých oblastech. V celém článku budou prezentovány různé přístupy a názory a také konkrétní příklady, které přispějí k obohacení porozumění Vodní mlýn v Osinaličkách.
Vodní mlýn v Osinaličkách | |
---|---|
![]() vodní mlýn | |
Základní informace | |
Výstavba | před 1788 |
Poloha | |
Adresa | Osinaličky č.e. 149, Medonosy, okres Mělník, ![]() |
Souřadnice | 50°29′14,9″ s. š., 14°29′11,33″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40791/2-3862 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní mlýn v Osinaličkách (Postmühle) v Osinaličkách, části obce Medonosy v okrese Mělník ve Středočeském kraji, je vodní mlýn, který stojí jižně od Medonos na říčce Liběchovka.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn je barokního původu, zděná část pochází z 2. poloviny 19. století. V interiéru mlýnice se dochovala datace 1788. [2] V roce 1930 byl jeho majitelem Karel Kršmer; v té době je zde uváděna pila. Po skončení 2. světové války byl mlýn znárodněn a uzavřen a rodina mlynáře Rebitzka byla odsunuta do Kühlungsbornu v NDR.[2]
Objekt na obdélném půdorysu stojí na severozápadním svahu při potoce v jižní části osady. Skládá se z roubené mlýnice s podstávkou a pavlačí a z navazující zděné obytné části. Má asymetrickou sedlovou střechu s polovalbou, původně krytou břidlicí. Na severovýchodním štítovém průčelí je vyřezávaná podstávka.[2] Zděné přízemí mlýnice má masivní trámový strop se středním profilovaným průvlakem a středovým sloupkem; zde se dochovala mlýnská stolice s ozdobně profilovanými trámy a nápisem: IOSEPH FROFT AUS ZEBUZ ANNO 1788 21 MAI. Ve zděné části je v patře prostorná síň s trámovým stropem, pod kterou je prostor s valenou klenbou se styčnými lunetami.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem.[1] V roce 1930 byla ve mlýně jedna Haagova turbína (spád 4,8 m, výkon 13 HP).[1] Dochovala se pila a pekárna.[1]